Historická dohoda: Pobřežní státy si rozdělily kontrolu nad Kaspickým mořem

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 8. 2018 17:41
Představitelé států kolem Kaspického moře se na vymezení sfér vlivu dohadovali více než 20 let.
Kaspické moře. Ilustrační snímek.
Kaspické moře. Ilustrační snímek. | Foto: ČTK

Aktau (Kazachstán) - Úmluvu o právním statusu Kaspického moře po více než 20 letech vyjednávání podepsali v Kazachstánu vrcholní představitelé Ruska, Kazachstánu, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu a Íránu.

Dohoda vymezuje sféry vlivu jednotlivých zemí, které se předběžně dohodly i na způsobu rozdělení potenciálně masivních zásob ropy a plynu na dně největšího jezera na světě.

Íránský prezident Hasan Rúhání nicméně řekl, že vytyčení hranic na dně Kaspického moře bude vyžadovat další dohody mezi zainteresovanými zeměmi. Právě tento bod podle agentury Reuters působí největší problémy v debatě, která mezi pobřežními státy probíhá od roku 1996.

Do té doby byla vodní plocha pod kontrolou prakticky jen dvou států, Sovětského svazu a Íránu; po zániku SSSR v roce 1991 se ale počet pobřežních států zvýšil na pět.

Dnešního jednání se v kazašském městě Aktau zúčastnili kromě Rúháního i ostatní prezidenti Vladimir Putin, Nursultan Nazarbajev, Gurbanguli Berdymuhamedov a Ilham Alijev. Výslednou úmluvu chválili jak hostitel jednání, kazašský prezident Nazarbajev, tak i největší stoupenec dokumentu, hlava Ruské federace Vladimir Putin.

Šéf Kremlu dnešní summit označil za schůzku epochálního významu. Konvence podle něj "zajišťuje výlučné právo a odpovědnost našich států za Kaspické moře a zavádí jasná pravidla pro jeho užívání." Deník Financial Times (FT) napsal, že nová dohoda potvrzuje vojenskou nadvládu Ruska nad vodami Kaspického moře.

Stanovení hranic hospodářských zón

Konvence stanovuje hranice hospodářských zón a zavádí patnáctimílové pobřežní pásmo a navíc ještě další desetimílové pásmo pro rybolov. Její součástí jsou národní rybolovné kvóty, zpřísněná ochrana životního prostředí a zásady spolupráce v bezpečnostní oblasti. Smlouva zakazuje přítomnost cizích ozbrojených sil v oblasti Kaspického moře.

Íránský prezident Rúhání nicméně upozornil, že nový dokument nestanovuje konečné hranice rozdělení mořského dna, bohatého na ropu a zemní plyn. Dnešní akt ale podle něj položil pro tento proces základy. Podle agentury Reuters státníci po podpisu dohody mnoho detailů ohledně hranic na mořském dně neprozradili.

Podle ruské mutace serveru BBC problém souvisí s na první pohled bezvýznamnou debatou o tom, zda je Kaspické moře skutečně moře, nebo zda je to jezero. Na pojmenování totiž závisí i regulace hospodářských zón. Nakonec "kaspická pětka" v konvenci ustanovila dno jako moře a vodní plochu jako jezero. Užívání dna Kaspického moře tak podléhá mezinárodnímu právu.

Americký vládní Úřad pro energetické informace (EIA) tvrdí, že na dně Kaspického moře je ropa a zemní plyn o objemu celkem 6,5 miliardy tun. Hodnota těchto zásob se odhaduje na několik bilionů amerických dolarů. Dohoda o kaspickém mořském dnu je tak z hlediska rozdělení nerostných surovin nejvýhodnější pro Kazachstán a Rusko, nejméně pak pro Írán.

Nová úmluva by podle médií také mohla restartovat dlouho zastavený projekt transkaspického plynovodu z Turkmenistánu do Ázerbájdžánu a následně dále do Evropy. Podle FT se podobné regionální projekty snaží blokovat Rusko, pro které by zmiňovaný plynovod znamenal konkurenci na evropském trhu. Kazašský prezident Nazarbajev řekl, že dohoda uzavřená v Aktau povoluje stavbu plynovodů pod podmínkou respektování ekologických standardů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

S ochranou maďarského plotu na hranicích bude pomáhat 50 českých policistů

S ochranou vnější hranice schengenského prostoru bude od 15. října na maďarsko-srbské hranici pomáhat 50 českých policistů. Na pondělním zasedání to schválila vláda, sdělil na tiskové konferenci vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kontingent bude na místě působit dva měsíce.

O možnosti personální pomoci v podobě vojáků či policistů hovořil minulý týden při návštěvě Maďarska premiér Andrej Babiš (ANO). Náklady na misi činí zhruba 50 milionů korun, peníze dnes kabinet uvolnil a budou převedeny do rozpočtu ministerstva vnitra.

