Jeho projev na teheránském náměstí Svobody u příležitosti 28. výročí islámské revoluce v Íránu se nicméně nenesl pouze v konfrontačním duchu.
Ahmadínežád sice vyloučil, že by se Írán nechal "ponížit" a podřídil se mezinárodnímu tlaku, zároveň ale naznačil ochotu dál jednat o jaderném programu se zahraničními partnery v rámci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).
| PŘEČTĚTE SI: exkluzivní reportáže zpravodaje Aktuálně.cz přímo z Íránu |
"Jaderná energie je naše právo"
Jak chce tuto zdánlivě nepřeklenutelnou propast překonat, však není jasné. Odmítá totiž splnit ultimátum Rady bezpečnosti OSN, aby nejpozději do 21. února přestal s obohacováním uranu.
Svět se bojí, že by Írán této technologie mohl využít k výrobě jaderných zbraní, nikoli jen k zajištění paliva do jaderných reaktorů za energetickými účely, jak tvrdí Teherán.
Ahmadínežád má navíc na své straně i většinu íránské veřejnosti, jak ukázaly i dnešní oslavy výročí revoluce, která v roce 1979 v Íránu ukončila vládu šáha Páhlávího a do čela vynesla ajatolláha Chomejního.
Transparenty s hesly "Jaderná energie je naše právo" či "Smrt Americe" a skandování podobných sloganů byly Ahmadínežádovi odpovědí na jeho televizí přenášený projev, v němž Íráncům slíbil, že v příštích týdnech budou oznámeny další "velké úspěchy v jaderné oblasti."
Akci, které se zúčastnilo několik set tisíc lidí, mimo jiné přenášela i americká televize CNN.
Laridžání: Řešení je možné
Zatímco ale Ahmadínežád zapáleně řečnil v Teheránu, na mezinárodní konferenci o světové bezpečnosti v Mnichově jeho vrchní vyjednavač o otázkách jaderného programu země Alí Laridžání velice uvolněně mluvil se západními partnery o potřebě dále jednat.
Teherán je podle něj dalšímu vedení rozhovorů nakloněn. Prohlásil dokonce, že "Írán je připraven urovnat veškeré spory s MAAE v průběhu tří týdnů". Podle svých slov o tom již písemně informoval šéfa MAAE Muhammada Baradeje.
"Musíme vést jednání, řešení je možné," prohlásil Laridžání. Zdůraznil, že "v íránské obranné doktríně není místo pro jaderné ani chemické zbraně".
"Mnozí nevěří, že jadernou energii chceme využívat jen mírově, ale my nechceme, abyste si dělali starosti. Nemáme agresivní úmysly vůči žádné zemi," dodal a výslovně jmenoval v této souvislosti Izrael.
Neodpustil si ale kritiku americké invaze do Iráku, kterou označil za hlavní příčinu terorismu v oblasti.
