Aleppo - Po dlouhou dobu jej statistiky uvádějí jako nejlidnatější město Sýrie. Do životů obyvatel Aleppa ale před více než třemi lety tvrdě zasáhla občanská válka.
Elektřina funguje pouze několik hodin denně, místní sužuje i akutní nedostatek vody. Některé čtvrti jsou odříznuté od vodovodní sítě i 40 dní, do jiných městských částí "proudí" voda pouze po kapkách.
"Nepromrháme jedinou kapku vody, kterou dostaneme," potvrzuje Rajída Abdel Karimová.
Špinavou vodu z umyvadla v koupelně či po umytí nádobí přelévají do kbelíků a dál používají na splachování na toaletě nebo na mytí podlah. "Pouze dva kbelíky vody jsou určeny na sprchování. Museli jsme omezit i vaření, zejména pak mastná jídla, aby ubylo nádobí na mytí."
Koupel nebo sprcha jsou luxusem
Situace je o to absurdnější, že město se po staletí pyšnilo jednou z nejrozsáhlejších vodovodních sítí v regionu, připomíná libanonský list Al-Achbár. Dnes by zřejmě mohlo spíš aspirovat na skládku plastových nádob a lahví, jež se místní snaží naplnit vodou.
Zatímco úřady si lámou hlavu s tím, jak poničenou infrastrukturu uvést do pořádku, před veřejnými zdroji vody, vládními cisternami a u soukromých studen zámožnějších obyvatel se tvoří dlouhé fronty.
Není ničím neobvyklým zahlédnout děti - i mladší než pěti let - jak po ulici tlačí těžké lahve naplněné vodou.
Koupel či obyčejná sprcha se pro mnohé staly téměř nedostižným luxusem. Cena kupované vody, stejně jako nádob, ve kterých lze tekutinu uskladňovat, se zdvojnásobila.
"Musím se sprchovat minerální vodou," přiznává Kamel Kalaví s tím, že nemá na vybranou. "Nemáme doma jedinou kapku vody a nevím, jak naplnit nádrž," vysvětluje.
Nejhůř jsou na tom vyvýšené čtvrti
Místní si stěžují, že úřady při dodávkách vody upřednostňují určité čtvrti a na jiné se tolik neohlížejí.
Správce vodovodní sítě ale tvrdí, že na vině jsou technické problémy - spojené zejména s přečerpáváním vody do výše položených čtvrtí. Například obyvatelé Achrafiehu se s přerušenými dodávkami vody potýkají už 50 dní.
"Malé množství vody - získané námi používanými postupy - se nyní dostane na řadu míst. Bude ale záležet na plynulosti čerpání, jelikož každé zastavení znamená, že voda steče do níže položených oblastí," sdělil listu zdroj z firmy spravující vodu a kanalizace.
Organizace spojených národů (OSN) už v květnu upozornila, že dodávky ve městě záměrně přerušili ozbrojenci z militantních skupin (zřejmě z organizace Fronta al-Nusrá) a na několik dní tak 2,5 milionu lidí odřízli od pitné vody.
Město zásobuje zejména Jezero Asad, jehož hladina klesá. Za jeho vysycháním podle International Business Times může "válka o vodu" vedená mezi islámskými radikály a režimem prezidenta Bašára Asada. List na začátku července informoval, že čerpadla jsou poničená.
Obchod s vodou se tak v Aleppu stal výdělečným byznysem. Majitelé benzinových pump čistí cisterny, aby v nich mohli vozit vodu. Metr krychlový podle listu vychází na tři syrské libry, za stejnou cenu se ale nyní prodává litr. Ten ještě před několika dny vycházel dokonce na 7 liber.
Někteří lidé nemají peníze ani na vodu
Mnozí obyvatelé, kteří za války přišli o majetek i zaměstnání, si tak vodu kvůli vysoké ceně ani kupovat nemohou a vymýšlejí jiné způsoby, jak tekutinu získat.
Nepromrháme jedinou kapku vody, kterou dostaneme.
Fádí Tanús si koupil barel, menší pumpu a snaží se čerpat vodu ze všech možných zdrojů z okolí.
Daří se mu načerpat i 300 litrů denně. "Nemůžu si dovolit koupit si barel za 500 liber každý den. (...) Potřebujeme barel a půl denně, přestože se snažíme omezit naši spotřebu."
Úlevu by Aleppanům podle listu mohly přinést opravy trubek zničených červnovou explozí na ulici al-Midán, které začaly před několika dny.
160 000 obětí
Sýrii sužuje občanská válka už přes tři roky, za tu dobu si vyžádala už kolem 160 000 obětí. Miliony lidí musely opustit svoje domovy nebo i zem.
Urovnat spory mezi rebelujícími skupinami a (nedávno opětovně zvoleným prezidentem) Bašárem Asadem nedokázaly ani rozhovory, jež se v prvních měsících letošního roku uskutečnily pod taktovkou zmocněnce OSN a Ligy arabských států Lachdara Brahímího v Ženevě.
Proti vládním silám vystupňovali v posledních týdnech své útoky i povstalci z organizace Islámský stát (IS), známé dříve pod názvem Islámský stát v Iráku a v Levantě (ISIL). Ti podle agentury Reuters ovládají území sahající na jedné straně právě až k Aleppu a na druhé až k předměstí irácké metropole Bagdádu.
Radikálové na dobytých územích vyhlásili chalífát a svého vůdce abú Bakra Bagdádího prohlásili za vůdce všech muslimů. K IS se navíc přidává stále více členů opozičních skupin.
