"Můžeme je zmlátit." Židé ve Francii se bojí, přibylo antisemitských útoků

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
4. 12. 2018 10:35
"Začal chrlit antisemitské nadávky - jako 'pos*aný Žide, umřeš'. Chtěl, abychom zemřeli. Mého bratra, který se nezvládl ubránit pohyby Krav Maga, pobodal pilou," vzpomíná osmnáctiletý Nathaniel Azoulay na konflikt, do kterého se dostal spolu se svým sourozencem Armandem v únoru minulého roku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Francouzští bratři jeli autem z centra Paříže na předměstí Bondy, když se jim do cesty zničehonic připletl řidič jiného vozu. Muž byl agresivní. O to více poté, co si všiml, že bratři mají na sobě jarmulku - židovskou pokrývku hlavy. 

Muž vystoupil ze svého vozu a na bratry zaútočil pilou. Azoulayovi raději také vyskočili z auta a snažili se utéct. Ale neúspěšně. Muž s pilou je dostihl, a i když se jeden z bratrů pokusil použít izraelské bojové umění, které se Židé ve Francii učí jako způsob sebeobrany, nedokázali agresora přemoci. Útočníkovi navíc přišli na pomoc "kumpáni". 

"Jsou to pos*aní Židé, můžeme je zmlátit, dělejte, uhoďte je," křičel podle Nathaniela muž. Skupinka přitlačila jeho bratra Armanda k zemi a pilou mu mířila ke krku. Nathanielovi se sice podařilo pilu sebrat, ale sám si o ni pořezal prsty.

Oba sourozenci utrpěli zranění a případ nyní vyšetřuje policie. Podobné útoky vůči Židům ale nejsou ve Francii vzácností.

Země se potýká s nárůstem antisemitských nálad. Tento měsíc například francouzský premiér Édouard Philippe oznámil, že během prvních devíti měsíců letošního roku narostl počet antisemitských incidentů o 69 procent.

Philippe zároveň uvedl, že v předchozích dvou letech těchto případů sice naopak ubylo, přesto ale bující antisemitismus ve Francii není jen záležitostí letoška. Důkazem má být i fakt, že od roku 2000 opustilo západoevropskou zemi 55 tisíc francouzských Židů, jak uvádí Židovská agentura pro Izrael. 

"Mám strach o budoucnost svého dítěte v této zemi. Doufám, že vůbec nějaká bude," přiznává otevřeně Židovka Myriam, s níž hovořila americká televize CNN. Myriam, která si nepřála zveřejnit celé jméno, dodala, že zatím je pro ni Francie domovem, v němž může mít její rodina prosperující život. Cítí ale, že by francouzská společnost měla vůči Židům změnit postoj.

Útok na židovskou školu i košer obchod

I přes značný odliv Židů z Francie v posledních letech je to stále země, ve které žije nejvíce příslušníků semitského národa z celé Evropy. Ve srovnání se všemi státy světa se pak řadí na třetí místo (po Izraeli a Spojených státech). Rostoucí nevraživost vůči Židům ale potvrzuje i řada útoků, kterým tu nedávno národ čelil. 

Obzvlášť šokující byl čin Mohammeda Meraha v roce 2012, který před židovskou školou Ozar Hatora v Toulouse zabil tři děti a rabína. Tehdejší prezident Nicolas Sarkozy událost označil za "národní tragédii". 

O tři roky později zase dvaatřicetiletý Amedy Coulibaly, blízký přítel útočníků na redakci Charlie Hebdo, přepadl obchod s košer potravinami v Paříži. Zajal několik rukojmích a čtyři lidi zabil. 

Velké protesty ve Francii pak vyvolala letošní vražda Židovky Mireille Knollové, která měla antisemitský podtext. Pětaosmdesátiletá Knollová, která přežila holokaust, byla brutálně zavražděna ve svém bytě.

Merah i Coulibaly byli muslimští teroristé, kteří vyznávali radikální islám. Podle řady expertů souvisí nárůst antisemitských útoků právě s radikálním islamismem. Ve Francii navíc žije také velký počet muslimů, jejichž vztahy s židovskou komunitou se za poslední dobu zhoršily, jak upozorňuje i CNN.

