Štrasburk - Snižování emisí skleníkových plynů se urychlí. Pomoci by tomu měla reforma trhu s emisními povolenkami (ETS), která v Evropské unii spěje po dvou a půl letech do finále.
Systém ETS stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vyprodukovat elektrárny, teplárny a průmyslové firmy v EU. Celkem zahrnuje okolo 12 tisíc zařízení.
Jedna emisní povolenka odpovídá jedné tuně oxidu uhličitého, kterou může daný podnik vyprodukovat. Emisní strop - tedy počet povolenek - se každoročně snižuje a podle nové dohody bude tempo tohoto snižování po roce 2020 rychlejší než doposud.
Tuto dohodu schválili minulý týden poslanci Evropského parlamentu - pro bylo 535 hlasů, proti jen 104. Směrnice se teď vrátí k zástupcům jednotlivých členských zemí EU na schválení.
Směrnice by měla pomoci splnit evropský cíl, podle kterého se mají emise skleníkových plynů do roku 2030 snížit o 43 procent ve srovnání s rokem 1990.
Pomoc s povolenkami i inovacemi
Hospodářská krize před deseti lety mimo jiné způsobila i to, že se v systému začaly hromadit přebytečné emisní povolenky. Díky novým pravidlům by se rychleji odstranily. Zdvojnásobily by se totiž kapacity speciální rezervy, do které se nadbytečné povolenky stahují.
To vše by pomohlo nakopnout cenu povolenek, která je dlouhodobě velmi nízká.
Zároveň má směrnice zabránit "úniku uhlíku". Tedy riziku, že by se znečišťovatelé přesunuli do zemí mimo EU, aby obešli pravidla pro snižování emisí.
Ta nejrizikovější odvětví získají emisní povolenky bezplatně, méně rizikové sektory dostanou bezplatně skoro třetinu povolenek.
K tomu by vznikl zvláštní fond na modernizaci. Podporoval by investice do efektivnější energetiky v chudších členských státech, jako je Bulharsko nebo Rumunsko.
Další fond, tentokrát inovační, by zase podporoval projekty v oblasti obnovitelné energie nebo nízkouhlíkové inovace.
"Vypořádali jsme se s mnoha problémy - od ceny uhlíku, která byla příliš nízká, aby zajistila fungování trhu, až po otázku dosažení rovnováhy mezi našimi ambicemi a ochranou energeticky náročného průmyslu," pochvalovala si výsledek jednání parlamentní zpravodajka, britská europoslankyně Julie Girlingová.
Parlament chce snížit průmyslové emise CO2 a podpořit nízkouhlíkové investice snížením dostupnosti emisních povolenek. Tisk. zpráva → https://t.co/q4lMVLAdnW pic.twitter.com/sG6qeLEv02
— Evropský parlament (@Europarl_CS) February 6, 2018
Schválení směrnice ovšem nebylo žádným překvapením. "Nezpůsobilo žádný výrazný cenový efekt," uvedla Kateřina Kolaciová ze společnosti Vertis, která s povolenkami obchoduje.
To více cenu povolenek ovlivnila už dohoda z listopadu, kdy se na směrnici domluvili velvyslanci členských zemí EU. Tehdy cena povolenky vyskočila o 15 procent na téměř devět eur. To je ale podle odborníků stále málo - když se vytvářela směrnice o ETS, počítalo se s trojnásobně vyšší cenou povolenky.
Průmysl chce větší ochranu
Většina europoslanců schválení dohody přivítala. "Namísto snižování emisí o 38 milionů tun ročně je budeme od roku 2021 snižovat tempem 50 milionů tun ročně. To je podobné, jako bychom ročně uzavřeli tři velké uhelné elektrárny," řekl například belgický křesťanský demokrat Ivo Belet.
Ozývaly se ale i hlasy, že emise by se měly snižovat ještě vyšším tempem. "Schválené změny sice pomohly zvednout cenu povolenky z ubohých pěti eur, na kterých jsme ještě loni byli. Rozhodně nám ale nepomohou splnit závazky v rámci globální klimatické dohody z Paříže," poznamenal nizozemský europoslanec Bas Eickhout.
Sdružení evropských podnikatelských a zaměstnavatelských svazů BusinessEurope pak ocenilo, že se podařilo přijmout pravidla, která emisnímu trhu přinesou více stability.
V ochraně energeticky náročných odvětví by ale podle svazu bylo potřeba přidat a dát k dispozici více bezplatných povolenek.
Některé podniky se obávají situace, kdy by se počet přidělených bezplatných povolenek snížil napříč odvětvími. K tomu by došlo, pokud by množství zdarma rozdělených povolenek překročilo předem stanovené číslo.
Sdružení BusinessEurope také upozornilo, že fungování ETS mohou ohrozit další cíle, které se v EU v současné době projednávají. Například snaha o vyšší podíl obnovitelných zdrojů nebo nižší spotřebu energie. To by podle kritiků vedlo k dalšímu hromadění nadbytečných povolenek.
