Írán slibuje spolupracovat s atomovými inspektory

Martin Novák Martin Novák, Roman Gazdík
26. 9. 2009 14:00
Íránci prý nic neporušili, když budovali druhé zařízení na obohacování uranu
Satelitní snímky zařízení nedaleko města Kom, ve kterém se chystá Írán obohacovat uran.
Satelitní snímky zařízení nedaleko města Kom, ve kterém se chystá Írán obohacovat uran. | Foto: Reuters

Teherán - Íránská vláda je údajně připravena plně spolupracovat s inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v otázce druhého zařízení na obohacování uranu.

Írán tento týden překvapil MAAE prohlášením, že staví na svém území druhé, dosud utajované zařízení nacházející se nedaleko významného náboženského centra Kom.

Íránská vláda to oznámila v dopise, adresovaném řediteli MAAE ve Vídni. Továrna údajně zatím není v provozu.

"Nemáme žádné problémy s inspekcemi objektu. Ničeho se nebojíme," prohlásil prezident země Mahmúd Ahmadínežád s tím, že Írán žádné mezinárodní závazky neporušil, protože je nucen inspektorům MAAE oznámit otevření jakékoliv jaderného zařízení teprve 180 dní předtím, než do něj začne přemisťovat štěpný materiál.

Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád na inspekci jaderných zařízení.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád na inspekci jaderných zařízení. | Foto: Reuters

Nic jsme neporušili

Spojené státy tvrdí, že Írán zařízení tajil a dopis MAAE napsal teprve v okamžiku, kdy už věděl, že zahraniční tajné služby objekt odhalily. To však Ahmadínežád odmítl.

"Pokud by to tak bylo, proč bychom MAAE informovali rok předem?" položil si řečnickou otázku.

Podle šéfa íránské agentury pro atomovou energii Alího Akbara Sálehího citovaného agenturou AFP Írán návštěvu inspektorů s MAAE dohodne.

Dosud bylo známá pouze existence továrny na obohacování uranu ve městě Natanz, asi 250 kilometrů jižně od Teheránu.

Americký prezident Barack Obama dnes na summitu G20 v Pittsburghu představitele islámské republiky vyzval, aby inspektorům MAAE umožnili do dosud utajovaného objektu 150 kilometrů jihozápadně od Teheránu přístup.

Íránu hrozí tvrdší sankce

"Německo je velice znepokojeno," prohlásila také německá kancléřka Angela Merkelová. "Požadujeme, aby Írán mezinárodním atomovým inspektorům předal veškeré informace."

Britský premiér Gordon Brown obvinil Írán z podvádění mezinárodního společenství a stejně jako francouzský prezident Nicolas Sarkozy podtrhl, že je potřeba na Teherán uvalit další sankce.

Trpělivost s Íránem však dochází nejen Západu, ale také jeho spojenci v Radě bezpečnosti OSN, Rusku.

Ruský prezident Dmitrij Medvěděv Írán varoval, aby začal ihned s inspektory MAAE spolupracovat a vzdal se jakýchkoliv součástí svého programu, které by se týkaly jaderného zbrojení.

Rozhovory světových mocností a Íránu o jeho jaderném programu mají začít v Ženevě příští týden ve čtvrtek. USA a Evropská unie chtějí Teherán přesvědčit, aby se vzdal vlastního obohacování uranu a dokázal tak, že neusiluje o atomovou bombu.

Pokud jednání zkrachují, Írán zřejmě bude čelit zesíleným ekonomickým sankcím. Ruský prezident Dmitrij Medveděv naznačil, že i Moskva by tentokrát sankce mohla v Radě bezpečnosti podpořit.

(Text pokračuje pod grafikou)

Foto: Aktuálně.cz

V Natanzu má Írán kolem osmi tisíc odstředivek nižší kapacity.

Při obohacování uranu jde o oddělení hlavních izotopů uranu. Pro jaderné využití je vhodný izotop U235. V atomovém reaktoru stačí, když je koncetrovaný na 2 až 4 procenta, pro jadernou zbraň je potřeba zvýšit jeho koncentraci oproti izotopu U238 na více než 90 procent.

Experti pochybují o íránských schopnostech 

Oddělování je možné provádět energeticky náročnou difúzí nebo úspornějším odstřeďováním. Při něm je třeba vytvořit soustavu centrifug v řádu až tisíců kusů.

K 20 kilogramům vysoce obohaceného uranu nezbytného pro atomovou hlavici lze dospět několikaměsíčním nepřetržitým provozem asi 1500 odstředivek. Odborníci však tvrdí, že není jisté, zda Íránci dokážou udržet v pohybu nepřetržitě a v optimální rychlosti větší počet centrifug.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi v polovině prosince

Rusko odstoupí od dohody o otevřeném nebi 18. prosince, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Záměr opustit skupinu tří desítek zemí, které si umožňují provádět vzájemné kontrolní přelety, v květnu schválil ruský parlament a tento měsíc příslušný zákon podepsal prezident Vladimir Putin.

Dohoda o otevřeném nebi, jejímž signatářem je i Česká republika a Slovensko, platí od roku 2002 a jejím původním cílem bylo posílit důvěru mezi Ruskem a západními státy. Loni od dohody odstoupily Spojené státy, což tehdejší americký prezident Donald Trump zdůvodnil porušováním závazků ze strany Ruska. Moskva obvinění odmítla s tím, že její omezování letů nad ruským územím dohoda připouští a že USA zavedly ještě přísnější omezení pro kontrolní lety nad Aljaškou.

Moskva doufala, že nový americký prezident Joe Biden, který dříve odstoupení USA kritizoval, k dohodě opět přistoupí. Minulý měsíc ale Washington oznámil, že se k dohodě o otevřeném nebi vrátit nehodlá. Rusko reagovalo rozhořčeně a náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov to tehdy označil za "další politickou chybu" USA a "novou ránu systému evropské bezpečnosti". Rjabkov též popřel, že by Rusko dohodu porušovalo.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

K dohodě ohledně dolu Turów zatím nedošlo, jednání budou pokračovat příští týden

Expertní týmy České republiky a Polska zatím nedospěly k dohodě o hnědouhelném dole Turów poblíž českých hranic. Jednání o mezivládní smlouvě, která má obsahovat české podmínky pro případné zpětvzetí žaloby u Soudního dvora EU, budou pokračovat příští týden. V tiskové zprávě to po dvoudenním jednání uvedlo ministerstvo životního prostředí.

"Polští političtí představitelé ve čtvrtek nepochybně deklarovali snahu se mimosoudně dohodnout, stejně tak jako česká strana deklarovala, že nechce zavírat důl Turów nebo Polsku diktovat jeho energetický mix. Diskutujeme již konkrétní návrh dohody a podmínek a v jednáních budeme pokračovat i příští týden," uvedl náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž.

V pátek odpoledne se bilaterálně znovu sešli ministři obou zemí - Richard Brabec (ANO) a Michal Kurtyka. "Jednání jsou velmi náročná, ale opět jsme si s ministrem Kurtykou potvrdili, že naším cílem je dohoda," řekl Brabec

Zdroj: ČTK
Další zprávy