Neznalost historie

Když francouzský předseda vlády Philippe hovořil o zvyšující se averzi vůči Židům, svět si zrovna připomínal 80. výročí Křišťálové noci, při níž na celém německém území nacisté zapalovali synagogy a ničili židovské obchody. Při pogromu zemřelo okolo stovky Židů. 

Podle průzkumu společnosti ComRes z letošního podzimu to ale vypadá, že řada lidí v Evropě o osudu Židů za druhé světové války mnoho neví. Zmíněný průzkum, který si nechala vypracovat americká televize CNN, ukázal, že třetina Evropanů neví buď vůbec nic, nebo má jen málo informací o holokaustu.

Velkou neznalost ukázali například obyvatelé Rakouska, kde se narodil nacistický vůdce Adolf Hitler. Jeden z pěti Francouzů ve věku od 18 do 34 let o holokaustu nikdy neslyšel.

Francie za druhé světové války přitom také přispěla k tragické etapě dějin. V roce 2009 francouzský Nejvyšší soud uznal zodpovědnost státu za deportace 76 tisíc Židů. 

Nyní francouzská vláda plánuje investovat několik milionů eur na boj proti antisemitismu, a to zejména ve školách, kde by se děti měly učit o jeho nebezpečí. O nutnosti potírání antisemitismu hovořil před několika dny i rakouský kancléř Sebastian Kurz. Svá slova směřoval k Evropě obecně, Francie totiž není jedinou zemí, která se potýká s tímto problémem.

I v Německu přibylo letos ve srovnání s loňským rokem antisemitských útoků. Policie zaznamenala celkem 401 nahlášených zločinů. O nárůstu protižidovských postojů se hovoří také v případě Polska nebo Maďarska, kde je z podněcování xenofobních názorů obviňován médii i premiér Viktor Orbán.

V dubnu ukázal celoevropský průzkum organizace Kantor Center, že evropští Židé jsou častěji terčem rasistických výpadů, a to v návaznosti na vzestup pravicového extremismu. Zpráva upozorňuje také na nárůst levicového antisemitismu podporujícího myšlenky radikálního islamismu. Současně ale podle této statistiky klesl počet fyzických útoků.

Video: Otec si vážil činů, ne vyznamenání. Je smutné, že ho Česko nenásleduje, říká dcera Nicholase Wintona

Česko by mělo být velkorysejší vůči uprchlickým dětem. Mezi rokem 1939 a současnou uprchlickou krizí existují některé paralely, říká Wintonova dcera. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Slávistická devatenáctka na Interu schytala čtyři góly

Fotbalistům Slavie do 19 let nevyšel vstup do Youth League, která je mládežnickou obdobou Ligy mistrů. Pražané v úvodním duelu skupiny v Miláně proti Interu zaostávali a favoritovi podlehli vysoko 0:4. Domácí dali dva góly z penalt a dvakrát se trefil Sebastiano Esposito.

Sedmnáctiletý útočník otevřel skóre v 29. minutě, kdy se obtočil kolem obránce a střelou mezi nohy překonal slávistického gólmana Surovčíka, který už v sedmé minutě nahradil zraněnou jedničku Sirotníka.

Inter soupeře jasně přestřílel a po změně stran přidal další tři branky. V 58. minutě Esposito s přehledem proměnil penaltu po zákroku Štětky a o 20 minut později se povedenou střelou zpoza vápna prosadil Oristanio. V 86. minutě byl po druhé žluté kartě vyloučen Hošek a už v nastavení z dalšího pokutového kopou překonal Surovčíka Vergani.

V dalších zápasech skupiny se slávističtí mladíci stejně jako A-tým v Lize mistrů utkají s Dortmundem a Barcelonou. České maximum v Youth League drží Příbram, která v sezoně 2015/16 došla do osmifinále.

Aktualizováno před 1 hodinou
Další zprávy