Vědci lákali ptáky a mravence na housenky z plastelíny. Unikátního pokusu se zúčastnili i Češi

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
24. 6. 2017 17:20
Česká vědkyně Kateřina Sam se zapojila do mezinárodního výzkumu, který pomocí falešných housenek z plastelíny mapoval vazby mezi škůdci a predátory, kteří je žerou. Čtyřicítka vědců nejprve nastražila housenky na třicet lokalit po celém světě. Po týdnu všechny putovaly zpět do Finska, kde výzkumníci u každé zvlášť zjišťovali, zda do ní kousl pták, mravenec nebo třeba vosa. Výsledky unikátního pokusu publikoval prestižní vědecký časopis Science.
Vědkyně Kateřina Sam s housenkou oklovanou od ptáka.
Vědkyně Kateřina Sam s housenkou oklovanou od ptáka. | Foto: Jakub Plíhal

České Budějovice - Ptákovi padne do oka zářivě zelená housenka. Leží na listu, jen ji sezobnout. Tentokrát si ale nepochutná. Do housenky jen klovne a raději letí hledat jinou potravu. Namísto opravdové housenky se totiž pokusil pozřít kus plastelíny. Tu na listí nastražili vědci. Předloni tak "nachytali" ptactvo, mravence i vosy v třicítce lokalit po celém světě.

Výsledky unikátního pozorování mezinárodního 40členného vědeckého týmu, který mapoval vazby mezi jednotlivými živočišnými druhy, v květnu otiskl prestižní časopis Science.

Do experimentu se zapojila rovněž česká vědkyně Kateřina Sam, která působí v českobudějovickém Biologickém centru Akademie věd ČR.

Jedním z výstupů experimentu je například zjištění, že zatímco housenka na rovníku se o svůj život bojí takřka nepřetržitě, její příbuzná poblíž pólů může počítat jen s osminovým rizikem, že ji něco sežere. Pokus také ukázal, kde mají jací predátoři převahu.

Boj proti škůdcům

Vědkyně Kateřina Sam housenky umístila v Pošumaví, v australském eukalyptovém lese a v tropickém pralese na Papui-Nové Guineji. Zatímco v Čechách chtělo housenku pozřít stejně ptáků jako mravenců, v tropech měl výraznou převahu dravý hmyz.

Foto: Jakub Plíhal

"Tato metoda je důležitá k tomu, abychom věděli, kteří predátoři by mohli být nápomocní, pokud bychom se v daném prostředí chtěli začít bránit nějakému škůdci," vysvětluje Sam.

Využití by housenky z plastelíny mohly nalézt na kávových plantážích, v těžbou postižených oblastech nebo třeba ve Finsku, kde se čas od času přemnoží píďalka podzimní a decimuje lesy.

Výzkum iniciovali právě Finové. Českou ekoložku oslovili proto, že falešné housenky ve svém výzkumu sama už dlouho využívá. Metoda není českým objevem, dosud ale vědci používali jiné materiály, například slané těsto. "My jsme byli první, kdo falešné housenky začal používat v tropech. Tam jsme zjistili, že těstíčko bobtná. Proto jsme přešli na olejovitou plastelínu od Koh-i-nooru," popisuje Sam.

Foto: Jakub Plíhal

Českobudějovický výrobce školních potřeb nakonec dodal plastelínu celému mezinárodnímu týmu. Kvůli přesnosti bylo potřeba, aby všechny housenky byly vyrobené ze stejného materiálu a přilepené jedním konkrétním druhem vteřinového lepidla.

"Využití plastelíny pro napodobeniny housenek dokazuje široké uplatnění našich produktů napříč obory. Nápad se nám velmi líbí," uvádí mluvčí Koh-i-noor Hardtmuth Martin Doležal.

Plastelínu bylo nutné protlačit injekční stříkačkou bez jehly a pak nařezat skalpelem na stejně dlouhé kousky. Každému vědci housenky přišly v plastových lahvičkách, aby jejich povrch zůstal neporušený.

Foto: Jakub Plíhal

"Úkolem každého výzkumníka, který se zapojil, bylo vyklepnout housenku z lahvičky a přilepit ji na list tak, aby do ní neotiskl svůj prst," vysvětluje Sam. Případný otisk prstu by mohl zmást základní finský tým, který si všechny housenky vyžádal zpět a z otisků pak zkoumal, co se je pokusilo pozřít.

Vezmi housenky do Afriky

Jednotliví vědci často vyráželi s plastelínou do lesa ve svém volném čase. Seznam lokalit vznikal podle jejich možností.

"Kolega, se kterým jsem bydlela v australském Brisbane, se pak odstěhoval do Číny. Chtěl se zapojit, tak to udělal tam. Takže Čína se dostala do seznamu vybraných zemí díky náhodě. Hodně dlouho jsme také uháněli kolegu, který často létá do Afriky, jestli by tam housenky nechtěl vzít," popisuje Kateřina Sam, která kromě biologického centra působí rovněž na Griffithově univerzitě v Brisbane a pravidelně také jezdí zkoumat lesy na Papuu-Novou Guineu, kde potkala i svého manžela, místního vědce.

Sam využívá housenky z plastelíny také při výzkumu obranných reakcí rostlin. Některým při napadení škůdcem například zhořknou listy, jiné vypouštějí látku, která útočníkům zalepí kusadla. Rostlina se ale umí bránit i tím, že volá o pomoc ptáky, vosy nebo mravence, aby ji housenek zbavili.

"Když rostlinu žere hmyz, tak se v ní spustí obrovská stresová reakce. Ta květina smrdí stresem, abych tak řekla. Také začne méně fotosystetizovat, tím vypadá jinak - zešedne, není už tak jasně zelená," popisuje Sam, jak může takové nouzové volání vypadat.

Kusy plastelíny ale samozřejmě v rostlině žádný stres nevyvolají. Jejich čas přijde až později. "Dá se to udělat tak, že škůdce na stromě zavřete do textilního sáčku. Oni si na větvičce v klidu žerou a strom stresují. Pak se z něj všechno odstraní a položí se na něj plastelínové housenky. Strom si stresovou reakci udržuje několik dní. Během té doby je jako zdrogovaný," vysvětluje Sam s tím, že její tým pak může z kousanců do plastelíny sledovat, jak velkou reakci škůdci spustili a kolik ptáků nebo dravého hmyzu si rostlina přivolala na pomoc.

 

Právě se děje

před 32 minutami

Dámský gambit na Netflixu vidělo 62 milionů lidí, v Česku je druhý

Minisérii z šachového prostředí Dámský gambit, ve které hlavní roli ztvárnila Anya Taylor-Joyová, na platformě Netflix vidělo 62 milionů lidí. Firma čísla sledovanosti obvykle nezveřejňuje, činí tak jen v případě mimořádných úspěchů. Netflix zveřejnil 23. října všech sedm dílů Dámského gambitu, které od té doby patří do desítky nejsledovanějších pořadů v USA, Velké Británii, Argentině nebo Izraeli. Momentálně je minisérie druhou nejžádanější položkou Netflixu v Česku, hned za čtvrtou řadou seriálu Koruna.

Podle Netflixu dále Dámský gambit obecně posílil zájem o šachy. Hledání tohoto slova na Googlu stouplo dvojnásobně, uživatelé serveru eBay.com dvakrát častěji hledají předměty související s šachami a webu Chess.com se pětinásobně zvýšil počet zaregistrovaných uživatelů.

Další zprávy