Islámský stát udeřil poprvé na Dálném východě. Teď je na řadě Čína, Pekingu zbývají dvě možnosti

Martin Novák Martin Novák
15. 1. 2016 12:45
Čína se v boji proti Islámskému státu soustřeďuje dosud hlavně na diplomacii. Prezident Si Ťin-pching navštíví v únoru Írán a Saúdskou Arábii. Rivalita mezi těmito dvěma zeměmi prodlužuje válku v Sýrii. Íránci podporují Bašára Asada, Saúdové povstalce a opozici.
Příslušníci Čínské lidové armády při cvičení v teplotě minut třicet stupňů pod nulou.
Příslušníci Čínské lidové armády při cvičení v teplotě minut třicet stupňů pod nulou. | Foto: Reuters

Peking/Praha – Islámský stát se natahuje do východní Asie. Věrnost mu přísahaly tři islamistické bojůvky na Filipínách, ve čtvrtek se terčem koordinovaných útoků stala indonéská metropole Jakarta.

Džihádisté nezapomínají ani na Čínu. Nedávno zveřejnili video s pobídkou k pozvednutí zbraní a boji poprvé také v mandarínské čínštině.

Čína v mezinárodních sporech ráda zastává neutrální stanovisko a omezuje se na výzvy ke klidu a příměří. Neposílá také své vojáky do zahraničí, vojensky neintervenuje.

Islámský stát ale nedává režimu v Pekingu příliš na vybranou. Možnosti jsou jen dvě: zůstat neutrální vůči někomu, kdo se sám vymezí jako nepřítel, nebo se připojit k dalším zemím, které jsou ve válce s IS.

Varování se objevilo na Štědrý den, kdy úřady zvýšily pohotovost kvůli možnému útoku v centru Pekingu. Ambasády USA a Velké Británie vyzvaly své občany, aby byli ostražití.

Když v listopadu maskovaní členové Islámského státu v Sýrii zavraždili čínského občana Fan Ťing-chueje, strhla se na internetu a sociálních sítích bouře. Lidé nezvykle otevřeně vyzývali vládu, ať něco proti IS podnikne, že nelze reagovat jen slovním odsouzením.

"Nadešel čas, aby Čína jako světová mocnost začala konat," uvedl jeden z uživatelů na čínské sociální síti Sina Weibo.

Došlo to tak daleko, že cenzoři blokovali ve vyhledávačích slova Islámský stát a sťatý (Fan Ťing-chuejovi podobně jako několika rukojmím před ním uřízli hlavu).

Nový protiteroristický zákon, přijatý na přelomu roku, poprvé umožňuje čínským ozbrojeným silám zasáhnout proti teroristické hrozbě v zahraničí v případě, že s tím souhlasí dotyčná země.

Což připomíná ruské zapojení do války v Sýrii na straně režimu Bašára Asada loni v září. Byť zatím čínské vedení nenaznačilo, že se chystá poslat vojáky do Sýrie nebo kamkoliv jinam.

Provincie Sin-ťiang, kde žijí muslimští Ujgurové, leží na západě Číny.
Provincie Sin-ťiang, kde žijí muslimští Ujgurové, leží na západě Číny. | Foto: Aktuálně.cz

Premiér Li Kche-čchiang vybídl zejména středoasijské státy (Kazachstán a další) k lepší koordinaci v boji s Islámským státem.

Mnoho let čínský režim potlačuje separatistické a autonomistické tendence muslimských Ujgurů, kteří tvoří velkou část populace nejzápadnější čínské provincie Sin-ťiang. Zatímco Peking hovoří o boji s terorismem, Ujgurové si stěžují na potlačování svých práv a své identity.

Někteří ujgurští radikálové provedli v uplynulých letech teroristické útoky nebo stříleli na vojáky a policisty. Koordinovanému útoku na několik cílů najednou ve stylu Paříže nebo Jakarty však zatím žádné čínské město nečelilo.

Loni v srpnu zemřelo pět čínských turistů v Bangkoku, kde útočník nechal u hinduistické svatyně batoh s výbušninou. Motivem útoku byla podle thajských vyšetřovatelů pomsta za to, že Thajsko některé Ujgury, uprchlé z Číny, deportuje zpět.

Není jasné, kolik Číňanů bojuje v řadách Islámského státu. Odhady se pohybují kolem stovky, ale Peking oficiálně žádný odhad nesdělil.

Islámský stát se v minulých letech nerozšířil kvůli svým výjimečným schopnostem, umožnili mu to slabí protivníci, domnívá se arabista Jan Čuřík. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy