Aktuálně.cz: Výjimečný stav ve Francii, v zemi, která je významným členem NATO... Netýká se už něco takového celé Severoatlantické aliance, bezpečnosti všech jejích členů? A pokud ano, jak moc? Kde a v čem může NATO po sérii teroristických úderů Francii pomoci?
Petr Pavel: Výjimečný stav ve Francii je vnitřní záležitostí této země. Na Alianci to nemá přímou vazbu. Alianční představitelé už nicméně na různých úrovních vyjádřili francouzským spojencům svou účast a nabídli jim pomoc, kdykoliv ji budou potřebovat.
Francie má dost vlastních zdrojů a sil. Pokud ale přesto dospěje k názoru, že pomoc potřebuje, tak o ni požádá. Určitě se ale posílí sdílení zpravodajských informací na všech úrovních - jak civilních, tak vojenských.
Kdykoliv dojde k podobné tragédii, kterou lze označit za krizi - a toto svým způsobem krizová situace je -, tak jsou alianční partneři připraveni pomoci všemi dostupnými prostředky. Tak tomu bylo, je a bude.
A.cz: Ptám se i proto, že výjimečný stav v zemi se statusem jaderné mocnosti není běžný.
Pokusím se důvody výjimečného stavu objasnit. Je vyhlášen především proto, aby byly možné uzávěry na komunikacích, domovní prohlídky, uzavření hranic či řada dalších bezpečnostních kroků. Tohle vše se bez výjimečného stavu neobejde.
A.cz: Asi mně teď nemůžete říci úplně vše. Ale přesto: Co se děje zrovna teď v centrále NATO po útoku islamistů na Paříž?
Jsme tu v pohotovosti. Vyhodnocujeme a analyzujeme všechny informace z našich, ale i ze všech dostupných zdrojů. Zároveň připravujeme hlášení pro vedoucí funkcionáře Aliance, kteří jsou v kontaktu a sledují vývoj situace.
Pokud se poměry ještě nevyostří, tak se v pondělí uskuteční první jednání, na němž nás francouzský stálý představitel při Severoatlantické radě seznámí s tím, co přesně se v Paříži stalo, jaké byly podniknuty kroky... Případně může požádat o pomoc.
A.cz: Podle všeho jde o odvetu islamistů za akce Francie v Sýrii a na Blízkém východě. Jsme snad svědky otevření jakési "druhé fronty" v Evropě?
Vše zatím opravdu nasvědčuje tomu, že by mohlo jít o akci islamistů (Islámský stát se k odpovědnosti za atentáty přiznal krátce po pořízení rozhovoru - pozn. redakce). Přesto nelze hovořit o otevření "druhé fronty". Ti útočníci jsou velmi pravděpodobně francouzskými občany, kteří se vrátili ze Sýrie či z Iráku. Což je dlouhodobý, a tudíž ne nový problém. Tím spíše bychom se z toho měli poučit.
A.cz: Jak?
Kromě vyjádření jednoty a soustrasti nad ztrátami, které teď utrpěla Francie, bychom měli jednotu a solidaritu vyjádřit i v akci proti příčinám včerejšího teroru v Paříži.
Jde o kroky, které se týkají vnitřní i vnější bezpečnosti Aliance - v tomto případě jednotného postupu vůči syrskému konfliktu, urovnání krize na Blízkém východě, a tudíž i eliminaci Islámského státu.
A.cz: Jde o apel předsedy Vojenského výboru NATO na větší jednotu Aliance?
Jak jinak. Musíme hledat všechny konstruktivní cesty se všemi aktéry, kteří mohou v téhle krizi sehrát pozitivní roli tak, abychom mohli hrozbu Islámského státu efektivně řešit.
A.cz: Možná se neptám toho pravého, ale může včerejší série sebevražedných útoků v Paříži zradikalizovat poměry v zemích Evropské unie v podobě odvetných pogromů na muslimy?
Tahle obava je namístě. Radikální názory se ostatně kvůli přistěhovalecké vlně v některých evropských zemích už vyskytují. A teroristický útok s tak vážnými a tragickými následky může k další radikalizaci i většímu vlivu dosud okrajového politického spektra opravdu vést.
Evropa má ale dostatečně dlouhou kulturní a politickou tradici, aby se s touto hrozbou vyrovnala a možný růst vlivu extremismu utlumila.
A.cz: Může teror v Paříži něco změnit na zmrazené spolupráci NATO s Ruskem v boji proti Islámskému státu?
Když jsem se zmínil o efektivním postupu proti Islámskému státu a účasti všech důležitých hráčů na těchto krocích, tak jsem mínil i Rusko. Nejen kvůli jeho velikosti a vojenské síle, ale i fyzické přítomnosti na Blízkém východě. Rusko z toho nelze - jako jednoho z důležitých faktorů řešení této krize - vyloučit.
