"Evropská unie by se na možnost regionálně ohraničené jaderné války měla připravit," říká profesor Erich Reiter.
"Je třeba počítat s tím, že jaderné války budou. To je budoucnost," řekl Reiter rakouskému deníku Neues Volksblatt. Podle něj existuje stále více zemí, které budou mít nukleární zbraně.#reklama
O nové dimenzi válek na Blízkém východě
Když si je vyrobí Írán, jako další na řadě si je opatří Saúdská Arábie. "Na Blízkém východě hrozí zcela nová dimenze jaderných válek, jakou jsme my v Evropě ještě vůbec nepromysleli," zdůraznil Reiter.
"Atomová válka by vypukla mezi Izraelem a Íránem. (Muslimové) neuvažují o tom, že by napadli Evropu," dodal rakouský expert, který je šéfem úřadu pro bezpečnostní politiku rakouského ministerstva obrany.
Mají z EU Íránci obavy?
Reiter také zpochybnil možnost, že by nedávná "silná" prohlášení francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka o případném použití francouzských atomových bomb udělala na Írán nějaký dojem.
"Íránci totiž nevěří, že by Evropané jaderné zbraně skutečně použili. Jedinému, komu věří, že by to udělal, jsou Američané. Jen z nich mají strach. Z EU nemají Íránci žádný strach."
Také americký generálmajor Edward Atkeson, bývalý zástupce náčelníka štábu amerických vojsk v Evropě, zpochybnil ochotu Francouzů nukleární zbraně skutečně nasadit.
"Kdo by chtěl Írán vojensky odradit od získání atomových zbraní, musel by být připraven na válku. Tím myslím opravdu velkou válku, ne nějakou akci jako v Kosovu," řekl německému listu Köllner Stadt-Anzeiger.
USA už docházejí síly
Atkeson připustil, že ani USA vzhledem ke své vázanosti v Iráku a Afghánistánu už k útoku na regionální mocnost Írán nemají dost sil. NATO by bylo jen malou pomocí a "pokud Írán nezaútočí první, nebudou Evropané ochotni bojovat s miliony Íránců v jejich vlastní zemi".
Podle generála však nelze útok Íránu vyloučit, jakmile bude mít jaderné zbraně a rakety. Tento první úder Teheránu by podle něj směřoval proti Izraeli a dále proti Iráku a Afghánistánu, protože tyto dvě země by sloužily jako možné nástupiště sil proti Íránu.
Obavy z možného konfliktu Írán-Izrael
Protože íránský útok na Izrael nelze ve střednědobé perspektivě vyloučit, měli by se podle analytiků Evropané začít připravovat na možnou válku a na použití "svých" jaderných zbraní.
"Dějiny nás učí, že se nemůžeme cítit bezpeční před nečekaným zvratem mezinárodního systému, ani před strategickým překvapením," cituje list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) náčelníka generálního štábu francouzské armády Henryho Bentegeata.
Ani on nevylučuje íránský útok na Izrael. Zatím Írán nemá potřebné rakety, "do pěti let je ale mít bude," tvrdí generál. Proto podle něj prezident Chirac mluvil o tom, že Francie je připravena jaderné zbraně použít i "na ochranu svých spojenců", nechal ale otevřené, koho mezi ně zahrnuje.
Evropské jaderné tabu
Německý deník v Chirakově vystoupení vidí "nabídku partnerům v EU zařadit francouzské jaderné síly do 'koncentrované evropské obranné strategie'". Nabídku považuje za věrohodnou, protože v jaderných technologiích závisí Francie stejně jako Británie stále více na USA. To zřejmě posiluje ochotu Paříže zahájit v rámci NATO a EU debatu o evropské jaderné obraně.
Rakušan Reiter ale vidí hlavní problém v tom, že v mnoha evropských zemích "nelze o jaderných zbraních ani promluvit". "Když se o tom jen zmíníte, hned je konec. V ten moment s tím nikdo nechce nic mít," říká.
Britské a francouzské zbraně Evropě
Zábrany zabývat se vážnými problémy bezpečnostní politiky je ale třeba překonat, protože je to v zájmu Evropy. Podle Reitera by EU v rámci své společné obrany měla vážně diskutovat o nukleárních zbraních.
Musí být vytvořena evropská dimenze problému a EU by si měla vypracovat stanovisko, zda a v jakých situacích by neměla váhat nasadit své jaderné zbraně. "Britové a Francouzi by vlastně museli dát své nukleární zbraně do služeb Evropy, čili jinými slovy by to znamenalo evropeizaci jaderných zbraní," míní Reiter.
