Jakmile se první informace o jednotné kandidátce dostala před víkendem ven, část členů a stoupenců koaličního trojlístku začala na sociálních sítích trhat stranické průkazky a slibovat, že Spolu jejich hlas rozhodně nedostane. V přehledu vysvětlujeme, proč společná kandidatura vzbudila takový rozruch.
Proč je kolem společné kandidátky ODS, TOP 09 a KDU-ČSL takové haló?
Strany Spolu se v domácích otázkách většinou shodují, v těch unijních ale stojí často proti sobě. TOP 09 například jasně podporuje přechod na euro v Česku, ODS je naopak výslovně proti tomu - "ne euru" je pro stranu jeden ze základních ideových pilířů.
Podobně europoslanci TOP 09 a KDU-ČSL podporovali na půdě unijního parlamentu Green Deal, čtveřice zástupců ODS naopak až na výjimky hlasovala proti "zelené" legislativě. A to i tehdy, když předkládanou podobu dohodlo české předsednictví EU, tedy Fialova vláda.
Na opačných pólech stojí zástupci dvou menších stran Spolu také ve vztahu k právnímu státu nebo většinovému hlasování v EU. ODS omezení práva veta odmítá. Praktickým výrazem názorových rozdílů stran je fakt, že lidovci a TOP 09 sedí v nejsilnější lidovecké frakci v europarlamentu - Evropské lidové straně (EPP). ODS je po boku polské strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczynského ve druhé nejmenší skupině - frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Napjaté jsou i osobní vztahy mezi evropskými tvářemi stran.
Dává tedy společná eurokandidátka smysl, nebo ne?
Z pohledu Evropy nikoliv, z pohledu Česka ano. Volební koalice Spolu se na domácí scéně etablovala a stále se definuje jako hlavní a jediná síla proti hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše. Protichůdné názory na Green Deal nebo právní stát v Polsku či Maďarsku jsou z tohoto pohledu pro lídry jednotlivých stran podružné.
Domácí náhled na eurovolby převážil. Do určité míry bude jedno, jak se strany Spolu ve zmíněných tématech profilují. Svoji kampaň založí na jednoduchém heslu "zastavíme Babiše".
Jaká rizika nese společná kandidátka?
Přítomnost "těch druhých" na kandidátce může odradit voliče jednotlivých stran. Poté, co informace o společné kandidátce a jejích lídrech pronikly na veřejnost, někteří voliči Fialovy strany se nechali na sociálních sítích slyšet, že je to "konec ODS" a důvod, proč nebudou Spolu volit. Podobně příznivci TOP 09 označili europoslance ODS za důvod nevolitelnosti koalice.
Navíc hrozí, že předvolební kampaň skončí blamáží. Pokud budou chtít strany udržet alespoň zdání jednoty, na řadu unijních témat budou muset odpovídat velmi obecně nebo odpovědi úplně vynechat.
Kdo o jednu kandidátku nejvíce stál a proč?
Usilovaly o ni dvě menší strany Spolu, tedy KDU-ČSL a TOP 09. Lidovci se dlouhodobě pohybují nad hranicí volitelnosti a riziko debaklu v případě jednotné kandidátky odpadá. Koalice Spolu by se měla podle odhadů voličských preferencí utkat v eurovolbách s ANO o prvenství a získat mezi 20 a 25 procenty hlasů. KDU-ČSL udělala klíčový ústupek během vyjednávání, když svého volebního lídra Tomáše Zdechovského byla ochotná dát až na čtvrtou pozici, zatímco ODS má obě první místa.
Jména europoslanců na společné kandidátce by podle Deníku N měla být následující: 1. Alexandr Vondra (ODS), 2. Veronika Vrecionová (ODS), 3. Luděk Niedermayer (TOP 09), 4. Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Na pátém místě opět bude zástupce ODS a pak se strany budou po jednom jméně střídat. Odpor v ODS proti společné kandidátce byl ale velký. Že se to podařilo, je zásluha především premiéra Petra Fialy.
Na co cílí Petr Fiala?
Šéf ODS prosazuje kandidaturu koalice Spolu také v krajských volbách v roce 2024 a o rok později i v těch sněmovních. V případě krajských voleb už lidovci v několika regionech dali přednost jiným formacím než ODS a TOP 09. Fiala proto doufá, že prosazením společné kandidátky do evropských voleb přiměje vedení KDU-ČSL změnit postoj jejich regionálních buněk.
Stává se v EU často, že vzájemně nesourodé strany kandidují společně a pak se rozdělí do různých frakcí v europarlamentu?
K podobným pragmatickým koalicím dochází. V roce 2019 kandidovalo Progresivní Slovensko na jedné kandidátce se Spolu - občanská demokracie. Eurovolby vyhráli a jejich europoslanci odešli poté k liberálům, respektive k lidovcům.
Podobně se tři chorvatské pravicové strany ucházely o hlasy voličů v roce 2014 na jedné kandidátce a po volbách se rozdělily mezi eurolidovce a ECR. Několikrát společně kandidovali do eurovoleb také francouzští republikáni se středovou formací Unie pro francouzskou demokracii a poté šli každý do jiné frakce.
