Premiér Leo Varadkar prohlásil, že nepřijetí změn by bylo pro katolickou zemi velkým krokem zpět. List The Guardian píše, že ačkoliv většina Irů se změnami nejspíš souhlasí, o referendum je malý zájem a více než třetina voličů se stále nerozhodla, jak bude hlasovat.
Referendum probíhá do pátečních 22:00, výsledky se očekávají v sobotu večer. Pro se musí vyslovit nadpoloviční většina voličů.
"Kdyby referendum neprošlo, byl by to pro zemi neúspěch," řekl Varadkar, první irský premiér, který veřejně oznámil, že je gay. Podpořil také schválení manželství pro všechny, které si Irové odhlasovali v referendu o změně ústavy v roce 2015.
První otázka v pátečním referendu zní, zda by měla být ústavní definice rodiny rozšířena. V praxi to znamená, že pojem by zahrnoval například i nesezdané páry a neúplné rodiny, doslova "rodinné jednotky založené na manželství nebo na jiných trvalých vztazích".
Podle kritiků je však návrh příliš nejasný a v budoucnu by mohl způsobit komplikace. Nikde není definované, co přesně "trvalé vztahy" jsou a mohlo by to ovlivnit například rodinné soudy, dědické spory, daňové právo nebo imigrační případy, upozorňuje stanice BBC.
"Každý ví, jestli je ženatý, nebo ne. Nikdo ale neví, kdo je, nebo není v 'trvalém vztahu', pokud soud ve sporném případě nerozhodne, že je 'trvalý'. Nikdo neví, jak a kdy 'trvalý vztah' mezi dvěma dospělými osobami v očích zákona končí," komentoval to senátor, bývalý ministr spravedlnosti a advokát Michael McDowell.
Podle Varadkara ale návrh zkrátka říká, že jsou si všechny rodiny rovny. Obě všelidová hlasování mají podle něj sloužit k odstranění genderové nerovnosti z ústavy. Premiér také tvrdí, že současná ústava z roku 1937 nereflektuje moderní Irsko. Její vznik tehdy silně ovlivnila katolická církev, která ji s tehdejšími stranami v nově vzniklém nezávislém Irsku spoluvytvořila.
Pokud Irové podpoří druhé referendum, z ústavy zmizí formulace říkající, že matky by neměly chodit do práce, pokud by tím zanedbávaly své "povinnosti v domácnosti". Ústava také uvádí, že život žen v domácnosti je zdrojem podpory státu, která je nezbytná pro obecné blaho.
Navrhovaná změna by do právního dokumentu zanesla, že péči poskytují různé osoby, ať už rodiče, plnoletí potomci, nezletilí, sourozenci nebo jiní rodinní příslušníci.
Deník Irish Independent s odkazem na průzkum organizace ActionAid Ireland a irskou Národní radu žen podotýká, že v Irsku zastávají pečovatelskou roli z drtivé většiny, 98 procent, stále ženy. Také lidé, kteří se jako pečovatelé živí, jsou z 80 procent ženy.
I mezi příznivci změny tak panují obavy, že referendum bude pouze symbolické a nebude mít žádný skutečný dopad na každodenní život irských žen. Ředitelka Národní rady žen Orla O'Connorová označila za důležité, aby úpravu ústavy doprovázela i praktická podpora, například investice do veřejné péče o děti nebo lépe placená rodičovská dovolená.
Po referendu z roku 2015, které uzákonilo sňatky homosexuálů, se Irové o tři roky později vyslovili také pro legalizaci potratů. Tehdy se na rozdíl od nynějších otázek jednalo o změny, které mnoho Irů ihned pocítilo.