Varšava – Evropská komise posílá Polsku nová doporučení týkající se právního státu v zemi. Varšava dostala dva měsíce na to, aby zareagovala.
Novinářům to po středečním jednání unijní exekutivy řekl první místopředseda komise Frans Timmermans. Komise podle něj v Polsku vidí systémový problém s vládou práva.
Komise posuzovala vývoj, který v Polsku nastal od předcházejících doporučení, které byly poslané 27. července a která v říjnu ve Varšavě vláda premiérky Beaty Szydlové odmítla.
Timmermans ve středu v souvislosti s děním kolem polského ústavního soudu zdůrazňoval hlavně otázku nezávislosti soudního systému. "Nezávislost soudnictví je zásadní prvek pro fungování našich společností, vnitřního trhu, základních práv našich občanů," upozornil místopředseda komise.
"Problémy, o nichž jsme psali ve svém minulém doporučení, nebyly vyřešeny. Něco se zlepšilo, ale hlavní potíže zůstaly," poznamenal dnes Timmermans.
Svých funkcí se podle Evropské komise musí ujmout zvolení členové ústavního soudu, musí být publikována všechna jeho rozhodnutí a je třeba vyřešit právní spor okolo fungování soudu.
Prezident Duda jmenoval novou předsedkyni ústavního soudu
Nově komise doporučuje polské vládě vyvarovat se činů a prohlášení, která by mohla podkopávat legitimitu a efektivitu ústavního soudu. Zajistit je podle komise také třeba, aby soud mohl co nejrychleji a nejefektivněji prověřit ústavnost zákonů, které se jeho a jeho soudců týkají, a své nálezy publikovat.
Do té doby a do chvíle, než se funkcí ujmou tři zvolení soudci, by podle dnešního doporučení komise neměl být jmenován nový předseda soudu. Do té doby by měl soud řídit jeho místopředseda, a ne "úřadující předseda" či "osoba dnes určená jako předseda soudu".
Polský prezident Andrzej Duda totiž ve středu předsedkyní soudu jmenoval soudkyni Julii Przylembskou. Podle polské opozice je to další neústavní krok v dlouhodobém sporu o fungování nejvyšší soudní instituce v zemi.
Komise si podle Timmermanse vyhrazuje právo na základě polské odpovědi rozhodnout jaká "další opatření" by mohla přijmout. Dialog s polskou stranou totiž unijní exekutiva vede v rámci poprvé využívaného mechanismu, v jehož závěru mohou teoreticky členské země EU na základě návrhu komise rozhodnout o tom, že Polsko zbaví hlasovacích práv v ministerských radách EU.
Takový vývoj je ovšem zatím nepravděpodobný a například Maďarsko už dalo jasně najevo, že by podobný návrh vetovalo.
O stavu právního státu v Polsku Evropská komise s Varšavou vyjednává od loňských Vánoc. Do formální roviny se poprvé v historii EU využívaný mechanismus posunul 1. června, kdy komise poslala do Polska své kritické hodnocení situace, koncem července následovala první série odmítnutých doporučení.
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) loni po svém výrazném vítězství v parlamentních volbách učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patřily k nim také personální změny v ústavním soudu i rychle předložená novela zákona o něm, která posiluje vliv PiS v nejvyšší justiční instanci země.
