"Nezaslouží si slitování." Soudy s ženami džihádistů trvají jen pár minut, dostávají i trest smrti

Hana Vařáková Hana Vařáková
24. 5. 2018 6:40
V iráckých vězeních čeká na proces zhruba tisícovka manželek a vdov po radikálech z organizace Islámský stát. Často dostávají doživotí nebo rovnou trest smrti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Bagdád - Devětadvacetiletá Francouzka Djamila Boutoutaouová stojí v malé místnosti v budově iráckého soudu. V náruči drží svou dvouletou dceru. V Bagdádu čelí obvinění, že je členkou teroristické organizace Islámský stát.

Kolem ní postává skupina dalších 15 žen - všechny jsou cizinky ze Střední Asie nebo Turecka. Ztratily manžela a v některých případech i děti poté, co se Islámský stát loni v Iráku zhroutil.

"Zblázním se tady," stěžuje si Boutoutaouová, drobná žena s brýlemi a kamennou tváří. "Hrozí mi trest smrti nebo doživotí. Nikdo mi ale nic neřekne - ani konzul, ani lidé ve vězení." A dodává v rodném jazyce, že její život je nesnesitelný.

"Nedovolte jim, aby mi vzali dceru," obrací se pak na stráže. "Jsem ochotná zaplatit, když kontaktujete moje rodiče. Prosím, odveďte mě odtud." Pak ji ale stráž přeruší a Boutoutaouová spolu s dalšími ženami čeká, až ji předvolají do soudní síně.

Boutoutaouová přijela z francouzského města Lille do Iráku v roce 2014 se svým manželem Mohamedem Nassereddinem a dvěma dětmi. Nassereddine, který se přidal k islamistům, byl v roce 2016 zabit v Mosulu a o rok později byl zabit i její syn Abdullah.

Ji samotnou zadrželi kurdští pešmergové v severním Iráku a nakonec ji poslali do Bagdádu.

Důkazy nejsou třeba

Odhaduje se, že k džihádistické organizaci Islámský stát se v Sýrii a Iráku připojilo více než 40 tisíc lidí ze 110 zemí. Z nich je asi 1900 Francouzů a 800 Britů.

V iráckém hlavním městě stanula nebo ještě stane před soudem více než tisícovka žen z ciziny, které sem vojáci převezli z ruin měst a vesnic na území, jež do loňska ovládal IS. Je s nimi nejméně 820 dětí a další se v zajetí teprve narodí.

Souzených žen je hodně. Procesy u zvláštního soudu, který je pro ně vyčleněný, jsou proto krátké. Jedno slyšení trvá přibližně deset minut.

Jeden ze tří soudců položí obviněné pár otázek a pak ji vykáže ze síně. Žalobce potom přednese krátké prohlášení a vzápětí tak učiní i obhájce ženy jmenovaný soudem. Ten se však s obviněnou před procesem většinou ani nesetká, vychází pouze z poznámek od vyšetřovatelů. Žádné zásadní důkazy přitom soud nepožaduje.

S cizinkami, které často přicházejí do justičního paláce se svými dětmi, se tady zachází nekompromisně. Cílem je vyčistit zemi od posledních zbytků džihádistů, což je součástí obnovy země rozvrácené invazí a občanskou válkou.

"Podle Iráčanů, soudů i vlády platí, že když jste cizinci a rozhodli jste se žít na území Islámského státu, tak je tam větší míra viny," vysvětluje Belkis Willeová z lidskoprávní organizace Human Rights Watch, proč jsou irácké soudy vůči cizinkám striktnější.

"Není tomu tak u iráckých žen, kde velmi specifické důkazy často snižují tresty. Pokud si koupíte letenku, překročíte hranice a uděláte své rozhodnutí, budete pod mnohem větším tlakem," dodává pro britský list The Guardian Willeová.

Ani v bagdádských ulicích lidé islamisty nešetří. "Nezaslouží si žádné slitování. Ani ženy," říká například obchodník s auty Mustafa Rašíd.

Cynismus Paříže?

Výsledkem práce bagdádského soudu je zatím více než 40 islamistek odsouzených k trestu smrti oběšením a desítky dalších žen za mřížemi na doživotí.

Doživotní trest dostala také Djamila Boutoutaouová. Její dva francouzští obhájci ani nevěděli, kdy proces s jejich klientkou proběhne. O rozsudku se dozvěděli až z médií.

