Turecký premiér Recep Erdogan přicestoval začátkem února do gruzínské metropole Tbilisi, aby zde podepsal trojstrannou dohodu s ázerbájdžánským prezidentem Ilchamem Alijevem a jeho gruzínským kolegou Michailem Saakašvilim o výstavbě vysokohorské železnice vzájemně propojující jejich území.
Hedvábná stezka se (znovu) otevírá
Výstavba železniční trati vedoucí hornatým Kavkazem a kopírující středověkou "Hedvábnou stezku", po které obchodníci přiváželi zboží z Asie do Evropy a naopak, má začít okamžitě a v roce 2009 by po ní měl vyjet první vlak.
Nová stokilometrová trasa spojí východoturecký Kars s Gruzií a dalších 300 kilometrů již existujících kolejí bude modernizováno.
Vlády všech tří zemí doufají, že se podaří projekt spojit s Trans-asijskou železniční sítí, kterou financuje OSN.
Zanedlouho tak již nemusí být pouhým snem přímé železniční spojení mezi Londýnem a Pekingem, doufají ministři dopravy Turecka, Číny, Gruzie, Ázerbájdžánu a Kazachstánu.
Arménie ve při. S Tureckem...
Nová trasa se však vyhýbá Arménii, odkud zaznívá očekávaná kritika. Na neklidném Kavkaze ale nejde o nic nepředvídatelného.
Vztahy mezi Tureckem a Arménií jsou již od roku 1993, kdy došlo ke zpřetrhání diplomatických styků na bodě mrazu.
Ankara se proto obrátila na Gruzii a Ázerbajdžán, kteří jí mají co nabídnout.
...i Ázerbajdžánem
Vztahy mezi Ázerbájdžánem a Arménií jsou na tom ještě hůře.
Válka o Náhorní Karabach se naplno rozhořela po rozpadu Sovětského svazu. Arménie chtěla toto území, osídlené Armény, připojit ke svému státu. Ázerbájdžán trval na tom, aby Karabach nadále patřil jemu.
Po těžkých bojích arménská armáda a karabašská domobrana Ázerbájdžánce porazily a vytlačily z Karabachu.
Loni v únoru se na zámečku Rambouillet u Paříže jednalo o smír v Náhorním Karabachu. Bez úspěchu.
Náhorní Karabach zůstává i jedenáct let po válce mimořádně chudou oblastí. Nové silnice a budovy tady vyrostly jen díky pomoci příslušníků arménské diaspory ze zahraničí, zejména z USA a Francie.
Arménské síly kontrolují i část Ázerbájdžánu kolem Karabachu. Kdysi stotisícový Agdam je "městem duchů," naprosto vybydleným.
Na stabilitě v oblasti tak mají zájem hlavně těžařské společnosti.
Předloni otevřený ropovod z Baku do tureckého Ceyhanu, kterým ropa proudí na Západ, prochází jen několik desítek kilometrů od sporného území Karabachu.
