Menlo Park (Kalifornie) - Na světě žije přes sedm miliard lidí. U některých z nich ale nikdo neví, kde "přesně" bydlí. Hlavně pokud se jedná o obyvatele rozvojových zemí.
Sčítání lidu a další data v takových případech nejdou o moc hlouběji než k určení okresu, což se nyní rozhodla změnit sociální síť Facebook. Chce vytvořit mapu rozložení populace.
V první části svého projektu už společnost zmapovala rozložení populace ve dvou desítkách - většinou rozvojových - zemí.
Mapy, které díky tomu vznikly, chce zveřejnit ještě letos. A zřejmě to budou nejlepší mapy svého druhu na světě.
"Pokud budou přesné, budou signalizovat příchod nové éry kartografie, k níž přispěla umělá inteligence," píše server The Atlantic. V merku už přitom společnost má dalších šest států.
Ve vybraných zemích - jako je Nigérie, Keňa, Turecko, Ukrajina či Uzbekistán - Facebook zanalyzoval téměř 22 milionů kilometrů čtverečních. "Pomocí naší neuronové sítě jsme kvůli tomu prošli 14,6 miliardy snímků," tvrdí společnost.
Co dům, to obyvatelé...
Jak tedy Facebook mapoval populaci v těchto státech? Rozhodně si jako Google nepronajal auta, aby projížděla jednotlivými městy a natáčela okolí, vysvětluje server The Atlantic.
Jako základ si Facebook vybral soubor dat zpracovávající informace o světové populaci, který vytvořila prestižní Kolumbijská univerzita. Známý je pod jménem Gridded Population of the World a shromažďuje data ze sčítání lidu. Skrývá se v něm ale řada nedokonalostí, už díky tomu, že disponuje malým rozlišením.
Zejména ve venkovských oblastech neurčí rozložení obyvatel přesněji než na úrovni desítek tisíc kilometrů čtverečních.
Za druhé Facebook nakoupil miliony kilometrů satelitních snímků s vysokým rozlišením od společnosti DigitalGlobe. Pomocí vlastního softwaru potom odhadli hustotu osídlení na základě množství budov, které mohli vidět.
"Vycházeli z celkem základního předpokladu, že když vidí budovu, tak musí existovat lidé, kteří tam žijí," vysvětluje vědec z Kolumbijské univerzity Robert Chen.
Znalost rozložení populace v jednotlivých oblastech může pomoci epidemiologům nalézt místa, odkud se začaly šířit nemoci. V krizových situacích - například po přírodních katastrofách - mohou podobné mapy pomoci určit priority. Plánovačům mohou poradit, kudy vést a nevést silnice apod.
