Bývalá první dáma Ameriky, která v říjnu oslavila devětapadesáté narozeniny, kandidaturu vážně zvažuje.
Mnozí Američané nevěří, že ji nakonec demokraté vyberou. Dosud se žádná žena prezidentkou nestala. Někdo ale vždy musí být první.
Jednoznačná obhajoba
Hillary obhájila své vítězství v New Yorku přesvědčivě, získala přibližně dvě třetiny odevzdaných hlasů.
Její republikánský soupeř John Spencer neměl mnoho šancí. Voliče se snažil získat na svou stranu kromě jiného poukazem na fakt, že za dva roky se bude Clintonová ucházet o prezidentské křeslo a Senát opustí.
Manželce Billa Clintona nechybí to, co je k úspěchu třeba. Podpora z různých částí voličského spektra.
Je populární mezi ženami a příslušníky menšin, sympatie jí vyjádřily například hasičské odbory.
Za to, že opakovaně projevovala zájem o zdravotní stav hasičů, kteří přežili nasazení u Světového obchodního centra 11. září.
A její volbu doporučil svým čtenářům například i konzervativní a tradičně prorepublikánský list New York Post.
Jeho vydavatelem je mediální magnát Rupert Murdoch, který se netají sympatiemi k Bushově administrativě. Vlastní například i vlivnou a velmi konzervativně a probushovsky orientovanou televizní stanici Fox News.
"V posledních šesti letech se snažila oslovit i centristické voliče a lidi, kteří tradičně hlasovali pro republikány," řekl agentuře Reuters politický analytik Hans Sheinkopf.
Nejdražší kampaň
Hillary přitom vynaložila ze všech kandidátů na volební kampaň nejvíce. Téměř třicet milionů dolarů.
Hvězda demokratů už naznačila, že americká zahraniční politika by se pod jejím vedením od té Bushovy přece jen lišila.
Uvedla, že Spojené státy by měly více spolupracovat se spojenci a mezinárodním společenstvím. Kromě síly by měly klást větší důraz i na diplomacii a dokonce jednat se zeměmi, které jsou nepřátelské.
To se podle ní týká i Kuby, Severní Koreje nebo Íránu. Bushovi vytkla, že jeho "dělení světa na dobro a zlo je příliš zjednodušující".
Kritizovala také snahu americké administrativy o šíření demokracie. Podle Hillary nelze hodnoty nikomu vnucovat zvenčí. Irák považuje za Bushovo selhání.
Potřeba dobrých spojenců
"Ve druhé světové válce jsme nečelili nebezpečí sami. Stejně tomu bylo i ve studené válce. Ani dnes nemůžeme sami čelit hrozbě terorismu a dalším výzvám současnosti," prohlásila možná kandidátka demokratů na prezidentku.
Republikáni v ní tuší nebezpečí, ať už proti ní bude stát ve volbách za dva roky bývalý newyorský starosta Rudy Giuliani, senátor a veterán z Vietnamu John McCain či kdokoliv jiný.
Cheney varuje
"Myslím, že má šanci vyhrát prezidentské volby. Vůbec si to nepřeji, téměř v ničem s ní nesouhlasím. Ale dokážu si představit, že vyhraje. Vůbec ji nepodceňuji a její kandidaturu beru vážně," řekl televizi Fox News současný viceprezident Dick Cheney.
To, že Hillary lační po úspěchu, má namířeno vysoko a touží vyjít z manželova stínu, naznačila už ve svém životopise, nazvaném Živá historie.
Když před šesti lety poprvé kandidovala ve státě New York do Senátu, popsala své pocity takto: "Po desetiletích, kdy jsem na hlasovacích lístcích viděla Bill Clinton, mě ovládlo napětí a hrdost, že tam teď stojí moje jméno."
Lieberman v cíli. I bez podpory strany.
Zatímco Hillary Clintonová dělá demokratům radost, o bývalém kandidátovi na viceprezidenta z roku 2000 Josephu Liebermanovi to rozhodně neplatí.
S většinou demokratů se rozchází v názoru na věc, která v letošních volbách rozhoduje: na válku v Iráku.
Stále rozhodnutí jít do války a svrhnout režim Saddáma Husajna podporuje, což způsobilo jeho porážku v demokratických primárkách.
Včera tak kandidoval do Senátu ve státě Connecticut jako nezávislý. A uspěl. Obdržel padesát procent hlasů.
Porazil "oficiálního" demokratického kandidáta Neda Lamonta, který dostal o deset procent méně. Republikán Alan Schlesinger zůstal daleko vzadu. Většina republikánských voličů podpořila Liebermana, podle průzkumu CNN pro něj hlasovalo víc republikánů než demokratů.
Zůstávám demokratem
"Může to být pro demokraty problém, pokud budou všichni jednotně pro něco hlasovat a Lieberman se rozhodne jinak. Postoj k válce ale není až tak klíčový, protože kriticky se na ni dívá i řada republikánů," tvrdí politolog Julian Zelizer z univerzity v Bostonu.
Muž, který kandidoval jako viceprezident s Alem Gorem v roce 2000 a společně tehdy těsně podlehli dvojici Bush-Cheney, ale tvrdí, že je nadále jednoznačně demokratem.
A jeho podpora Bushovi v Iráku není bezpodmínečná. Ministra obrany Donalda Rumsfelda vyzval k demisi.
Bush ale jasně naznačil, že zvolení Liebermana by uvítal. V Connecticutu totiž bezprecedentně odmítl podpořit republikánského kandidáta.
Bitva o druhého černošského senátora
Do dějin nejen svojí strany, ale USA vůbec se mohl v těchto senátních volbách zapsat demokratický kandidát v Tennessee Harold Ford.
Tennessee je tradičně silně republikánským regionem, ale podle průzkumů sváděl Ford vyrovnaný boj s republikánem Bobem Corkerem. Voliči ale nakonec dali přednost Corkerovi.
Ford měl nicméně šanci být po více než 100 letech prvním černošským senátorem, zvoleným na území jižanských států.
I on se snažil - podobně jako Hillary - dobývat hlasy spíše pravicových či středopravicových voličů. Zasazoval se o tvrdé protiimigrační zákony a o snížení daní.
Liberál na jihu? Nemožné
"Pokud chcete na jihu uspět, musíte mít v programu i něco z konzervativní agendy. Kdo tady kandiduje jako klasický liberální demokrat, nemá šanci vyhrát," uvedl pro Reuters Merle Black z univerzity v Atlantě.
Teprve šestatřicetiletého Forda usilovně v kampani podporoval momentálně jediný černošský senátor Barack Obama, zvolený v Illinois.
"Je mi ve Washingtonu samotnému smutno. Chci, aby mne do Senátu můj přítel následoval," vtipkoval v jednom z vystoupení.
Právě Obama patří mezi demokraty, kteří uvažují o prezidentské kandidatuře pro volby v roce 2008. Ve srovnání s Hillary se mu však přisuzují mnohem menší šance na úspěch.
