S rozhodnutím předložit vládě v následujících dnech návrh zákona, který by bývalé členy komunistické tajné policie trestal přísněji než dosud, přišel premiér Jaroslaw Kaczyński.
Kdo byl kat a kdo oběť
Podle jeho slov je třeba tvrdě zatočit s těmi, kteří vyhrožovali a nutili polské občany ke spolupráci. "Musíme všem ukázat, kdo byl v této hře obětí a kdo katem," prohlásil Kaczyński, jehož konzervativní strana Právo a spravedlnost již dříve slíbila vypořádat se s přisluhovači komunistického režimu.
Jako mnoha jiným zemím střední a východní Evropy se to však ani Polsku nedaří. Tajné spisy zůstaly zamknuty v polských archivech a zatímco jména konfidentů se čas od času objevují na veřejnosti, členové tajné policie zůstávají v anonymitě.
Špiclování (nejen) v Polsku
- Polské lustrace dosáhly vrcholu
- Skandál v Polsku: Arcibiskup rezignoval
- Rozvědka hlídala Dubčeka i v cizině
- Ruský publicista: Masaryka zabili Sověti
Komunističtí agenti
- Kromě Německa jediná Česká republika otevřela komunistické archivy, zatímco v ostatních zemích, včetně největšího Polska, zůstávají uzavřeny. Panují totiž obavy, že zveřejnění citlivých informací by mohlo narušit křehký společenský smír a oddálit další nezbytné reformy.
- Jistý význam tu má i politická hra, v níž se různá politická uskupení snaží o vyrovnání poměru sil nebo naopak o jeho změnu. Toto je případ Polska, Litvy, Bulharska a Rumunska.
"Nemůžeme dopustit, aby vina vykonavatelů byla zastíněna osudy těch, kteří se sice provinili, ovšem byli sraženi k zemi a ve skutečnosti jsou oběťmi v této hře," dodal Kaczyński.
Kroky polské vlády následují jen několik dnů poté, co aféra arcibiskupa Wielguse rozpoutala další vlnu protestů a také obavy ze zveřejnění dalších jmen polských kněžích.
V Polsku byl totiž údajně agentem bývalé komunistické tajné policie každý desátý kněží a nové připady tak pravděpodobně brzy vyplují na povrch.
Německo s agenty zatočilo
Církev v sousedním Německu naopak tvrdí, že se s agenty ve vlastních řadách již dávno vypořádala. Šéf evangelické církve v Berlíně Martin-Michael Passauer označuje německé vyrovnání za "příkladné". Bývalé agenty východoněmecké státní policie Stasi už v německé církvi nenajdete, tvrdí.
Zapletení farářů a významných členů církve bylo v Německu tématem hlavně v 90. letech a díky veřejnému tlaku se začalo s osvětlováním minulosti brzy po sjednocení země v roce 1990. Podle vládní zprávy se Stasi údajně spolupracovalo až pět procent zaměstnanců církve.
Bývalý šéf vládního úřadu pověřeného zkoumáním archivů státní bezpečnosti NDR a sám bývalý farář Joachim Gauck reagoval na Wielgusovo tvrzení, že nikomu neškodil, neoblomně - jakýkoli kontakt se státní bezpečností měl podle něj škodlivý účinek.
"Všichni později říkali, že nikomu neškodili, ale to nevěděli, co tajná služba s informacemi dělala. Na rozdíl od Polska v Německu panoval názor, že nelze učinit dělící čáru," řekl Gauck.
Vědomě a dobrovolně
Jedním z nejvýznamnějších případů byl vysoký funkcionář evangelické církve Manfred Stolpe, který po roce 1990 vstoupil do politiky, dlouhá léta byl zemským premiérem v Braniborsku a do roku 2005 ministrem dopravy v poslední vládě kancléře Gerharda Schrödera.
"Stolpeho jsem nikdy neoznačil za špicla, ale kritizoval jsem ho za to, že překročil meze," říká Gauck.
Stolpe se ke stykům se Stasi přiznal, ale jeho politickou kariéru to neohrozilo. Závěrečná zpráva vyšetřovacího výboru braniborského zemského sněmu v roce 1993 uvedla, že Stolpe "vědomě a dobrovolně" udržoval kontakty se Stasi, avšak "nelze prokázat, že se ke spolupráci písemně zavázal".
