Situací se zabývají někteří univerzitní profesoři a další lidé v seriálu, který otiskuje deník Juventud Rebelde. Ten patří organizaci Komunistická mládež, která je obdobou našeho předlistopadového Socialistického svazu mládeže (SSM) v Československu.
Pragmatičtější bratr?
Učinili tak jen dva měsíce poté, co dlouholetého vůdce Fidela Castra nahradil kvůli jeho zhoršenému zdraví v nejvyšší funkci jeho mladší bratr Raúl. Toho někteří znalci považují za pragmatičtěji uvažujícího politika a věří, že pod jeho vedením Kuba udělá první kroky směrem k tržní ekonomice.
Deník v seriálu nezvykle ostře kritizuje stav kubánské ekonomiky. Podle agentury Reuters je ale jasné, že kritické články mají posvěcení z nejvyšších míst a jde zřejmě o součást taktiky vedení země.
Autoři průzkumu v deníku konstatují, že ve většině kubánských restaurací se nalévá pivo pod míru, taxikáři dávají pasažérům vyšší sazby, zaměstnanci čerpacích stanic kradou benzín i naftu, zatímco z kadeřnictví zase mizejí šampóny.
"Státní podniky jsou vysávány jejich zaměstnanci, kteří šidí zákazníky a peníze si dávají do vlastních kapes," uvádí list Juventud Ribelde.
Slovo privatizace zatím tabu
Nikdo z univerzitních profesorů ani ekonomů však zatím nenavrhl, že lékem by mohla být privatizace a zavádění dalších prvků tržní ekonomiky. Ta je na Kubě v drtivé většina v rukou státu. Například v Havaně je jen méně než stovka restaurací v soukromých rukou.
Fidel Castro v polovině devadesátých let váhavě povolil v některých sektorech a v malé míře skoukromé podnikání. Později je ale začal znovu omezovat.
Velké podniky, průmysl, půda a banky znárodnil Castro hned po revoluci v roce 1959. Proti drobnému soukromému podnikání pak zakročil o osm let později a kubánskou ekonomiku zformoval podle vzoru sovětského systému.
Hospodářství dostalo těžký úder po roce 1989, kdy přišla Kuba o dotace ze Sovětského svazu a dalších východoevropských zemí. Mezi lety 1989 a 1993 poklesl hrubý národní produkt o pětatřicet procent.
Dočasnou spásou jsou turisté
V posledních letech se stala velkým zdrojem peněz turistika. Dovolenou tráví na Kubě stále více cizinců, zejména Evropanů a Kanaďanů.
"Infrastruktura a velký průmysl by měly zůstat v rukou státu, ale služby by měli dostat na starost soukromníci. Měla by se otevřít možnost pro soukromou iniciativu," citovala agentura Reuters jednoho z výše postavených členů Komunistické strany Kuby, který si nepřál být jmenován.
Někteří kubánští představitelé odmítají výzvy, aby se karibský ostrov vydal alespoň cestou Číny. Tedy aby ekonomiku otevřel soukromému podnikání a zahraničním ivnesticím, zatímco komunistická strana by si uchovala monopol na moc.
Odmítá to například Carlos Lage, vůdce Federace univerzitních studentů. Ta sdružuje asi 300 tisíc mladých Kubánců. Pětadvacetiletý lídr je přesvědčen, že socialismus při zachování téměř stoprocentního státního vlastnictví má na ostrově stále budoucnost.
"Čína nemůže býr naším vzorem. Jsme proto privatizaci, dokonce i v malé míře. Jsme menší zemí než Čína. A ta navíc nemá Spojené státy jen 145 kilometrů od svých hranic," tvrdí studentský lídr.
