reklama
 
 

Exkluzivně z Íránu: židé cítí napětí

22. 1. 2007 0:00
Teherán - Prezident označuje holocaust za mýtus. Kvůli víře nemohou pomyslet na některé funkce. Jak se žije Židům v dnešním Íránu? Čtěte exkluzivní reportáž.


Třída Valí Asr v íránské metropoli patří k nejdelším na světě. Protíná Teherán od severu na jih. Měří třináct kilometrů.

V nekonečné řadě jednotvárných domů a bloků má v centrální části bulváru kancelář, ve třetím patře nad lékárnou, politik, který patří v Íránu rozhodně k netuctovým.

Íránský poslanec, který není muslimem.

V úřadovně za dvojitými vchodovými dveřmi sídlí Morris Motamed. Poslanec parlamentu, reprezentující místní židovskou komunitu.

Náboženské menšiny mají podle ústavy nárok na jedno křeslo v zákonodárném sboru. To, které je určeno pro íránské Židy, nyní patří Motamedovi.

Šedovlasý muž se netají odporem, který v řadách pětadvacetitisícové komunity vyvolaly výroky, jež pronesl o holocaustu íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád.

Hlava země šokovala svět tvrzením, že holocaust je mýtus. Nedávno se pak pod jeho záštitou konala v Teheránu konference, na níž se sešli známí popírači a zpochybňovači holocaustu.

To se místním Židům vůbec nelíbí.

"Ihned, jak prezident Ahmadínežád vystoupil poprvé s prohlášením, že jde o mýtus, zareagovali jsme. Zveřejnil jsem prohlášení, v němž jsme jeho výroky odsoudili. Ohradili jsme se proti tomu, jak někdo může zpochybňovat jednu z největších tragédií v dějinách. Jak při existenci všech filmových záběrů, fotografií a míst, kde se holocaust odehrál, ho může někdo považovat za mýtus," říká Morris Motamed.

V samotném Íránu Židů ubývá. Ještě na konci sedmdesátých let jich zde žilo přes sto tisíc, ale po islámské revoluci postupně odcházeli.

Dnes jich zde žije přibližně pětadvacet tisíc - převážně v Teheránu a v Šírázu na jihu země. Na území dnešního Íránu přitom židovská komunita existuje nepřetržitě už déle než dvě tisíciletí.

Strach a ohrožení? Ne

Morris Motamed tvrdí, že současné napětí, panující mezi Íránem i Izraelem kvůli jadernému programu a válečným hrozbám, jeho komunitu nijak neohrožuje.

Přestože íránská vláda se vyznačuje tvrdou protiizraelskou rétorikou a pomáhá hnutím Hamas a Hizballáh, necítí prý žádný tlak ze strany úřadů. Ani odjinud.

"Naštěstí zatím nečelíme žádným konkrétním hrozbám. Necítíme se nijak ohroženi, politika vůči menšinám zůstala stejná za Ahmadínežáda jako za předchozích prezidentů. Nic se nezměnilo k horšímu."

Synagoga v centru Teheránu

Několik stovek metrů od Motamedovy pracovny se v tiché boční ulici nachází Jusufabadská synagoga, jeden z hlavních židovských svatostánků v Teheránu.

Je ovšem chráněná vysokým plotem a pevnými vraty. Nad nimi po setmění svítí reflektory. Uvnitř synagogy se modlí skupinka starších mužů, zatímco hlídač u vchodu si ověřuje u poslance Mohameda, zda je možné cizího novináře pustit dovnitř.

Vedle několika košer řeznictví a obchodů je Jusufabadská synagoga jedním z mála viditelných symbolů židovské přítomnosti v Teheránu.

Íránští Židé nemohou dosáhnout na nejvyšší posty v armádě a vzhledem k existenci islámského práva šaríja se nemohou jakožto nemuslimové uplatnit ani v soudnictví.

Ti, co zůstávají, se nepovažují za Íránce o nic méně než íránští muslimové. Jsme součástí Íránu, tvrdí. Jinam nechtějí.

Veřejným tajemstvím jsou jejich svazky s Izraelem. Téměř každá místní židovská rodina má v Izraeli příbuzné.

Oficiálně sice žádný Íránec nesmí cestovat do Izraele, ale někteří Židé tak tajně činí. Toto téma je ale tabu: Židé o tom nahlas nehovoří a íránské úřady dělají, že o ničem neví.

Morris Motamed ale doufá, že cestovat mezi Izraelem a Íránem třeba jednou bude možné bez problémů.

"Doufám, že jednoho dne bude dosaženo takového stavu, kdy rozdíly a napětí opadnou a Izrael a Írán budou moci navázat normální vztahy. Není to nemožné, v politice je všechno možné."

Prohlédněte si cestovní mapu zvláštního zpravodaje Aktuálně.cz v Íránu

autor: Martin Novák | 22. 1. 2007 0:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama