Řím - Po uprchlících přišli na řadu Romové. Italský ministr vnitra a šéf krajně pravicové Ligy Matteo Salvini začátkem týdne prohlásil, že chce sčítat a evidovat Romy. Ti, kteří pobývají v Itálii bez dokladů, by vyhostil ze země.
"Italské Romy si bohužel budeme muset nechat doma," dodal Salvini v rozhovoru pro lokální televizní stanici TeleLombardia.
Jeho výroky vyvolaly ostrou kritiku. A to nejen od opozice v Itálii, ale také od mezinárodních organizací a lidskoprávních aktivistů. "Včera imigranti, dnes Romové, zítra pistole všem," komentoval na svém twitterovém účtu Salviniho plány bývalý italský premiér Paolo Gentiloni z levicové Demokratické strany.
Ieri i rifugiati, oggi i Rom, domani le pistole per tutti. Quanto è faticoso essere cattivo
— Paolo Gentiloni (@PaoloGentiloni) June 18, 2018
Kritici připomínají temnou minulost Itálie a fašistického diktátora Benita Mussoliniho. Koncem 20. let minulého století v zemi začaly etnické čistky, které se týkaly i Romů.
Kdo čekal, že Salvini po stížnostech své názory zmírní, ten se mýlil. V úterý podle britského listu The Guardian potvrdil, že trvá na masovém vyhošťování Romů s nelegálním pobytem. "Italové a jejich bezpečnost jsou na prvním místě," nechal se slyšet ministr vnitra.
Nicméně ještě hůř než v Itálii jsou na tom Romové na Ukrajině, kde neonacisté už přešli od slov k násilným činům.
Buldozery do romských osad
Podle britského serveru BBC žije na Apeninském poloostrově až 170 tisíc Romů, zhruba polovina má italské občanství. Mnozí pocházejí z Rumunska a z republik na území bývalé Jugoslávie.
Romové žijí na okraji italské společnosti. Jejich tábory, které připomínají chudinské čtvrti, jsou často postavené na periferiích velkých měst. Většinou vznikly bez povolení a vytvářejí uzavřená ghetta.
Podobně jako v dalších evropských státech jsou i v Itálii hluboce zakořeněné předsudky o této etnické menšině. Ve společnosti převažují názory, že Romové nechtějí pracovat, kradou a neposílají své děti do školy. Řada Italů souhlasí se Salvinim v tom, aby romské osady byly "buldozery srovnány se zemí".
Podle průzkumu neziskové organizace Pew Research Center z roku 2016 zaujímá vůči Romům negativní postoj 82 procent Italů. To je mnohem víc než v jiných evropských zemích - druzí jsou Řekové se 67 procenty a třetí Maďaři se 64 procenty.
Přesto ministr vnitra Salvini svým výrokem pohoršil i koaličního partnera ve vládě, vicepremiéra Luigiho Di Maia, který vede populistické Hnutí pěti hvězd. Ten označil sčítání Romů za "protiústavní". Jeho hnutí, stejně jako Liga, přitom získalo spoustu hlasů v březnových parlamentních volbách právě tažením proti přistěhovalcům.
"Smrt nepřátelům!" na Ukrajině
Itálie ale zdaleka není sama. Dalším státem, kde v poslední době roste averze vůči Romům, je Ukrajina.
Před dvěma týdny zaútočili na Romy v Kyjevě neonacisté z Azovské národní družiny. Podle Rádia Svobodná Evropa šlo již o druhý útok na Romy v Kyjevě a čtvrtý na Ukrajině během šesti týdnů.
Polovojenskou Národní družinu vytvořili letos v lednu veteráni z praporu Azov, který bojuje proti ruským separatistům ve válce na východě Ukrajiny.
Útočníci nejprve přišli do romského tábora v kyjevském Holosijivském parku a vyhrožovali Romkám, které tam v té době byly. Den před akcí pak neonacisté vydali na Facebooku ultimátum, aby Romové tábor do 24 hodin vyklidili. "Když policie nekoná, převezme kontrolu nad situací Národní družina," napsali.
Jen pár hodin nato se asi dvě desítky neonacistů do tábora vrátily a pomocí seker a palic tábor zničily. Svoje počínání zároveň živě přenášeli na internetu, kam pak dali dvanáctiminutový záznam.
Video z Ukrajiny, kde neonacisté zaútočili na Romy:
Policie, která na místo dorazila, proti útočníkům nezasáhla, pouze s nimi mluvila. A přihlížela, když asi desítka mužů vykřikovala hesla "Sláva národu!" a "Smrt nepřátelům!".
K dalším dvěma pogromům na Romy došlo v květnu - v Ternopilu na západě Ukrajiny a v obci Rudne ve Lvovské oblasti. Dva romské tábory tehdy lehly popelem, když do nich vtrhli pravicoví extremisté. V dubnu házeli maskovaní útočníci kameny a stříkali pepřový sprej na Romy v jejich táboře v přírodní rezervaci Lysa Hora u Kyjeva.
Neexistující pseudokoncentráky
Nesnášenlivost vůči romskému etniku je patrná i v Česku, a to včetně vyšších pater politiky. Poslanec Miloslav Rozner z krajně pravicové SPD v únoru označil romský tábor v Letech, v němž během druhé světové války zahynulo víc než tři sta lidí, za "neexistující pseudokoncentrák".
Těžké životní podmínky v tomto táboře zpochybňoval i šéf SPD Tomio Okamura.
