Polsko míří k autoritativnímu státu, říká odcházející šéf Ústavního soudu. Počítá s pomstou vlády

Josef Pazderka Josef Pazderka
19. 12. 2016 14:14
Uprostřed ostré politické krize v Polsku opouští křeslo předsedy polského Ústavního soudu Andrzej Rzeplinski. Muž, který byl současnou polskou vládou obviňován z eskalace politického napětí, varuje, že země se blíží k "autoritativnímu státu". Polský prezident Andrzej Duda se sice snaží rozvášněnou parlamentní krizi z víkendu uklidnit schůzkami s předsedy politických stran, napětí ale trvá dál.   
Foto: ČTK

Varšava – Je to pokus systematicky zničit právní dohled nad jednotlivými kroky vlády, tvrdí odcházející předseda polského Ústavního soudu Andrzej Rzepliński o útocích současné vládní koalice na jeho instituci.

Prohlásil to v rozhovoru pro britský deník The Guardian. Odcházející 67letý právní profesor se stal v minulých měsících symbolem odporu proti snahám vládní pravicové strany Právo a spravedlnost utlumit vliv Ústavního soudu a omezit řadu demokratických pořádků v zemi.

Od příznivců pravicové vlády si proto Rzepliński vysloužil řadu nadávek a hanlivých přirovnání. Ministr zahraničí Waszczykowski ho označil z "íránského ajatolláha", který opakovaně překračuje pravomoci a má politické ambice. Podle pravicového prezidenta Andrzeje Dudy byl zase Rzepliński člověkem, který "vyostřoval“ politickou krizi v zemi a stal se "hlavní překážkou pro nalezení kompromisu".

Obránci Ústavního soudu ale Rzeplińského považují za hrdinu, který dokázal odolat obrovskému tlaku. Naděje, že se situace v zemi – znovu silně rozbouřené víkendovou krizí – jeho odchodem uklidní, jsou podle nich liché.

Blokáda parlamentu

Hlavním dějištěm víkendového dění se stal polský parlament, jehož obě komory ovládla po loňských parlamentních volbách pravicová většina.  

Emotivní krize, spojená s krátkou blokádou celé budovy, vypukla po vcelku nenápadném incidentu v páteční podvečer. Pravicový předseda dolní komory Marek Kuchciński tehdy znemožnil jednomu z opozičních poslanců dále kritizovat jeho snahu drasticky omezit přístup novinářů do parlamentní budovy. Oproti doposud velmi liberálnímu pohybu po celé budově by měli mít novináři v budoucnu pouze možnost pozvat si poslance do tiskového střediska v jiné budově.

Postup předsedy dolní komory rozohnil opoziční poslance natolik, že začali blokovat parlamentní tribunu a později se rozhodli v budově protestně přespat. Podpořit je k polskému Sejmu přišly pozdě večer tisíce opozičních příznivců i dalších občanských aktivistů, nespokojených s chováním vládních poslanců. Těm se podařilo z blokované budovy uniknout až pozdě v noci – uprostřed hučícího opozičního davu a za vydatné asistence policie.

Několik tisíc demonstrantů pak zůstalo u polského parlamentu až do neděle. Jiní se v ten samý den pokusili v Krakově zablokovat auto předsedy vládní pravicové strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského i dalších jeho spolupracovníků. Některá jejich vozidla přitom poničili.

Pokus o převrat

Emoce ve vládním táboře proto vzplály naplno. Ministr vnitra Blaszczak už v sobotu mluvil o "pokusu o převrat" a předseda Práva a spravedlnosti Kaczyński o tom, že se vláda nesmí nechat "terorizovat".  

Opoziční poslanci z donedávna vládní Občanské platformy připustili, že jejich páteční rozhodnutí blokovat tribunu a poté i parlamentní budovu bylo možná zkratkovité. Společně s řadou občanských aktivistů ale připomínají, že v sázce je v Polsku hodně. A nejde jen o kontroverzní návrh na omezení přístupu médií do parlamentu, který se stal rozbuškou víkendové krize.

Vadí jim i pokusy omezit shromažďovací svobody, tedy nový vládou navrhovaný zákon, který dává státu i katolické církvi možnost blokovat si přednostně dané místo pro veřejnou akci až na 3 roky.

Vymezují se i proti řadě masivních čistek ve státních institucích, které se podle opozice týkají až 1600 klíčových pozic ve státní správě. Případně proti de facto zablokování nejdůležitější právní instituce v zemi: Ústavního soudu.

Je to válka!

"To není násilí. To je prostě zoufalství. Něco se v lidech prostě zlomilo. Je to něco nového, lidé jsou odhodlanější než dříve a taky opozice se po dlouhé době dokázala lépe zkoordinovat," řekl Aktuálně.cz jeden z účastníků víkendových protestů, novinář Jacek Pawlicki. Odhadovat další vývoj polské politické krize si ale Pawlicki netroufá. "Situace je napjatá, u Sejmu bylo poprvé hodně mladých lidí. Vypadá to, že Kaczynski i jeho lidé to prostě přehnali," dodává Pawlicki.

O víkendu ale začínají Vánoce a Poláci během nich podle něj politiku příliš nesledují. Pokračování masových protestů proto očekává až v lednu. Pokud se tedy mezitím nestane něco mimořádného, což by v emocemi přesycené zemi nebylo velkým překvapením.

"Tenhle pokus o převzetí moci se jim ještě nepovedl," napsal na serveru wPolityce přední polský pravicový publicista Jacek Karnowski. "Bude se to ale opakovat. Ti lidé nedokážou vydržet v opozici déle než rok, nedokážou strpět, když několik procent médií mluví něco jiného, než chtějí slyšet. Pokud měl někdo doposud pochybnosti, teď je situace jasná: tohle je válka, ve které nemáme kam ustoupit," uzavírá emotivně Karnowski.  

Možná mě zavřou

Osud vládou atakovaného polského Ústavního soudu, kterého se zastala řada nejvyšších právních autorit v zemi i evropské instituce, mezitím zůstává dál nejasný. Po odchodu předsedy Rzeplińského zůstane v této 15členné instituci osm soudců, jmenovaných ještě za vlády dnes opoziční Občanské platformy (2007–2015). Sedm dalších už je více nebo méně spojováno s novou pravicovou vládou. Jmenování třech z nich ale předseda Rzepliński odmítal uznat.

Po jeho odchodu se pravděpodobně do práce Ústavního soudu zapojí. Řada opozičních politiků i občanských aktivistů se proto bojí, že se tak splní přání nové pravicové vlády a poslední silnější brzda jejích kontroverzních reforem bude definitivně vyřazena ze hry.

Varuje před tím i sám Rzepliński. Po odchodu z Ústavního soudu se chce vrátit do právního oboru. Počítá ale taky s pomstou pravicové vlády za svůj postoj během ústavní krize. "Už několik ředitelů polských vězení mi vzkázalo, že mají pro mě připravenou nejlepší celu," uzavřel 67letý Rzepliński s hořkým úsměvem rozhovor s redaktory agentury Bloomberg.

Polský novinář Aleksander Kaczorowski popisuje, jak v Polsku vítají americký vojenský konvoj; senátor Jiří Oberfalzer o své stížnosti na Radu ČT kvůli reportáži v pořadu Zprávičky na Déčku | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
Další zprávy