Nebylo to tak ale vždycky. V roce 2017 Petr Fiala (ODS), tehdy coby šéf opozice, řadil Macrona k dosavadním francouzským lídrům, jimž jeho strana nerozuměla a nepovažovala je za přirozené spojence.
"Jásat nad výhrou Emmanuela Macrona můžeme jen těžko. Na krizi Evropské unie nenabízí žádné dobré řešení," napsal Fiala poté, co Macron poprvé porazil vůdkyni francouzské krajní pravice Marine Le Penovou v prezidentských volbách.
Fiala Macrona v té době kritizoval kvůli jeho evropskému programu, s nímž šel do voleb. Macron v něm maloval vnitřně integrovanější EU, která zavede jednotnou minimální mzdu napříč evropskými státy, zruší právo veta a bude mít i speciální klimatickou banku na financování "zelených" projektů. Alexandr Vondra, bývalý vicepremiér a tehdy řadový člen ODS, označil Macronovy teze za "nebezpečné".
Teď je všechno jinak. Francouzský prezident přijel do Prahy jako někdo, s kým tentýž Petr Fiala sdílí mnoho společných zájmů. Minulý týden odjel premiér na Macronem svolaný summit několika zemí do Paříže, kde se řešila další vojenská pomoc Ukrajině. Francouzský prezident poprvé nevyloučil vyslání západních vojáků na Ukrajinu.
Česká vláda v lednu zúžila seznam zájemců ve veřejném tendru na dva, francouzskou EdF a jihokorejskou KHNP. Francouzský gigant je favoritem, protože obě země mají zájem, aby projekt za stovky miliard korun zůstal "doma", v rukách evropských firem.
Budování vztahů s východní Evropou
Jen Dukovany ale všechno nevysvětlují. V mezičase vzaly za své Macronovy integrační plány, s nimiž euroskeptická ODS nesouzněla. Francouzský prezident nenašel pro svoje ambiciózní vize partnery v EU. Nová německá vláda řešila hlavně samu sebe, pak přišla pandemie koronaviru a následně ruský útok na Ukrajinu. Priority v Evropě se definitivně přeskládaly.
Francouzský prezident si v mezičase začal vytvářet spojence se zeměmi za bývalou železnou oponou. Do východoevropských států jezdil debatovat, tamní lídry zval do Paříže.
"Macron jako první pochopil, že se posunulo těžiště EU, a začal cíleně budovat vztahy s východní Evropou," řekl tento týden v rozhovoru pro Aktuálně.cz bruselský zpravodaj francouzského deníku Libération Jean Quatremer.
"Udělal to jednak kvůli tomu, aby byl schopný projektovat francouzské myšlenky na východě unie. A proto, aby případně s pomocí nových spojenců mohl izolovat Německo," popsal elitní francouzský novinář.
Otevřená náruč
Nová geopolitická situace v Evropě a Macronova otevřená náruč svedly ODS a mladého francouzského lídra dohromady. Změna je nejvíc vidět na jedničce koalice Spolu do červnových eurovoleb, nynějšímu europoslanci Vondrovi.
Ještě v roce 2019 mluvil o francouzském prezidentovi jako o "velkohubém císaři". Macronovy teze ho přiměly napsat politickou esej o jeho představě EU, z níž měla vzniknout autobiografická knížka s názvem "Anti-Macron".
"Jsem rád, že jsem tu knihu tenkrát nestihl napsat. Dnes bych ji tak nenazval," připustil tento týden pro Aktuálně.cz Vondra.
"Žijeme v přelomové době a člověk sleduje, kdo je na výši doby. Německá vláda mlčí, kdykoli to zavání geopolitickým soupeřením. Macron funguje," pokračoval europoslanec. "Svojí praktickou politikou - ať už podporou Ukrajiny nebo podporou konkurenceschopnosti Evropy - Macron prokazuje velkou míru realismu. Ten je v současné Evropě potřeba jako sůl."
Sám Vondra si na půdě europarlamentu opakovaně ověřil, že Francouzi mohou být stejně dobrými spojenci jako politici z Česku tradičně bližších zemí. Vondra prosadil zmírnění emisní normy na auta známé jako Euro 7 a koalici v unijním sněmu opřel právě o členy Macronovy strany.
Podobně český europoslanec inicioval zrod neformální skupiny v parlamentu na podporu jaderné energie a dal ji dohromady opět s Francouzi.
Macron nepolevil ze svých představ o Evropě. Pokud o ní mluví, hovoří o EU jako o více integrovaném celku, kde se omezí právo veta a posílí vůdčí role členů eurozóny. Tyto postoje nadále zůstávají pro ODS červeným praporkem.
Vondra připouští, že Fialova strana u těchto věcí "nebude nadšeně skákat". Zrušení unijního práva veta a další změny teď ale podle něj víc prosazují Němci než Francouzi a na lince Praha - Paříž to není zdrojem žádných zádrhelů.
"Macron je první francouzský lídr, co znám, který se s námi nezdráhá mluvit anglicky. Pro mě je to další důkaz vstřícnosti a další důvod brát Macrona vážně," uzavřel lídr Spolu.
