Společně s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem jednali také o situaci v Sýrii. Írán podle Chamaneího prosazuje politické řešení, Turecko tvrdí, že "nemůže nečinně přihlížet" snahám kurdských milic o rozdělení Sýrie.

Ajatolláh se vyjádřil i k válce na Ukrajině. Označil ji za "tvrdou a těžkou událost". "Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé," prohlásil Chamaneí, který také řekl, že "Rusko si pod Putinovou vládou zachovalo nezávislost".

Ve vztahu k ekonomice Chamaneí řekl, že "dolar by měl být postupně odstraňován ze světového trhu". Putin po jednání řekl, že s Chamaneím diskutoval o používání národních měn při vzájemných vyrovnáváních.

Rusko a Írán jsou společnými podporovateli syrského prezidenta Bašára Asada a obě země také spojuje protizápadní, především protiamerické naladění. Rusko i Írán čelí západním sankcím.

Podle trojice účastníků jednání, Putina, Chamaneího a Erdogana, bylo účelem schůzky nalézt mírové řešení situace v Sýrii. Putin a Erdogan mluvili také o situaci kolem ukrajinského obilí v černomořských přístavech. Reuters uvádí, že Putin dává touto cestou Západu najevo, že chce upevňovat vztahy s "nepřítelem Západu" Íránem.

Cesta do Teheránu je Putinovou teprve druhou zahraniční cestou od začátku invaze na Ukrajinu. V červnu se vydal do středoasijských postsovětských republik Tádžikistánu a Turkmenistánu.

Trojstranné jednání komentoval v televizním projevu íránský prezident Ebrahím Raísí. Uvedl, že "o osudu Sýrie by měli rozhodovat její obyvatelé bez zahraniční intervence". "Nelegitimní přítomnost okupačních jednotek USA Sýrii destabilizuje. Silná přítomnost syrské armády pomůže udržet integritu země," řekl prezident.

Zatímco Moskva a Teherán syrský režim Asada podporují, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan dnes řekl, že "boj Turecka proti terorismu bude pokračovat nehledě na to, kdo jej podporuje". Uvedl ale, že očekává podporu od Ruska i Íránu.

"Největším přínosem pro syrský lid by bylo, kdyby se země zbavila kurdských milic YPG," řekl Erdogan. YPG podle něj se zahraniční podporou podniká kroky k rozdělení Sýrie, čemuž Turecko nemůže nečinně přihlížet.

Kurdské milice YPG považuje Turecko za teroristickou organizaci, některé členské státy NATO je naopak podporovaly v boji proti teroristům z organizace Islámský stát. Turecko vede proti YPG a členům turecké strany kurdských pracujících (PKK) dlouhodobou vojenskou kampaň.

YPG jsou ozbrojenou složkou kurdské Sjednocené demokratické strany (PYD), která je přední opoziční stranou v Sýrii, kde má pod kontrolou několik území. Cílem syrských Kurdů je dosáhnout co možná největší autonomie na svých roztříštěných územích, tu jim ale vláda Bašára Asada přiznat odmítá. Od roku 2016 provedla Ankara především proti Kurdům čtyři vojenské operace na severu Sýrie.

Putin po jednání uvedl, že Rusko, Írán i Turecko jsou odhodlaní "normalizovat" situaci v Sýrii a dohodli se na dalších konzultacích.