Condoleezza Riceová to dnes prohlásila při návštěvě Austrálie.
Americká ministryně zahraničí také prohlásila, že je "celkem jisté", že Rada bezpečnosti OSN najde odpovídající nástroj, aby znovu vyjádřila vůli mezinárodního společenství k návratu Íránu k rozhovorům.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) předala otázku íránského atomového programu Radě bezpečnosti minulý týden; od té doby o ní stálí členové rady jednají. Zatím však nedošli k žádnému výsledku.
Rusko a Čína: jednejme dále
Rusko a Čína dnes opět vyzvaly k diplomatickému řešení.
Obě země jsou v jednání Rady bezpečnosti klíčové, protože mohou jako stálí členové vetovat jakékoliv rozhodnutí. Rusko i Čína podle agentury Reuters spoléhají na "politické řešení prostřednictvím diplomatických kanálů". Prohlásil to dnes ruský velvyslanec v Číně Sergej Razov.
I Spojené státy preferují diplomatické řešení íránského sporu, ale nikdy úplně nevyloučily vojenský zásah.
O Íránu široce pojednává jeden z důležitých dokumentů americké zahraniční politiky, který včera vydal Bílý dům, a který byl naposledy aktualizován v roce 2002 - tehdy mimo jiné formálně ukončil studenou válku.
V nové Národní bezpečnostní strategii USA Bílý dům prohlašuje, že pokud se má předejít konfrontaci, diplomatický tlak na Írán musí vést k zastavení jeho jaderného programu.
Největší výzva USA: Írán
Dokument zopakoval slova Condoleezzy Riceové z minulého týdne, když prohlásila, že "USA nemohou čelit větší výzvě od jiné země než od Íránu". USA a další země se obávají, že Írán kryje údajným civilním využitím jaderné energie výrobu atomových zbraní.
Kromě íránského jaderného programu se dokument zmiňuje i o dalším nebezpečí, které tato země představuje: podpora terorismu, hrozby namířené proti Izraeli, maření mírového procesu na Blízkém východě, ohrožení demokracie v Iráku, ale také omezování svobody vlastního íránského obyvatelstva.
USA mají podle strategie usilovat o to, aby se íránský režim změnil, otevřel se jeho politický systém a byla nastolena svoboda. "To je základní cíl politiky USA," píše se v dokumentu.
"Musíme být připraveni konat sami"
Právě předchozí strategie, vydaná před čtyřmi lety, obhajovala preventivní útoky proti nepřátelským státům a teroristickým skupinám.
V nové verzi dokumentu se píše, že Spojené státy "musí být připraveny konat samotné, pokud to bude nutné". Zdůrazňuje se ale také potřeba diplomacie - "Je málo trvalých důsledků, kterých můžeme ve světě dosáhnout bez trvalé spolupráce s našimi spojenci a partnery."
Kromě Íránu se zmiňuje o nebezpečí šíření jaderných zbraní ze strany Severní Koreje.
Kritika Ruska i Číny
Popisovaná spolupráce se týká mimo jiné Ruska, ve kterém se podle dokumentu ruský prezident Vladimir Putin nevydal správným demokratickým směrem.
"Současné trendy bohužel ukazují na zmenšující se oddanost demokratickým svobodám a institucím. Budeme se snažit přesvědčit ruskou vládu, aby se na cestě svobody posunula dopředu, a ne dozadu," stojí v dokumentu.
Američané se mají daleko více zaměřit na vztahy s Moskvou - ať v ruské domácí nebo zahraniční politice, ve které se zdůrazňují především vztahy k Blízkému východu, střední a jižní Asii a také východu asijského kontinentu.
Strategie se nevyhýbá ani Číně, která údajně "pokračuje ve způsobech myšlení a konání, které jitří obavy v regionu a celém světě". Tvůrci dokumentu uvádějí jako důvod k obavám tichý rozvoj čínského vojenského programu, zatímco se nerušeně rozvíjí obchod. Čína údajně ve snaze zajistit si přírodní zdroje podporuje země bez ohledu na jejich politiku.
Dokument ale kritizuje samotnou čínskou politiku: "Čínští vůdci si musí uvědomit, že nemohou nechat své občany užívat si svobody nakupovat, prodávat a vyrábět, zatímco jim upírají svobodu shromažďování, slova a víry," píše se v tomto diplomatickém dokumentu.
