Někteří ale protestují proti samotným protestům - i v ulicích.
Pátý den celonárodních protestů
Demonstrace a stávka dnes opět citelně zasáhly Francii (viz infobox). Přestože prezident svůj podpis zákona o takzvané smlouvě prvního zaměstnání podmínil tím, že ho vláda zmírní, odpůrci nové pracovní legislativy i nadále požadují jeho úplné zrušení.
Na některých vysokých školách - většinou univerzitách - se už měsíc neučí, a někde jsou zavřené i knihovny. Podle televize France 3 je výuka zastavena na 55 univerzitách a blokáda zasáhla i 11 procent francouzských lyceí.
Všichni studenti na nohou
Nová pracovní legislativa ale vybudila k aktivitě úplně všechny - a to nejen samotné odpůrce nové pracovní smlouvy.
"Současná situace nenechává nikoho klidným, všichni se nějak mobilizují," potvrzuje Lukáš Pachta, který studuje na prestižním Institutu politologických studií v Paříži.
Infobox
DNEŠNÍ PROTESTY PROTI CPE VE FRANCII
- Proti novému zákonu dnes vyšly do ulic podle odhadů jeden až tři miliony lidí
- Na demonstrace je nasazeno 15 tisíc policistů, z toho čtyři tisíce v Paříži
- Na podporu studentů dnes stávkují i někteří zaměstnanci služeb
- Pracovat dnes odmítla asi pětina učitelů
- Nejezdí třetina rychlovlaků TGV, omezeny jsou i některé regionální vlakové spoje
- V elektrárenské EDF stávkuje asi desetina zaměstnanců
- Vláda oznámila, že jednání se zástupci studentských svazů a odborů začne ve středu
Podle síly protestů se zdá, že všichni vysokoškoláci vyšli do ulic proti nově schválené pracovní smlouvě, která je má znevýhodňovat na trhu práce, ale není to úplně tak.
Část "pravicových" studentů považuje novou pracovní smlouvu za správný krok a tím pádem odmítají i nynější protesty. Je jich sice menšina, ale i ta je podle Lukáše Pachty slyšet: "Snaží se třeba šířit letáky a informovat o tom, co vlastně CPE je a co je jejím cílem."
Nejsilnější "pravicový" studentský svaz Univerzitní pravice (UNI) už stačil oficiálně přivítat prezidentský podpis pod zákonem a vytáhl do ulic s "protidemonstracemi" pod názvem Stop la grève (Stopněte stávku).
Proti stávkám nejen pravice
Trpělivost však dochází už i části studentů, kterým se smlouva prvního zaměstnání nelíbí, ale přicházejí o výuku. Dva měsíce trvající paralýza škol je podle nich nejen nemorální, ale považují ji za porušení školského zákona.
Založili proto iniciativu Halte au blocage (Stop blokádě) a požadují obnovení výuky a normálního fungování škol. V některých se totiž nejenom nevyučuje, ale nejsou otevřeny ani knihovny a další zařízení.
Proti "hlavním" protestům demonstrují většinou o víkendu, mimo dobu výuky. V neděli se v Paříži před Bastillou sešlo údajně 6000 příznivců Halt au blocage.
Ne všechny vysoké školy ve Francii protestují. Na některých se už dříve konalo hlasování, zda "stávkovat", nebo ne. Na škole, kde studuje Lukáš Pachta, například proběhlo referendum. Ve výsledku CPE odmítli, ale vyslovili se také pro pokračování výuky.
Pachta říká, že ve Francii teď téměř neexistuje žádná "šedá zóna" studentů, kteří by k situaci nezaujali nějaký názor.
Levicoví studenti stále nejsilnější
- s podporou odborů
Nejhlasitěji jsou nicméně i nadále slyšet odpůrci smlouvy, kteří požadují úplné zrušení této smlouvy - a už pátý den s podporou dělnických odborů stávkují.
Hlavním organizátorem protestů proti CPE a vlastně i současné pravicové vládě jsou nejsilnější francouzské "studentské odbory" - Národní svaz studentů Francie (UNEF), který je ideologicky blízký opoziční socialistické straně.
Jeho šéf - pětadvacetiletý Bruno Julliard - nejspíš aspiruje na budoucího politika. V médiích je denně a interview poskytuje největším francouzským deníkům.
Lukáš Pachta říká, že ze studentských svazů-odborů sice často vzejdou budoucí veřejní činitelé, ale tyto organizace nejsou přímo odnožemi politické strany - každá z nich totiž má svou vlastní "líheň" - organizaci mladých straníků.
Vzpomínka na šedesátá léta
Tradice studentských odborů, většinou levicových, vznikla už v šedesátých letech. V roce 1968 protestovaly proti politice vlády levicové - většinou komunistické - studentské organizace. I tehdy se k nim připojily odbory, ale rozsah stávky byl daleko větší - během jedné stávkovaly téměř dvě třetiny celé Francie. Vláda prezidenta de Gaulla byla blízko pádu, ale nakonec nepokoje ustála.
Současné protesty se podle Lukáše Pachty částečně studentským nepokojům šedesátých let podobají. Nejsou to totiž jen protesty proti jednomu zákonu, který podle jeho odpůrců ke snížení nezaměstnanosti mnoho nepomůže.
"Studenti se cítí být obětí politických kalkulů současné vlády, která přišla s CPE a tvrdí, že je to hlavní lék na nezaměstnanost," myslí si Lukáš Pachta.
