Varšava – "Někteří soudci se zapojují do politické války," prohlásil ve čtvrtek polský ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Hrozí jim proto podle něj "disciplinární postihy a právní důsledky". Ministr tím mínil polské soudce, kteří se nepodřídí novému vedení Ústavního soudu.
Prezident Andrzej Duda jmenoval do jeho čela v úterý prozatímně soudkyni Justynu Przylebskou, považovanou za blízkou vládnoucí polské pravici.
Szanowni Państwo, uprzejmie zawiadamiam, że 19 grudnia skończyła się w Polsce demokracja. Chciałbym, żeby to była histeria, ale nie jest.
— Tomasz Lis (@lis_tomasz) December 20, 2016
Podle opozice tím pravicová vláda definitivně ovládla Ústavní soud. Ten byl v jejích očích poslední brzdou v sérii dramatických a kontroverzních vládních změn od vítězných parlamentních voleb v říjnu 2015. "Vážení přátelé, rád bych vás informoval, že 19. prosince skončila v Polsku demokracie. Rád bych, aby to byla hysterie, ale není to tak," napsal na Twitteru polský liberální publicista a moderátor Tomasz Lis.
Odchod Rzeplińského
Lisova emotivní slova zazněla už v pondělí. V ten samý den totiž odešel z čela polského Ústavního soudu jeho dosavadní předseda Andrzej Rzepliński, kterému vypršel šestiletý mandát.
Odbojný šéf této instituce v minulých měsících blokoval fungování tří ústavních soudců, které polská pravice podle jeho názoru (i podle názoru řady klíčových polských a evropských právníků) prosadila do Ústavního soudu navzdory platným předpisům. Stejně tak Rzepliński odmítal řadu vládních novel, které měly podle jeho názoru klíčovou právní instituci v zemi neutralizovat.
Za pravdu dala Andrzeji Rzeplińskému letos i Evropská komise. Vládní pokusy o změny v Ústavním soudu označila v červenci za nebezpečné kroky, které ohrožují "integritu, stabilitu a správné fungování" instituce, která "je jednou ze základních pojistek vlády práva v Polsku".
Polská pravicová vláda ale tuto kritiku opakovaně odmítla a označila ji za nepodloženou. Rzeplińského Ústavní soud označila za neformální baštu polské opozice, kterou je třeba uvést do správných mezí.
Mají už všechno
Nově jmenovaná předsedkyně polského Ústavního soudu Przylebská ale podle většiny expertů změny prosazované pravicovou vládou velmi pravděpodobně přijme.
Polská pravice, reprezentovaná hlavně stranou Právo a spravedlnost, tak bude mít pod kontrolou obě komory parlamentu i všechny klíčové instituce v zemi.
Její reformy veřejnoprávních médií (podřízených nově přímo vládě), masivní čistky ve státních institucích (o práci může přijít až 1600 klíčových státních úředníků), snahy omezit zákon o shromažďování stejně jako přístup médií do parlamentu vyvolaly mezi polskou opozicí i občanskou společností velkou nevoli.
V ulicích měst probíhají už měsíce pravidelné protivládní demonstrace, organizované částečně opozicí, ale hlavně občanským Výborem na obranu demokracie (KOD).
Je to válka
Minulý víkend protesty zesílily. Demonstranti se pokusili o blokádu polského parlamentu poté, co páteční poslanecký spor o přístup médií do Sejmu vyvrcholil fyzickým násilím.
Opoziční zákonodárci začali během debaty o státním rozpočtu na rok 2017 blokovat tribunu jednacího sálu v momentě, kdy předseda dolní komory upřel možnost vystoupit jednomu z opozičních poslanců. Kvůli blokádě jednacího sálu z něj nakonec vládní poslanci odešli a klíčový rozpočet schválili v náhradním sále parlamentu za velmi nestandardních podmínek – bez opozice a za nejasného počítání odevzdaných hlasů.
Občanské aktivisty to rozezlilo natolik, že začali budovu parlamentu obléhat a vládní poslance, vycházející z budovy, musela ochraňovat policie. Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak mluvil o pokusu opozice o "silový převrat" a předseda vládního Práva a spravedlnosti Jaroslaw Kaczyński o obraně před "terorem".
Přestože opoziční protesty kolem parlamentu koncem týdne postupně zeslábly, emoce na veřejné scéně neutichají.
Předseda Asociace polských soudců Krystian Markiewicz ve čtvrtek prohlásil, že bude "s těžkým srdcem", ale přece jen ve své práci "ignorovat ty výroky Ústavního soudu, které bude tato instituce vynášet v sestavě odporující zákonu o jejím fungování". Narážel tím na fungování tří soudců, které nová pravicová vláda jmenovala (nejen) podle jeho názoru nelegálně. Ministr spravedlnosti Źiobro mu za to obratem pohrozil právními postihy.
Podle některých expertů se tím Polsko pomalu dostává do nebezpečné situace, ve které budou příznivci vládní koalice a opozice fungovat ve dvou oddělených právních světech a autorita státu buď zkolabuje, nebo bude vážně poškozena.
Zastavte to
K zastavení kontroverzních kroků nejen kolem Ústavního soudu vyzvala polskou pravicovou vládu ve středu znovu i Evropská komise.
"Máme dlouhý seznam témat, o kterých diskutujeme a na která jsme nedostali dostačující odpovědi. (...) Ve hře je nezávislost nejvyššího soudu v zemi," prohlásil první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans na tiskové konferenci. Dodal, že Polsku hrozí v případě nereagování na výtky Bruselu finanční postihy nebo omezení hlasovacích práv v rámci unijních institucí.
Mluvčí polské vlády Rafal Bochenek ale Timmermansovi odpověděl, že "Polsko už nemá žádný problém s ústavním soudem" a že "nevidí žádný důvod, proč se tomu Evropská komise věnuje".
Polští opoziční poslanci mezitím na protest proti vládním krokům ohlásili, že budou v budově parlamentu protestně stávkovat až do ledna 2017.
