Berlín - Máte rádi uzeného lososa? Nebo třeba med? Brzo se může stát, že tyto potraviny nebudou běžně k dostání.
Za uplynulých 27 let vymřely více než tři čtvrtiny hmyzu. A právě ten má obrovský vliv nejen na zemědělskou výrobu, ale potažmo i na celý ekosystém.
Odborníci tak varují před "alarmující situací".
"Hmyz tvoří dvě třetiny veškerého života na Zemi, výrazně ho ale ubylo. Pokud přijdeme o hmyz, přijdeme o všechno," obává se Dave Goulson z britské univerzity v Sussexu. Ten dokonce mluví o "ekologickém armagedonu".
Na vymírání hmyzu upozornila studie entomologů z Radboudovy univerzity v Nizozemsku a německé Entomologické společnosti v Krefeldu. Ve středu ji uveřejnil vědecký časopis PLOS One.
What is a Malaise trap? Ask an entomologist or one of our @CollierScience #students @NaplesBotanical camp. Lets collect some cool insects! pic.twitter.com/RKQW8EhexB
— Ms.Bale (@MsBaleTweets) July 11, 2017
Výzkum začal v roce 1989 a ukončen byl teprve loni.
Klíčovou pomůckou byla takzvaná Malaiseho past. Jde o zařízení, které chytí letící mouchu nebo třeba včelu do speciální lapací komory.
Kdo opyluje květiny?
Studie přinesla dvě zásadní čísla. Během sledovaných let postupně ubylo 76 procent hmyzu. Obzvláště bolestné pak bylo léto, kdy šlo až o 82 procent. Přitom právě v letních měsících hmyz nejvíce "ožívá".
Tento živočišný druh je však pro přírodu naprosto zásadní hned z několika důvodů.
Zhruba čtyři pětiny planě rostoucích rostlin spoléhají na opylování a asi tři pětiny ptáků se hmyzem živí, zdůrazňuje studie. Jako potrava pak slouží například i pro plazy, ryby nebo netopýry.
"Jestli rádi jíte lososa, můžete poděkovat drobným mouchám, kterými se tato ryba v mládí živí," uvádí jako příklad Scott Black z americké neziskové společnosti Xerces Society, která se soustřeďuje na životní prostředí.
Mizí i z chráněných parků
Vědci sledovali výskyt hmyzu napříč 63 přírodními rezervacemi v Německu, což je podle nich o to více alarmující - hmyz evidentně mizí i z chráněných území.
"Všechny tyto oblasti jsou chráněné a většinou jde o dobře spravované přírodní rezervace. Přesto se i tam dramatický úbytek objevil," cituje britský server The Guardian Caspara Hallmanna z Radboudovy univerzity.
Tomu přikyvuje i Tanya Lattyová, entomoložka z univerzity v Sydney, která však na výzkumu nespolupracovala. "Nemáme důvod pochybovat, že se tohle děje i všude jinde," uvedla pro americkou televizi CNN.
Zjištění, že hmyz mizí z povrchu zemského, není novinkou. Na rozdíl od nynější studie se ale řada předchozích výzkumů zaměřovala většinou jen na jeden typ hmyzu. Často se tak psalo o vymírání včel nebo třeba motýlů. Tentokrát ale vědci neopominuli jediný druh.
Studii však někteří vědci kritizují i jako nedůslednou. Například podle Johna Loseyho z Cornellovy univerzity v New Yorku Malaiseho past neumí lapit hmyz většího vzrůstu.
Hmyz už neobtěžuje ani řidiče
Experti se také snažili zjistit, co mizení hmyzu způsobuje. Shodli se hned na několika hlavních faktorech.
Za úbytkem mohou stát klimatické změny, používání pesticidů nebo likvidace přirozeného prostředí, které hmyz k životu potřebuje. Příkladem posledního faktoru je vznik monokultur - tedy porostů, které tvoří jediná plodina.
"Současná zemědělská krajina představuje pro hmyz nepřátelské prostředí. Je to jako poušť, ne-li horší," vysvětluje spoluautor studie Hans de Kroon.
Jenže přesná data, která by ukázala, co má ve výsledku největší podíl na mizení hmyzu, chybí.
Jak však upozorňuje britský vědec Goulson, důkazy o "armagedonu" jsou nezpochybnitelné. V lehké nadsázce zmiňuje i řidiče aut. Ti dříve pozorovali na předních sklech svých vozidel mnohem více hmyzu.
"Tohle léto jsem cestoval napříč Francií a člověk by očekával, že budu mít čelní sklo plné hmyzu. Nemusel jsem ale zastavit ani jednou, abych ho očistil," dodal.