"Opakovaně jsme upozorňovali francouzské orgány na její případ. V neděli (dva dny před soudem - pozn. red.) poprvé mohla navštívit konzulát v Bagdádu. A ještě dnes ráno mě naše ministerstvo zahraničí ujišťovalo, že proces zatím nebude. O několik hodin později byla odsouzena, aniž mohla být obhájena. To je ubohé," řekl francouzskému deníku Le Monde její advokát Martin Pradel.

Druhý obhájce William Bourdon kritizuje "cynismus Paříže", která "si myje ruce nad osudem francouzských občanů".

Oba advokáti ve svém veřejném prohlášení vyzvali francouzskou vládu, aby vše napravila a zažádala o spravedlivý proces. Chtějí také navrácení Boutoutaouové a jejího dítěte do Francie.

Reakce vlády je ale chladná. Francie a další evropské státy trvají na tom, aby radikály Islámského státu a jejich manželky stíhaly místní soudy v zahraničí. Francouzský kabinet dal najevo určitou shovívavost pouze vůči osiřelým dětem, ale rozhodně ne vůči džihádistům, kteří se k teroristické organizaci připojili dobrovolně.

Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová nedávno zopakovala, že ti, kdo se vrátí, "budou zadrženi, aby se zodpovídali ze svých činů".

Video: Ženy bojovníků IS? Měly se jako šlechta, mohou vychovat další generaci džihádistů, říká Kutilová

Manželky džihádistů nikdo nechce, ty ženy jsou velmi problematické, panuje strach, že se mohou odpálit v boji za džihád, nebo vychovat další generaci. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Komise: Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10 tisíc

Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10.000. Aktualizovaný odhad dnes podle agentury AFP zveřejnila komise, která problematiku zkoumá. Nezávislou komisi pro sexuální zneužívání v církvi (Ciase) v roce 2018 zřídila katolická církev v reakci na sérii skandálních odhalení sexuálního zneužívání ve Francii i ve světě. Komise v polovině minulého roku odhadla počet obětí na nejméně 3000, což dnes její předseda Jean-Marc Sauvé označil za "jednoznačné podhodnocení".

Komise na více než rok zřídila telefonní linku pro hlášení sexuálního zneužívání, na kterou se za tu dobu obrátilo 6500 obětí či svědků těchto násilných činů. V polovině telefonátů se jednalo o případy z 50. a 60. let minulého století, útokům častěji čelili muži a 87 procent volajících bylo v době zneužívání nezletilých, zveřejnila loni na podzim Ciase.

"Zdaleka ale nejde o všechny", upozornil dnes Sauvé. "Zásadní otázkou zůstává, kolik lidí se ozvalo. Deset procent, pět procent, méně?" dodal.

"I když je 10.000 hodně, jsme stále daleko od pravdy," komentoval nový odhad Jean-Pierre Sautreau, jež stojí v čele organizace sdružující oběti církevního zneužívání v západofrancouzském departementu Vendée. "Skutky jsou často datovány do 50. let minulého století a ti lidé již zemřeli, nebo je jim přes 80 a už o tom nechtějí mluvit," vysvětluje.

"Je to vrchol ledovce, je to rozhodně mnohem více," domnívá se rovněž Véronique Garnierová z jiného sdružení obětí.

Zpráva komise má na podzim představit celkovou diagnózu problematiky a vysvětlit, jak se církev do situace dostala. Instituce mají následně navrhnout podobu odškodnění obětí. Podle Sauvého však trauma obětí nevyřeší pouze odškodnění finanční, "obzvlášť v případě, že by jej doprovázel příkaz mlčet".

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Grammozis se stal pátým trenérem fotbalistů Schalke v sezoně

Novým trenérem fotbalistů Schalke 04 se stal Dimitrios Grammozis. S klubem z Gelsenkirchenu, který už má jen minimální šance na udržení v první lize, podepsal dva dny po odvolání kouče Christiana Grosse smlouvu do roku 2022. Ve funkci by měl podle médií zůstat i v případě sestupu.

Dvaačtyřicetiletý Grammozis byl bez angažmá od loňského léta, kdy skončil u druholigového Darmstadtu. Na lavičce Schalke je už pátým koučem v aktuální sezoně, před ním se u týmu vystřídali David Wagner, Manuel Baum, Huub Stevens a naposledy Gross.

Premiéru s mužstvem absolvuje v pátek v duelu s dalším kandidátem na sestup Mohučí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy