Tuzemským hutním firmám hrozí zánik, varuje Ocelářská unie. Bojí se zdražení emisních povolenek

ČTK ČTK
23. 1. 2018 12:55
Ocelářská unie tvrdí, že po reformě evropského systému obchodování s emisními povolenkami zaplatí podniky po roce 2020 navíc miliardy korun. Ohroženy jsou tak desetitisíce pracovních míst.
Smog na Ostravsku (ilustrační foto)
Smog na Ostravsku (ilustrační foto) | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Hutním firmám v Česku hrozí, že za několik let budou muset ukončit výrobu. Na setkání s novináři to řekl ředitel Ocelářské unie Daniel Urban.

Hrozba se podle něj naplní v případě, že Evropská unie nezajistí evropským výrobcům oceli ochranu proti konkurenčně zvýhodněným producentům ze třetích zemí a Česko nezavede dostatečná kompenzační opatření k reformě EU.

Ocelářská unie tvrdí, že po reformě evropského systému obchodování s emisními povolenkami podniky po roce 2020 zaplatí navíc miliardy korun. Ohroženy jsou tak desetitisíce pracovních míst. Dohodu o reformě evropského systému obchodování s emisními povolenkami má v únoru potvrdit Evropský parlament.

Evropské podniky nyní musí platit ekologickou daň v podobě emisních povolenek, firmy mimo Evropu tyto poplatky platit nemusí. Dopad reformy závisí na vývoji cen povolenek. Urban uvedl, že jen dva největší české hutní podniky, Třinecké železárny a ArcelorMittal Ostrava, zaplatí ročně na emisních povolenkách přes 1,6 miliardy korun. Za desetileté obchodovací období od roku 2021 do roku 2030 by to bylo 16 miliard korun, v případě pesimistické varianty přes 22 miliard.

"Na konci období nás nákup povolenek bude stát 3,8 miliardy korun ročně. Přitom součet zisku obou společností za rok 2016 je jen 2,7 miliardy korun. V takovém případě nedává ve střednědobém horizontu logicky smysl zachovat v Česku výrobu surového železa a oceli," uvedl předseda správní rady Ocelářské unie a generální ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

Se systémem emisních povolenek přišla EU v roce 2005 s cílem zpoplatnit znečišťování ovzduší. Počet povolenek, jejichž prostřednictvím si továrny nebo elektrárny v dražbách kupují možnost vypouštět do ovzduší oxid uhličitý, postupně klesá.

Kvůli převisu nabídky nad poptávkou však nebyl systém účinný, což má reforma změnit. Cílem je rovněž snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent v porovnání s rokem 1990. K tomu se EU zavázala v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži.

V případě, že by evropská ocel nebyla konkurenceschopná, přesunula by se podle Urbana výroba do jiných částí světa, od Číny přes Rusko po Irán a Indii. To by vedlo k většímu znečišťování ovzduší, protože mimoevropské podniky nemusí dodržovat přísná pravidla jako firmy v EU.

"Země EU produkují méně než deset procent světových emisí oxidu uhličitého. A Evropská unie se tváří, jako by těch deset procent mělo spasit celý svět," dodal Czudek.

Ocelářské unie žádá, aby Česká republika vytvořila po vzoru jiných evropských zemí sytém kompenzace nepřímých nákladů. "Česká republika jako jedna z mála průmyslových zemí EU nemá mechanismus na dorovnání dodatečných nákladů vzniklých podnikům v cenách energií kvůli nákladům energetických podniků na povolenky. Systém funguje například v Německu, Francii či na Slovensku a my již brzy chceme na toto téma zahájit jednání s vládou," uvedl Urban.

Ocelářská unie sdružuje 15 ocelářských firem z Česka a Slovenska, klíčovými členy jsou v Česku podniky v Moravskoslezském kraji: Třinecké železárny, ArcelorMittal Ostrava a Vítkovice Steel.

 

Právě se děje

Další zprávy