Washington - Jde o nejbohatší, nejvlivnější a nejprogresivnější americké společnosti posledního desetiletí.
A přesto si zástupci technologických gigantů Facebook, Google a Twitter v těchto dnech připadají jako otloukánci.
Přinejmenším tak působilo jejich úterní vystoupení v americkém Senátu, kam přišli vysvětlovat, jakou roli sehrály jejich firmy v úspěšné snaze Kremlu ovlivnit americké prezidentské volby 2016.
Je to vůbec poprvé, co americké IT firmy v "ruské kauze" předstoupily přímo před zákonodárce.
Slyšení v právním výboru Senátu přitom ukázalo, jak zásadně proměnila ruská kauza atmosféru ve Washingtonu.
Pěkně hloupá myšlenka
Dřív byly tyto firmy prakticky nedotknutelné. Teď se z nich stali otloukánci, kteří v očích mnohých zákonodárců a nemalé části americké veřejnosti pomohli Rusku bezmála rozvrátit americkou demokracii.
"Jak to, že si Facebook, který se chlubí, že dokáže zpracovat miliardy dat, tak nějak nedokázal dát dohromady, že volební inzeráty placené v rublech přicházejí z Ruska," zeptal se americký demokratický senátor Al Franken sarkasticky Colina Stretche, hlavního právníka (CLO) společnosti Facebook.
Jiný demokratický senátor Cris Coons pak Stretchovi připomněl, že "Facebooku trvalo 11 měsíců, než přiznal rozsah problému".
"To je pěkně hloupá myšlenka," komentoval šéf Facebooku Mark Zuckerberg loni v listopadu těsně po volbách možnost, že Rusové mohli prostřednictvím Facebooku ovlivnit jejich výsledek.
Zuckerberg said work has already begun that would enable users "to flag fake news and hoaxes." https://t.co/otjN3RBxCB
— USA TODAY (@USATODAY) November 14, 2016
Letos v září ovšem Facebook zveřejnil, že Rusové za inzeráty na Facebooku během kampaně utratili 100 tisíc dolarů a jejich propagandistické "posty" mohly ovlivnit až 10 milionů Američanů.
V pondělí, než v úterý předstoupily před Kongres, pak technologické firmy zveřejnily zatím nejúplnější data, která počet ovlivněných Američanů dramaticky navyšují.
Milionový ruský megafon
Ruská kampaň na Facebooku podle nich od ledna 2015 do srpna 2017 dohromady zasáhla 126 milionů Američanů.
Twitter uvedl, že našel 2700 účtů napojených na ruskou společnost (Internetová výzkumná agentura), která za celou kampaní stála.
Vedle toho Twitter identifikoval 36 000 automatických účtů napojených na Rusko, které jen v průběhů tří předvolebních měsíců vyrobily 1,4 milionu vzkazů. Ty pak měly 288 milionů zhlédnutí.
Společnost Google informovala, že na YouTube našla nejméně osmnáct kanálů, jejichž prostřednictvím tam Rusové umísťovali politická videa. Celkem šlo o 1100 videí v souhrnné délce 43 hodin.
Všechny firmy k tomu zároveň doplnily, že jde o nepatrné zlomky celkového provozu na jejich sítích. Inkriminované "ruské posty" na Facebooku například podle firmy tvoří 0,004 procenta všech příspěvků na síti.
Dnes Rusko, zítra Severní Korea
Americké zákonodárce to ale evidentně příliš neuklidnilo. Kritičtí jsou nejen demokraté, ale i republikáni.
Chtějí vědět, co Facebook a další firmy konkrétně podniknou proti příští možné propagandistické aktivitě cizí země vůči USA.
Facebook, Twitter a Google například nemusejí - na rozdíl třeba od televizních stanic v USA - zveřejňovat, kdo platí politické inzeráty. Ruská aféra to může změnit.
"Dnes je to Rusko, zítra to může být Írán nebo Severní Korea," uvedl americký republikánský senátor Lindsay Graham. Podle něj je potřeba zvážit varianty větší kontroly toho, kdo na sociálních sítích inzeruje.
Dva demokratičtí senátoři s podporou republikána Johna McCaina už předložili návrh zákona, podle kterého by IT firmy musely dokladovat objednavatele inzerce od částky 10 000 dolarů výše.
"Deset let se v téhle branži dohadovali ve stylu, který šéf firmy je nejvíc jako Ježíš. Kdo z nich bude kandidovat na prezidenta. Kdo z nich nejlépe motivuje své lidi. Ale teď se atmosféra mění. Otočilo se to," popsal Scott Galloway, profesor na Stern School of Business v New Yorku pro list Wall Street Journal zásadní změnu pohledu na technologické firmy.
A nejde jen o téma zneužití sociálních sítí a internetu pro propagandu s cílem ovlivnit politiku v cílových zemích.
Doba se změnila
"Možnost, že firmy v Silicon Valley aktivně cenzurují obsah zpravodajství, musí vadit každému, komu záleží na demokratickém procesu a pevném prvním dodatku," uvedl během úterního slyšení v Senátu republikánský senátor Ted Cruz.
Vyjádřil tím další pochyby, kterým technologické firmy nyní v USA čelí. Hlavně tamní republikánští politici i jejich voliči tvrdí, že například Facebook zpravodajství levicově-liberálně filtruje.
Jiným zase vadí odmítání technologických IT gigantů nést odpovědnost za obsah, který se na nich objevuje.
I tento problém má řešit návrh zákona, který před několika týdny v americkém Senátu předložili republikán Rob Portman a demokrat Richard Blumenthal.
Míří hlavně na vyhledávač Google a má výrazně omezit dosavadní imunitu, kterou tato i ostatní IT firmy mají vůči možným žalobám za závadný obsah.
Dosud se technologické firmy pokusům o omezení nebo kontrolu úspěšně bránily. A američtí politici si kvůli obavám ze společenských nálad nedovolili s restriktivními návrhy vůbec přicházet.
Tzv. ruská aféra to ale může změnit.
Konec aury
"Dřív byla kritika vůči těmto firmám riskantní, protože jste byl hned za někoho, kdo ničemu nerozumí, kdo je ze staré školy," uvedl pro list New York Times Jason Kief, šéf společnosti Digital Content Next.
Teď ale tyto firmy podle Jasona Kiefa "přicházejí o svoji auru".
Jiní analytici a lidé z branže nicméně tvrdí, že Facebook, Google nebo Amazon, dominující internetovému obchodu, si své výjimečné postavení nejen uhájí, ale nebudou ani muset přistoupit na výraznější omezení své produkce.
Důkazem toho, že IT giganti přinejmenším znervózněli, jsou jejich náhle rostoucí rozpočty na politický lobbing ve Washingtonu.
Facebook, který je nejčastějším terčem veřejné kritiky, měl letos za lobbing původně utratit 8,4 milionu dolarů. Už ve třetím čtvrtletí se ale poměrná částka zvýšila o 40 procent.
Před deseti lety, kdy Facebook ve Washingtonu otevřel kanceláře, mu na lobbing stačilo 200 tisíc dolarů.
