Miliony Australanů možná budou muset změnit své plány na vánoční svátky. Ve čtvrtek byl ve státě Nový Jižní Wales kvůli požárům ohrožujícím nejlidnatější město Sydney už podruhé vyhlášen výjimečný stav. "Největší problém v následujících dnech bude nepředvídatelnost - panuje silný vítr a velmi vysoké teploty," sdělila obyvatelům premiérka státu Gladys Berejiklianová.

Lidem doporučila kvůli hustému dýmu nevycházet ven. Hasiči můžou ve výjimečném stavu donutit obyvatele Sydney v případě nutnosti i k evakuaci.

Mnoho lidí se už teď na ulici vydává jen v rouškách. Na záchrannou službu telefonuje stále více lidí trpících dýchacími potížemi. 

Už na začátku prosince deník The Sydney Morning Herald otiskl článek s titulkem "Sydney se dusí, stát hoří". Největší australské město zahalil hustý mrak kouře z okolních lesních požárů, se kterými bojovalo kolem dvou tisíc hasičů. Zápasí s nimi doteď a na mnoha místech ho stále nemají pod kontrolou. V oblasti zuří celkem asi sto požárů.

Oheň se v Austrálii šíří už dva měsíce. Požáry spálily už tři miliony hektarů půdy, o život přišlo šest lidí. 

Australské Vánoce připadají na léto, to letošní je ale extrémně horké. V úterý naměřili meteorologové nejvyšší průměrnou teplotu z dob měření, hned ve středu ale padl další rekord. Průměrná teplota v celé zemi dosáhla 41,9 stupně Celsia. Vůbec nejteplejším místem bylo město Birdsville ve státě Jižní Austrálie, kde bylo 47,7 stupně Celsia. 

Horko, sucho a klimatická změna

Stejně tak požáry nejsou pro Australany neobvyklou událostí. Dochází k nim každý rok, letos ale začaly propukat dřív a s mnohem větší intenzitou. V Novém Jižním Walesu začalo hořet už v říjnu, když teprve ani neskončilo jaro.

Podle některých odborníků z toho lze částečně vinit i globální oteplování. Australský klimatolog Andrew Watkins pro britský deník The Guardian vyjmenoval celkem tři příčiny extrémně vysokých teplot během letošního léta v Austrálii.

Související

Obloha je temně oranžová a ptáci ztichli. Australské město zasáhla písečná bouře

0:45

Jednou z nich je klimatický jev, kterému se někdy říká Indický Niño. Ten nastává, když se mění teplota v Indickém oceánu. Tentokrát její změna na povrchu oceánu způsobila ochlazení vody u severozápadního pobřeží Austrálie. Chladnější mořská voda odvádí vlhkost z pevniny a ta zůstává suchá a vyprahlá. Druhou příčinou je další pravidelný klimatický jev, kterým se zase od jihu a Antarktidy dostává k Austrálii proud teplého vzduchu.

Postupné oteplování klimatu to jen zhoršuje. "Nyní k těmhle extrémním podmínkám dojde snáz než třeba před padesáti nebo sto lety," vysvětlil klimatolog Andrew Watkins. "Všechno to vede k tomu, že se centrální Austrálie peče. Neexistuje nic, co by vzduch ochladilo," dodal.

V australském státě Nový Jižní Wales požáry zničily více než 700 domů a 1,2 milionu hektarů porostu je shořelých. Vánoční stromek sestavený z ohořelých větví a zničených věcí, jako je třeba spálené jízdní kolo, má na tuto přírodní katastrofu poukazovat. Postavil ho australský umělec James Dive, podle nějž symbolizuje stín, který požáry vrhají na nadcházející nejradostnější období roku.