Aktau (Kazachstán) - Úmluvu o právním statusu Kaspického moře po více než 20 letech vyjednávání podepsali v Kazachstánu vrcholní představitelé Ruska, Kazachstánu, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu a Íránu.
Dohoda vymezuje sféry vlivu jednotlivých zemí, které se předběžně dohodly i na způsobu rozdělení potenciálně masivních zásob ropy a plynu na dně největšího jezera na světě.
Íránský prezident Hasan Rúhání nicméně řekl, že vytyčení hranic na dně Kaspického moře bude vyžadovat další dohody mezi zainteresovanými zeměmi. Právě tento bod podle agentury Reuters působí největší problémy v debatě, která mezi pobřežními státy probíhá od roku 1996.
Do té doby byla vodní plocha pod kontrolou prakticky jen dvou států, Sovětského svazu a Íránu; po zániku SSSR v roce 1991 se ale počet pobřežních států zvýšil na pět.
Dnešního jednání se v kazašském městě Aktau zúčastnili kromě Rúháního i ostatní prezidenti Vladimir Putin, Nursultan Nazarbajev, Gurbanguli Berdymuhamedov a Ilham Alijev. Výslednou úmluvu chválili jak hostitel jednání, kazašský prezident Nazarbajev, tak i největší stoupenec dokumentu, hlava Ruské federace Vladimir Putin.
Šéf Kremlu dnešní summit označil za schůzku epochálního významu. Konvence podle něj "zajišťuje výlučné právo a odpovědnost našich států za Kaspické moře a zavádí jasná pravidla pro jeho užívání." Deník Financial Times (FT) napsal, že nová dohoda potvrzuje vojenskou nadvládu Ruska nad vodami Kaspického moře.
Stanovení hranic hospodářských zón
Konvence stanovuje hranice hospodářských zón a zavádí patnáctimílové pobřežní pásmo a navíc ještě další desetimílové pásmo pro rybolov. Její součástí jsou národní rybolovné kvóty, zpřísněná ochrana životního prostředí a zásady spolupráce v bezpečnostní oblasti. Smlouva zakazuje přítomnost cizích ozbrojených sil v oblasti Kaspického moře.
Íránský prezident Rúhání nicméně upozornil, že nový dokument nestanovuje konečné hranice rozdělení mořského dna, bohatého na ropu a zemní plyn. Dnešní akt ale podle něj položil pro tento proces základy. Podle agentury Reuters státníci po podpisu dohody mnoho detailů ohledně hranic na mořském dně neprozradili.
Podle ruské mutace serveru BBC problém souvisí s na první pohled bezvýznamnou debatou o tom, zda je Kaspické moře skutečně moře, nebo zda je to jezero. Na pojmenování totiž závisí i regulace hospodářských zón. Nakonec "kaspická pětka" v konvenci ustanovila dno jako moře a vodní plochu jako jezero. Užívání dna Kaspického moře tak podléhá mezinárodnímu právu.
Americký vládní Úřad pro energetické informace (EIA) tvrdí, že na dně Kaspického moře je ropa a zemní plyn o objemu celkem 6,5 miliardy tun. Hodnota těchto zásob se odhaduje na několik bilionů amerických dolarů. Dohoda o kaspickém mořském dnu je tak z hlediska rozdělení nerostných surovin nejvýhodnější pro Kazachstán a Rusko, nejméně pak pro Írán.
Nová úmluva by podle médií také mohla restartovat dlouho zastavený projekt transkaspického plynovodu z Turkmenistánu do Ázerbájdžánu a následně dále do Evropy. Podle FT se podobné regionální projekty snaží blokovat Rusko, pro které by zmiňovaný plynovod znamenal konkurenci na evropském trhu. Kazašský prezident Nazarbajev řekl, že dohoda uzavřená v Aktau povoluje stavbu plynovodů pod podmínkou respektování ekologických standardů.
