Praha - Je kariériním izraelským diplomatem, který na začátku pomáhal vyjednat mírovou dohodu s Jordánskem. Do České republiky přijel Jossi Gal jen několik dní před začátkem napjatě očekávané mírové konference v americkém Annapolisu, kde se po sedmi letech Izraelci a Palestinci pokusí oživit mírový proces.
ČTĚTE VÍCE: Mírová konference za dveřmi. Krach stále ve vzduchu
Bývalý velvyslanec v Nizozemí v současné době pracuje jako politický šéf izraelského ministerstva zahraničí. Aktuálně.cz poskytl následující rozhovor.
Vyjednávací týmy se zatím nedohodly na společném dokumentu, který má sloužit jako základ pro jednání v Annapolis. Znamená to, že dny před samotným setkáním zůstávají překážky větší, než se čekalo?
Ne. To, co vidíme, jsou snahy obou vyjednávacích týmů připravit Annapolis co nejlépe. Nejdůležitější věc ohledně setkání je uznání z obou stran, o jakou příležitost tady jde.
Musíme ji využít. Nebudeme se bavit o všech zásadních tématech. Je nerealistické očekávat, že se tak v krátké době stane.
V plánu je odjet do Annapolis a začít smysluplný mírový proces mezi námi a Palestinci. Každý by si měl uvědomit, že posledních sedm let k podobným setkáním nedošlo.
Izraelští a američtí politici čím dál víc varují, aby očekávání nebyla příliš vysoká. Kam setkání tedy povede?
Od začátku jsme varovali, aby očekávání nebyla příliš vysoká. Kdo si myslí, že za pár dní dosáhneme dohody, tak se mýlí. Premiér Olmert to několikrát opakoval.
Izrael v posledních měsících učinil několik kroků, aby mírovému procesu otevřel cestu. Ať už jde o plán propuštění vězňů, což v Izraeli není populární, až po navrácení výnosu z daní Palestincům..
Jde o příležitost, která byla vytvořena vzhledem k novým faktům. Palestinský prezident Mahmúd Abbás a jeho vláda souhlasí se základními podmínkami mírového kvartetu (USA, OSN, Rusko, EU): uznání Izraele, odsouzení násilí a teroru a uznání předešlých dohod uzavřených mezi námi a Palestinci.
Annapolis přesto všechno může skončit krachem. Jak velké je to podle vás riziko?
Myslím, že Izrael chce, aby bylo setkání úspěšné. Palestinci by také měli chtít. Ano, arabské státy by měly Palestince mnohem víc podpořit. Rádi bychom viděli, jak všichni vůdci arabských zemí přijíždějí prezidenta Abbáse podpořit.
Platí to i o syrském prezidentu Bašáru Asadovi?
Myslím, že toto téma bylo v médiích už hodně probíráno. Naši politici už dříve řekli, že se v Annapolisu budou soustředit hlavně na vyřešení izraelsko-palestinského problému. Čím víc podpory Palestinci dostanou, tím líp.
Takže nepočítáte s jednáním o Golanských výšinách, pokud syrská delegace přijede?
Toto setkání by se mělo soustředit na znovunastartování izraelsko-palestinského mírového procesu.
Načasování Annapolis nápadně připomíná jednání v Camp Davidu v roce 2000, kdy se Clintonova administrativa měsíce před koncem mandátu, stejně jako teď ta Bushova, snažila neúspěšně dosáhnout izraelsko-palestinské dohody. To se ale nepovedlo a začala druhá intifáda. Souhlasíte s tím příměrem?
Jsou zde dva základní rozdíly. Annapolis není Camp David. Nebudeme zavírat představitele obou stran do uzavřené místnosti a pracovat na konečných detailech. Proto mluvím o nastartování jednání. Zadruhé jsme se všichni z roku 2000 poučili. Proto se snažíme nevyvolávat velká očekávání. Annapolis otevře dveře dalším jednáním. O hlavních tématech se teprve budeme bavit.
Pokud se, jak říkáte, dveře otevřou, co bude na programu dál?
To je na politicích v Annapolis. Oni se musejí rozhodnout.
Ještě před třemi lety nikdo nečekal, že se Gazy zmocní Hamás. Jak chcete, aby Mahmúd Abbás na tuto situaci reagoval?
Obě strany by měly dostát svým závazkům. Měli bychom společně najít alternativu.
Má izraelská diplomacie záložní plán pro případ, že jednání v Annapolis zkrachují? Mahmúd Abbás už dal veřejně najevo, že v takovém případě rezignuje.
Myslím, že bychom se teď všichni měli soustředit na Annapolis a nezabývat se spekulacemi.