Česko tak bude mít policejní kontingenty v Severní Makedonii, Slovinsku a Maďarsku. Hamáček minulý týden nabídl svému slovinskému protějšku Aleši Hojsovi prodloužení české policejní mise. Desítka českých policistů se na tamní hranici s Chorvatskem přesunula v létě.

"Česká republika jasně dává najevo, že jakkoli nemáme vnější hranici Schengenu, jsme solidární a na vnější hranici pomáháme," řekl Hamáček. Česko podle něj za poslední čtyři roky na ochranu a projekty spojené s ochranou vnější schengenské hranice vynaložilo 1,1 miliardy korun, na ochranu české hranice a výbavu policie 400 milionů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Propuštění horníci dostanou od státu měsíčně 5300 korun, někteří až na pět let

Státní příspěvek 5300 korun měsíčně po dobu tří měsíců až pěti let v závislosti na odpracované době a věku pracovníka mají do budoucna získat také propuštění zaměstnanci Severočeských dolů (SD) ze skupiny ČEZ nebo Vršanské uhelné ze skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Počítá s tím návrh na úpravu nařízení vlády, který kabinet schválil. Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). V současné době mají podle nařízení nárok na příspěvek propuštění zaměstnanci 12 firem, loni v listopadu byla přidána Sokolovská uhelná.

"Všichni horníci, kteří budou muset skončit v důsledku útlumu hornické činnosti mají ode dneška stejné podmínky. Na vládě jsme na návrh MPO rozšířili restrukturalizační příspěvek pro dotčené pracovníky, a to na všechny subjekty, které v budoucnu ukončí těžbu," uvedl ministr.

Návrh počítá s tím, že se počet těchto firem rozroste na 17. Kromě Severočeských dolů a Vršanské uhelné mají mít na příspěvek nárok také tři dceřiné společnosti SD: Prodeco, Revitrans a SD - Kolejová doprava. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v předkládací zprávě materiálu uvedlo, že důvodem předložení tohoto návrhu je přijmout řešení, které by do budoucna alespoň částečně umožnilo minimalizovat očekávané dopady vyplývající ze ztráty zaměstnání zaměstnanců těchto firem.

"V případě všech v návrhu uvedených subjektů bude v budoucích letech ohroženo zaměstnání více než 5200 zaměstnanců (současný stav) zabývajících se těžbou hnědého uhlí, respektive činnostmi s těžbou přímo souvisejícími, v regionu (Ústecký kraj), který má v současné době nejvyšší nezaměstnanost v České republice. Ta k 30. červnu 2021 dosáhla výše 5,58 procenta, zatímco celková nezaměstnanost v rámci celé ČR dosáhla výše 3,73 procenta," napsalo v podkladech pro vládu MPO.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

T-Mobile do konce listopadu vypne svou mobilní síť 3G

T-Mobile začne na začátku října na Moravě vypínat svou starší mobilní síť 3G. Kompletní ukončení jejího provozu naplánoval na konec listopadu. Uvolněné frekvence v pásmu 2100 MHz chce využít pro rozvoj sítě 5G. Oznámil to v tiskové zprávě. Většina uživatelů by vypnutí sítě neměla nijak pocítit.

Konkurenční Vodafone 3G vypnul na konci letošního března. O2 začala síť postupně vypínat ve třech krocích od konce května. Důvodem je rovněž využití frekvencí pro novější technologii 5G.

Ukončení provozu 3G se podle mluvčí Zuzany Svobodové dotkne méně než jednoho procenta zákazníků T-Mobilu, jelikož drtivá většina v současnosti používaných mobilních telefonů využívá pro datové přenosy technologii LTE a nově prodávané smartphony stále častěji podporují i sítě 5G. Nejstarší telefony bez připojení k mobilnímu internetu budou nadále pro hlasové hovory i SMS využívat síť GSM, která zůstává v plném provozu a její pokrytí je výrazně širší než pokrytí sítě 3G.

"Vypnutí sítě 3G naši zákazníci nijak negativně nepocítí, protože její roli již před dlouhou dobou převzala síť LTE (4G). Pro operátory je ale uvolnění pásma 2100 MHz velmi důležité pro další rozvoj nejmodernější vysokorychlostní sítě 5G,“ uvedl manažer INS a Fix produktového managementu Zdeněk Bumbálek.

Postup, jak ověřit, zda je zákazník na vypnutí sítě 3G připraven, lze nalézt na stránce http://www.t-mobile.cz/3g. Soukromé i firemní zákazníky, které může ukončení provozu sítě 3G ovlivnit, T-Mobile informoval prostřednictvím SMS nebo e-mailu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy