Měsíc už byl na dosah. Indie ztratila kontakt s modulem, nemá o něm žádné zprávy

Adéla Očenášková ČTK Adéla Očenášková, ČTK
Aktualizováno 7. 9. 2019 11:19
Indické kosmické středisko ztratilo kontakt s modulem sondy Čandrájan-2, který měl přistát na Měsíci. Modul Vikrám byl v době výpadku komunikace jen dva kilometry nad měsíčním povrchem. Do přistání podle vědců zbývalo jen několik vteřin. Podle přímého přenosu z kosmického centra ISRO indičtí experti situaci analyzují. O příčině nehody ani stavu přistávacího modulu zatím nejsou žádné informace. "V životě přicházejí úspěchy i neúspěchy. Země je na vás hrdá. Všechna vaše tvrdá práce nás něčemu naučila," řekl pracovníkům vesmírného programu indický premiér Naréndra Módí. "To nejlepší v našem vesmírném programu teprve přijde. Indie je s vámi," nenechal na sobě znát zklamání.
Vypuštění sondy Čandrájan-2 do vesmíru letos v červenci.
Vypuštění sondy Čandrájan-2 do vesmíru letos v červenci. | Foto: Reuters

Úspěšně přistát na Měsíci se dosud podařilo pouze třem zemím: Spojeným státům, Rusku (respektive bývalému Sovětskému svazu) a Číně.

Sonda se ze Země vydala na cestu do vesmíru 22. července, kdy odstartovala z kosmodromu Šríharikota na jihu Indie. Přistávací modul Vikrám se od ní oddělil toto pondělí a začal sestupovat k Měsíci, na jehož povrchu měl přistát tento pátek mezi 22:00 a 23:00 SELČ. 

Dosednout měl v oblasti jižního pólu. Asi čtyři hodiny poté mělo z modulu vyjet šestikolové lunární vozítko zvané Pragyan (v překladu "Moudrost"), které by se věnovalo chemické analýze odebraných vzorků. Umí se pohybovat rychlostí jeden centimetr za sekundu a od modulu se nesmí vzdálit na více než půl kilometru.

Rover měl na Měsíci strávit dva týdny. Sonda Čandrájan-2 pak měla zůstat ve vesmíru ještě další zhruba rok, některá média uvádí i dva roky. 

"Oni jsou ti nejlepší… jsou prvotřídní," prohlásil na adresu odborníků, kteří mají misi na starosti, indický premiér Naréndra Módí. Ten měl páteční pokus o přistání na Měsíc pozorovat z budovy Indické vesmírné agentury (ISRO) spolu s nejúspěšnějšími indickými vědci a také několika desítkami školáků. 

Módí s předstihem uvedl, že věří, že druhá nejlidnatější země světa cestu na Měsíc zvládne. "K této misi se váže také velká symbolická hodnota. Všechno je to o národní pýše," komentoval to pro americký deník The New York Times Pallava Bagla, novinář a spoluautor knihy "Reaching for the Stars: India's Journey to MARS and  Beyond", která vypráví o vesmírných plánech Indie. 

Módí podle amerického listu také doufá, že případný úspěch aspoň částečně odvede pozornost od současných problémů Indie - klesající ekonomiky země, nedostatku pracovních míst i konfliktu v Kašmíru.

Patnáct minut hrůzy

Jenže odborníci už předem varovali, že přistání modulu se také povést nemusí. O dosednutí v oblasti jižního pólu Měsíce se ještě nikdo v minulosti nepokusil a například odborný časopis Science už loni v únoru označil tento plán Indie za riskantní a bezprecendentní. 

Sám předseda agentury ISRO Kailasavadivoo Sivan nazval nejkritičtější fázi sestupu modulu patnácti minutami hrůzy. 

Jižní pól Měsíce u vědců dlouhodobě vzbuzuje zvědavost. Cílem indické mise je především prozkoumat trvale zastíněné krátery, o nichž se experti domnívají, že by mohly obsahovat až 100 milionů tun vody. Tento předpoklad potvrdila předchozí mise indické sondy Čandrájan-1 z roku 2008.

Podle vědců by zásoby vody a minerálů v kráterech mohly z Měsíce učinit vhodné místo pro zastávku při budoucích dalekých cestách do vesmíru, například při lidské misi na Mars. Rover prozkoumá také tenkou atmosféru Měsíce, dodal britský server BBC.  

Levně a efektivně

Agentura ISRO do projektu investovala poměrně malý obnos peněz v porovnání s tím, na kolik obdobné mise většinou vyjdou. Do ambiciózního plánu vložila ani ne 150 milionů dolarů (3,5 miliardy korun). Mimochodem je to méně, než na kolik se vyšplhal rozpočet úspěšného vesmírného sci-fi snímku Interstellar, podotýká deník The New York Times. Tento americký film vyšel na 165 milionů dolarů (3,8 miliardy korun).

Televize CNN k tomu podotýká, že agentura ISRO podnikla v minulých letech hned několik výprav do vesmíru za poměrně nízké náklady. 

Indie si však s pomyslnou bramborovou medailí za přistání na Měsíci nechce vystačit. V budoucnu by například ráda vyslala robotické sondy na Mars, Venuši a ke Slunci. Už v příštím desetiletí chce do vesmíru vyslat také vůbec poprvé lidskou posádku.

Tato asijská země už navíc drží jeden světový rekord. V roce 2017 vynesla její raketa na oběžnou dráhu 104 satelitů.

Video: NASA v únoru po 15 letech ukončila misi s vozítkem Opportunity na Marsu

NASA po 15 letech končí na Marsu misi s vozítkem Opportunity | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Sýrie ohlásila sestřelení izraelských raket nad svým územím

Syrská protivzdušná obrana sestřelila izraelské rakety nad syrským Homsem. Informovala o tom syrská televize i agentura SANA. Podle televize izraelská letadla vypálila rakety, když byla nad libanonským územím. Izrael tradičně tyto informace nekomentuje. Podle syrských médií si operace nevyžádala mrtvé ani raněné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy