Tysfjord (Norsko) - Devětačtyřicetiletá Nina Iversenová vyrostla na severu Norska v oblasti Tysfjord, která leží až za polárním kruhem. Pro zdejší život není příznačné jen chladné počasí a severská krajina.
Místo je nechvalně známé enormním počtem případů sexuálního zneužívání, které Norové desítky let drželi pod pokličkou.
Skandál obřích rozměrů začal prosakovat na veřejnost až předminulý rok v červnu, kdy o kauze napsal norský deník Verdens Gang. Policie pak převzala případ do vlastních rukou a v listopadu 2017 zveřejnila zprávu s šokujícími čísly.
V letech 1953 až 2017 se v Tysfjordu podle policie odehrálo celkem 151 sexuálních deliktů, mezi obětmi byly i děti. Malou správní oblast přitom obývají pouze dva tisíce lidí. Šest desítek let ale případy nikdo neřešil.
Mezi celkem 82 obětmi figuruje i jméno Iversenové, jejíž příběh přinesl zpravodajský server BBC. Tu podle jejích slov dokonce znásilnil její příbuzný. O otřesném zážitku nikdy neměla problém mluvit. Svěřovala se i svým vrstevníkům, kteří často měli stejně hroznou zkušenost. Jenže dospělí byli neteční a příběhy zneužitých mladistvých doslova přehlíželi.
Iversenová se proto rozhodla být jiná. Když se jí v roce 2005 narodilo dítě, začala o něj mít strach. Věděla totiž, co se v Tysfjordu děje. Spojila se proto se sociální službou pro děti a o své zkušenosti opět začala mluvit. "Řekla jsem to všem. Jenže aby vás někdo poslouchal, musíte mít ten správný původ. Někoho jako já, kdo pochází z chudé rodiny, ignorují," vypráví Iversenová.
The community of 2,000 people with 151 cases of sex crime https://t.co/XTjKgpQ0DQ
— BBC News (World) (@BBCWorld) March 22, 2018
"Úřady si myslely, že si vymýšlíme"
Nebyla jediná, kdo se snažil úřady zalarmovat. Ve stejné době se například Anna Kuoljoková, jáhenka Norské církve, spojila s dvaceti rodinami, jejichž děti byly sexuálně zneužity. O temné stránce Tysfjordu promlouvala na veřejných mítincích, kterých se účastnili politici, zdravotníci i policisté. Zkrátka lidé, kteří se díky svému zaměstnání mohli do celé záležitosti vložit. Opět se ale nic nestalo.
"Mysleli si, že to nemůže být pravda. Řekli nám, že těch případů je příliš mnoho, že si vymýšlíme," cituje BBC Kuoljokovou. Podle jáhenky to ale úřady současně znepokojovalo, netušily, jak se s tak rozsáhlým skandálem vypořádat.
Tor Asgeir Johansen, Starosta Tysfjordu, případ ale podává jinak. Podle něj místní jednoduše mlčeli. "Nemůžeme obcházet domovy obyvatel. Lidé musí přijít a požádat o pomoc," říká Johansen.
Spor mezi úřady a obyvateli nebyl jediný důvod, proč násilníci páchali sexuální zločiny tolik let s netečností policejních orgánů.
Sámové nevěří policii
Mezi obětmi i pachateli je mnoho Sámů, známých také pod označením Laponci. Jde o původní obyvatele Skandinávie, jejichž komunity dodnes žijí v Norsku, Švédsku, Finsku a Rusku. I oni sehráli v celém skandálu velkou roli a jsou jedním z důvodů, proč se příběhy obětí dostaly na veřejnost teprve v polovině roku 2016.
Striktně tradiční Sámové totiž nemají důvěru v úřady, ani v policii. Mají pevné rodinné vztahy a jsou věrní své komunitě. Oběti z řad Sámů se bály promluvit, nechtěly narušit rodinné vazby nebo rozbít semknutou komunitu, uvádí policejní zpráva.
Sámové měli vždycky problém integrovat se do většinové společnosti. V Norsku jich žije okolo 40 až 60 tisíc a jakožto menšina čelili v minulosti diskriminaci. Podle Vibeke Larsenové, která stojí v čele tamní parlamentní rady Sámů, byl na Laponce v minulosti vyvíjen tlak, aby se stali dobrými Nory a opustili svoji kulturu, jazyk i další symboly. "To je důvod, proč přestali věřit systému," vysvětluje politička. Teď už se podle ní důvěra Sámů v orgány postupně buduje, proces ale zdaleka není u konce.
Podle Larsenové mnoho Sámů raději hledalo útěchu ve víře. Na soudy se neobrátili.
Oběť i násilník současně
Že odlišná kultura Sámů mohla částečně stát za tím, proč se o případech tak dlouho nemluvilo, nakonec potvrdila i policie. Policisté však nyní nezakrývají své pochybení. "Vidím, že práce, kterou policie odváděla do června 2016, nebyla dostatečná," cituje televize CNN Tone Vangenovou, která zdejší stanici řídí.
"Byla to velmi vážná situace. Na listu našich priorit jsme kauzu umístili úplně nahoru. Hlavním cílem bylo, abychom zabránili dalším případům sexuálního zneužívání v Tysfjordu," líčí Vangenová, co za chaos v Tysfjordu nastalo potom, co deník Verdens Gang zveřejnil svědectví jedenácti lidí, kteří si prošli sexuálním zneužitím.
Policie vyzvala všechny oběti, aby se přihlásily. A to ať už byl jejich případ jakkoliv starý. Vyšetřovatelé vyslechli přes tisíc lidí - obětí, svědků i viníků.
Nejmladší obětí bylo čtyřleté dítě, nejstarší bylo 75 let, uvádí deník The Guardian. Podezřelých je pak celkem 92, a to ve věku 10 až 80 let. Mezi údajnými pachateli jsou i tři ženy, některá jména se vyskytují jak mezi sexuálně zneužitými, tak mezi násilníky.
Mnoho případů už je však promlčených. Mezi nimi i ten Niny Iversenové - muž, který ji znásilnil, zemřel předtím, než zločiny začal prošetřovat soud. Přesto se s odstupem času Iversenová snaží vidět celou záležitost pozitivně.
"Dnes můžu říct, že jsem pyšná na to, co jsme udělali. Teď už nás poslouchají," říká Iversenová. Ona sama se ale kvůli vzpomínkám z Tysfjordu radši odstěhovala.
