Damašek - Elitní jednotky syrské armády potlačují od začátku muslimského postního měsíce ramadánu 1. srpna povstání proti režimu prezidenta Bašára Asada veškerými zbraněmi, které mají po ruce. Zatím nesáhly pouze k bombardování z letadel.
Přímořské město Latákíji už třetím dnem vojáci ostřelují z tanků a lodí, tisíce lidí zadržuje armáda na fotbalovém stadionu. Tisíce obyvatel se snaží uprchnout z ostřelovaných čtvrtí, mezi nimi i Palestinci z místního uprchlického tábora.
Útok na Latákíjí se odehrává po předchozích ofenzívách proti městům Hamá a Dejr ez-Zor, kde armáda s tanky a obrněnými transportéry připravila o život stovky lidí.
Evropská unie, USA, Turecko i některé arabské země marně vyzývají Asada, aby přestal se zabíjením civilistů.
Některé Syřany tak opouští počáteční odpor k zahraniční vojenské intervenci. "Potřebujeme cizí zásah, potřebujeme zastavit masové vraždění," řekl v telefonickém rozhovoru televizi Al-Džazíra jeden z obyvatel Latákíje.
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu pohrozil Bašáru Asadovi "vážnými následky", pokud nezastaví zabíjení. Je však velmi nepravděpodobné, že by Ankara uvažovala o použití síly.
Představitelé syrské opozice zatím nevolají po vojenském zásahu, chtějí ale, aby svět bojkotoval syrský export ropy a zemního plynu.
Bývalý šéf francouzského letectva Jean Rannou se domnívá, že letecký útok NATO na klíčové pozice syrské armády by mohl být proveden rychle a účinně, ale podle něj by takový krok mohl situaci v Sýrii ještě zhoršit.
"Bombardéry by startovaly z britských základen na Kypru a během osmačtyřiceti hodin by zničily syrskou protileteckou obranu i většinu letectva," uvádí ve své analýze Francouz.
Podle něj disponuje syrská armáda šedesáti ruskými letadly MiG-29, ale zbytek její výzbroje je zastaralý. Vážnější hrozbu představují jen rakety Scud a ruské protiletadlové střely SA-17.
"Z čistě vojenského hlediska nevidím problém, Sýrie se samozřejmě západní výzbroji nemůže rovnat. Ale byla by to riskantnější operace než v případě Libye. Syrská opozice není důvěryhodným a jasným partnerem. Jsou nějací Syřané připraveni vládnout, když Asad padne? Je to velmi riskantní," řekl generál serveru Euobserver.com.
Operace by těžko získala podporu Rady bezpečnosti OSN kvůli odporu Ruska a Číny.
Obavy z vojenského zásahu západních zemí má největší spojenec syrského režimu - Írán. "Vývoj v Sýrii je vnitřní věcí této země. Západ by mohl situace využít k vojenské intervenci a okupaci Sýrie," prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ramín Mehmanparast.
O možnosti embarga na syrskou ropu mají zástupci členských zemí Evropské unie jednat 2. září na summitu v Polsku. Sýrie denně vyváží 150 tisíc barelů, což se podílí na státním příjmu země téměř třetinou.
Hlavními příjemci syrské ropy jsou Německo, Itálie, Francie a Nizozemsko.
Syrská opozice oznámila, že chce spustit kampaň s cílem odradit od podnikání v Sýrii velké firmy, jako jsou Royal Dutch, Shell nebo Total. Publikuje koláže, na kterých budou loga zmíněných firem a fotografie zastřelených syrských žen a dětí při demonstracích proti Asadovu režimu.
List El País napsal, že zvláštní vyslanec španělského premiéra Jose Zapatera v červenci tajně jednal v Sýrii o možnosti Asadova odstoupení a nabídl prezidentovi azyl ve Španělsku.
Byl však odmítnut a podle něj reakce představitelů režimu ukázaly, že chtějí potlačit odpor za jakoukoliv cenu a vůbec neuvažují o zásadních ústupcích.
