Ženeva/Teherán - Ženevská jednání šesti mocností a Íránu vyústila v předběžnou dohodu o omezení íránského jaderného programu.

Dohoda umožní provádět rozsáhlé inspekce v íránských jaderných zařízeních výměnou za zrušení části sankcí vůči Teheránu. Americký prezident Barack Obama to označil za "první důležitý krok ke komplexnímu řešení" íránské jaderné otázky.

Ujednání mezi Íránem a šesti mocnostmi (stálí členové Rady bezpečnosti OSN a Německo) nakonec neobsahuje explicitní uznání práva Íránu na obohacování uranu, o které Teherán usiloval. Írán se ale zavázal, že nebude rozšiřovat svůj jaderný program, a to ani v kontroverzním těžkovodním reaktoru v Iráku.

V dohodě se mimo jiné praví, že se Írán zbaví svých zásob 20procentního uranu tím, že jeho koncentraci sníží pod pět procent nebo ho přemění do podoby, která je nepoužitelná pro další obohacování.

Írán slíbil, že zastaví obohacování uranu nad pět procent a že nebude zvyšovat ani zásoby uranu obohaceného na 3,5 procenta. Nemá instalovat další odstředivky na obohacování uranu, a to jakéhokoli typu, ani budovat další zařízení na obohacování uranu.

Írán dosud uran obohacoval až na 20 procent, což mnohonásobně přesahuje úroveň potřebnou k energetickému využití. Z této úrovně je poměrně rychle schopen získat uran obohacený ke zbrojnímu využití, tedy přes 90 procent.

Podle dohody má zůstat mimo provoz zhruba polovina už instalovaných odstředivek v Natanzu a tři čtvrtiny ve Fordo. Dále se Írán zavázal, že nebude zavážet další palivo do těžkovodního reaktoru v Aráku a nebude v něm instalovat další komponenty.

Teherán dále souhlasí s rozsáhlými a soustavnými inspekcemi ve svých jaderných zařízeních.

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že dnešní dohoda, kterou označil za velký úspěch, znamená uznání íránského jaderného programu a vyjádřil naději, že nakonec bude uznáno i jeho právo na obohacování uranu a že budou zrušeny všechny sankce vůči Íránu. Zaríf slíbil také intenzivnější spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Nedělní první krok má podle šéfa Bílého domu umožnit pracovat na širší dohodě v příštích šesti měsících. Pokud Írán v následujícím půlroce svým závazkům nedostojí, Spojené státy od zmírňování sankcí ustoupí a naopak znovu začnou na Írán vyvíjet tlak. Nyní ale není vhodná doba na uvalování dalších sankcí vůči Íránu, zdůraznil Obama.

Obama: Cesta k bezpečnějšímu světu

Podle Obamy dohoda pravděpodobně přerušila směřování Íránu k vývoji jaderné bomby. "Dnes diplomacie otevřela cestu k bezpečnějšímu světu," prohlásil Obama.

Americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že ujednání znamená více bezpečnosti pro partnery USA na Blízkém východě včetně Izraele.

Právě Izrael je největším kritikem dnešní dohody. Izraelská vláda ji označila za "špatnou" a ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic prohlásil, že je založena na "klamu". Jde prý o "největší diplomatické vítězství Íránu za poslední roky". Obama má ještě v neděli o obavách Izraele hovořit s izraelským předsedou vlády Benjaminem Netanjahuem.

Omyl, nebo pokrok?

V Izraeli přirovnávají nové ženevské ujednání o íránském jaderném programu k mnichovské dohodě. V tomto smyslu se vyjádřil místopředsedy parlamentu Moše Feiglin, který je členem strany Likud premiéra Netanjahua.

"Tak jako někdejší Československo nebylo zapojeno do jednání, která ho odsoudila k smrti, sleduje dnes také Izrael zpovzdálí, jak západní mocnosti přinášejí za oběť existenční zájmy Izraele. Každý rozumný člověk ví, že jsme v situaci, která povede k nukleárně vyzbrojenému Íránu. Roky varuji před nebezpečím strategie, jakou Izrael praktikuje vůči íránské jaderné hrozbě," řekl Feiglin.

Velmi tvrdě se k dohodě vyjádřil rovněž Netanjahu, když na pravidelné schůzi vlády řekl, že "nejde o historickou dohodu, nýbrž o historický omyl". Poukázal na to, že svět vůbec poprvé Íránu přiznal právo obohacovat uran a ještě za to uvolnil sankce proti němu.

Analytici, které cituje agentura Reuters, nicméně uvádějí, že nynější ujednání z Ženevy Teheránu cestu k atomové bombě ztíží.

Například americký odborník na jadernou problematiku z Ústavu pro vědu a mezinárodní bezpečnost (ISIS) David Albright oceňuje právě to, že země bude nucená neutralizovat uran obohacený na 20 procent, což byla hlavní příčina pochybností o skutečných záměrech íránského programu. Doba, ve které by se Írán mohl dostat k materiálu dostačujícímu k výrobě atomové bomby, se tak podle něj prodlouží z jednoho až 1,6 měsíce na 2,2 měsíce.

Přesto ale někteří analytici poukazují na to, že dohoda nepočítá s utajenými pracovišti, v nichž se Íránci mohou zbrojnímu programu věnovat bez jakýchkoli kontrol. K tomu diplomaté říkají, že o žádných utajených provozech nevědí. Írán však v minulosti neohlašoval všechny své aktivity a přišlo se na ně, až když na to upozornila opozice.

Jednání byla tajná

Až do poslední chvíle nebylo jasné, zda z jednání, k nimž se v pátek a v sobotu připojili ministři zahraničí vyjednávacích velmocí, nějaká dohoda vůbec vzejde. Írán mimo jiné trval na tom, aby dohoda obsahovala explicitní vyjádření jeho práva na obohacování uranu, ačkoli ve smlouvě o nešíření jaderných zbraní, kterou podepsal i Teherán, takové právo výslovně zakotveno není.

Spojené státy tajně vyjednávaly s Íránem celý poslední rok. Poslední čtyři kola jednání se konala až po srpnové inauguraci nově zvoleného íránského prezidenta, uvádí agentura AP. Vyjednávalo se hlavně v Ománu, a to ve velmi úzkému kruhu zasvěcených. Prostředníkem byl ománský sultán Kábus bin Saíd. Od března se s Íránci sešli nejméně pětkrát bezpečnostní poradce amerického viceprezidenta Jake Sullivan a náměstek ministra zahraničí William Burns.