Washington - V létě minulého roku se stala Íngrid Betancourtová světovou hvězdou číslo jedna.
Po šesti letech v zajetí povstalců z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) byla kolumbijskou armádou osvobozena při spektakulární akci, ve které vojáci převlečení za humanitární pracovníky ozbrojence guerilly zcela zmátli, a ti jim Betancourtovou a dalších 14 rukojmích předali dobrovolně.
Íngrid bylo všude plno, uspořádala koncert na podporu stovek zadržovaných rukojmích, poskytovala jedno interview za druhým a v průzkumech podpory potenciálním kandidátům na kolumbijského prezidenta se ocitla na druhém místě, hned za současnou hlavou státu Álvaro Uribem, kterému však ústava další kandidaturu nedovoluje.
Promrhaný potenciál?
Pak však najednou z očí veřejnosti zmizela, zůstala ve Francii (je jak kolumbijskou, tak francouzskou občankou) a zrušila i plánovanou návštěvu v České republice, kam ji na konferenci Fórum 2000 loni pozval Václav Havel.
Podle Kolumbijců však tím, že se stáhla z veřejného života, promrhala potenciál, který měla coby symbol boje proti únosům v Kolumbii, proti nimž slibovala vést dlouhodobou kampaň.
Spekuluje se, že se stáhla do ústraní ze strachu o svůj život a že se už kvůli tomu do Kolumbie nehodlá vrátit. Ranou jejímu veřejnému obrazu byl i její spor s Clarou Rojasovou. Žena, která byla unesena FARC společně s Betancourtovou, Íngrid obvinila, že se k ní v džungli "nechovala jako přítelkyně".
A jako milá osoba nevychází bývalá kandidátka na kolumbijskou prezidentku z roku 2002 ani z vyprávění tří amerických zajatců FARC, kteří byli osvobozeni společně s ní.
Dvě stránky Íngrid
Marc Gonsalves, Keith Stansell a Thomas Howes byli zaměstnanci vojenského kontraktora Northrop Grumman a do Kolumbie přijeli kvůli protidrogovým a protipovstaleckým operacím. Třináctého února, rok po únosu Betancourtové, se jejich Cessna zřítila na území ovládané FARC a zajati byli i oni.
O svých zážitcích v zajetí, které trvalo 1967 dní, vydali ve čtvrtek knihu a vedle popisu těžkostí, utrpení a nudy v džungli se také pustili do kritiky Betancourtové.
"V zajetí je možné poznat člověka, jaký je... Íngrid je osoba charismatická, inteligentní a velmi zábavná, má ale také svou druhou stránku," řekl Howes kolumbijskému rádiu RCN. "Myslí jen na sebe... je to osoba, které dělá dobře ovládat a manipulovat, a to je v zajetí velmi nepříjemné."
Arogance a povýšenost
Nejsilnější slova kritiky si pro ni vyhradil Stansell, který ji obvinil, že mezi FARC šířila lživé zvěsti o tom, že tři kontraktoři patří k CIA.
"Íngrid poslala zprávu (veliteli FARC) Sombrovi, kde říkala, že jsme agenti CIA a že chce, abychom kvůli tomu odešli," napsal Stansell, podle kterého se Betancourtová snažila tábor ovládnout.
"Viděl jsem ji, jak se snaží převzít tábor s arogancí, která byla mimo kontrolu," řekl v interview pro agenturu AP. "Někteří strážci se k nám chovali lépe než ona."
Podle Stansella byla Betancourtová namyšlená, křečkovala knihy a kradla jídlo.
Ghetto v džungli
Nejlépe se o ní vyjadřuje Gonsalves, který píše, že si k ní později našel cestu a stal se jejím přítelem.
"Je to tvrdá žena. Partyzáni s ní měli těžké časy."
I on však přiznává, že se k americkým rukojmím chovala tvrdě.
"Nežádala o to, vydala rozkaz," píše Gonsalves dle BBC. "Chtěla, abychom byli přemístěni do jiné části tábora."
Američané tak údajně říkali, že "žijí v ghettu", zatímco Íngrid v "noblesní čtvrti".
Bývalá politička obvinění nekomentovala.
Mluvčí Betancourtové agentuře AP řekla, že její klientka je "odhodlána napsat vlastní knihu a nebude vydávat prohlášení, dokud nebude dokončena".
