Zatímco v Evropě nejsou ženy-političky výjimkou, v Latinské Americe jsou ženy v nejvyšších funkcích spíše výjimkami.
Končí instituce první dámy
Michelle Bacheletové má podle průzkumů dát v dnešních volbách hlas více než polovina Chilanů. Pokud vyhraje, stane se první ženou v čele Chile. V zemi tak zanikne tradiční "úřad" první dámy. Nebude však ani "první muž", protože Bacheletová je rozvedená.
Michelle, jak jí příznivci říkají, bude zároveň jednou z prvních prezidentek, zvolených v Jižní Americe. Tedy ve společnosti, o níž se často mluví jako o "mačistické", tradiční a někdy v podobném duchu katolické. Přesto, a možná právě proto, že je Bacheletová žena, dnes volby pravděpodobně vyhraje.
Sto mužů s Michelle
Bacheletová ve své kampani zdůrazňuje sociální, a hlavně ženské otázky. Podporují ji nejen známé ženské tváře, ale také muži. Veřejně se za ni postavili slavní herci a zpěváci, známí právníci i lékaři. Ti všichni vytvořili skupinu "Sto mužů s Michelle".
Rozvedená čtyřiapadesátiletá lékařka nežila se svým mužem už několik let před rozvodem, stejně jako další chilské ženy. Rozvody totiž až do roku 2004 nebyly legální. Manželství se formálně udržovala, ale mnoho žen si nacházelo jiné partnery nebo hledalo možnost, jak zákon obejít a sňatek s pomocí šikovných právníků anulovat.
Chilské ženy zvedají hlavy
Postavení žen a celá společnost se ale v Chile od pádu Pinochetova autoritativního režimu mění. Dokladem toho není jen zákon legalizující rozvody. V každé třetí rodině je dnes živitelkou právě žena a počet zaměstnaných žen roste.
Zastoupení ženského pohlaví roste také v politice. Každou sedmou poslankyní je dnes žena a v končící šestnáctičlenné chilské vládě zasedají hned tři ministryně. V roce 2000 byly čtyři, mezi nimi právě Bacheletová.
Její volba do prezidenstkého úřadu tento trend pouze potvrdí. V jiné situaci a v jiné společnosti se nachází kandidátka na prezidentku Finska, Tarja Halonenová, která svůj úřad obhajuje.
Žena v politice? Ve Finsku běžné
Ve finské společnosti mají ženy historicky daleko rovnoprávnější postavení než v Chile. První ministryně se do vlády dostala v roce 1926 a Finsko bylo také jednou z prvních zemí na světě, kde k volbám mohly přijít i ženy.
Ze sedmnácti členů vlády je dnes osm žen a ve dvousetčlenném parlamentu jich zasedá 74. V prezidentských volbách před šesti lety, kdy lidé poprvé zvolili Halonenovou, bylo dokonce více kandidátek než kandidátů: čtyři ženy a tři muži.
Co mají obě ženy společné?
Volba ženy-prezidentky tak není tak velkou změnou jako v Chile. Tam je prezident navíc zároveň šéfem vlády, takže dnešní volby jsou pro 16 milionů Chilanů důležitější než v pětimilionovém Finsku, kde je prezident formálnější hlavou státu.
Jedna věc však obě ženy spojuje. Přestože ve Finsku jsou ženy v politice zastoupeny daleko více a už dlouhou dobu, historicky první finskou prezidentkou-ženou byla právě Halonenová.
| Finsko | Chile | |
|---|---|---|
| sňatky na 1000 obyvatel | 5,0 | 3,6 |
| rozvody na 1000 obyvatel | 2,58 | - * |
| narozené děti na 1000 obyvatel | 10,5 | 15,5 |
| kolik má žena v průměru dětí | 1,73 | 2,02 |
| procento zaměstnaných žen vůči mužům |
92 % | 53 % |
| náboženské vyznání | 85 % luteráni 13 % bez vyznání |
89 % římští katolíci 11 % protestanti |
| Zdroj: OSN 2003. * V tomto roce ještě nebyly v Chile legální rozvody | ||
#reklama
