Brusel - Česko bude od roku 2021 dostávat méně peněz z fondů EU, které jsou určeny pro chudší země a regiony. Některé kraje by si ale paradoxně mohly přilepšit.
Na více peněz by si podle ekonoma České spořitelny Petra Zahradníka mohl sáhnout Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Mimo jiné kvůli své závislosti na těžbě uhlí a těžkém průmyslu.
Evropská komise na konci května navrhla, že v příštím sedmiletém finančním rámci EU bude 373 miliard eur v závazcích vyčleněno na politiku soudržnosti, která má podporovat právě méně vyspělé části unie.
Česko by mohlo získat asi 17,8 miliardy eur, tedy přibližně 454 miliard korun. Oproti současnému období je to asi čtvrtinový pokles, což odpovídá i poklesu mezi jednotlivými rozpočty v minulosti.
"Jde o snížení, ale to jsme očekávali, protože bohatneme a naše ekonomická kondice je výborná," řekl k tomu premiér v demisi Andrej Babiš.
V žebříčku vyspělosti poskočil hlavně region Jihovýchod, který zahrnuje Vysočinu a Jihomoravský kraj. Po roce 2020 by se mohl přidat do skupiny nejvyspělejších regionů, kam už patří Praha.
"V přechodové 'škatulce' budou Střední Čechy a Jihozápad zahrnující Plzeňský a Jihočeský kraj. A pokud se bude dále vyvíjet stejným tempem, tak i Střední Morava, tedy Olomoucký a Zlínský kraj," popsal Zahradník.
Ve skupině nejméně vyspělých regionů by tedy mohlo zůstat Moravskoslezsko a regiony Severozápad a Severovýchod, které zahrnují Karlovarský, Ústecký, Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj.
"Přestože tedy dojde k jisté redukci absolutní výše prostředků v rámci politiky soudržnosti, tyto regiony se mohou těšit, že dostanou více peněz než v současné době," dodal Zahradník.
Uhelné regiony potřebují zvláštní pomoc
U Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje navíc sehraje roli právě zatížení těžbou uhlí a průmyslem. Tyto tři regiony získaly status takzvaných uhelných regionů v transformaci, na které se nyní v EU zaměřuje speciální pozornost.
Evropská komise jim chce zpřístupňovat odbornou pomoc a podporovat sdílení zkušeností s ekonomickými a sociálními proměnami, spojenými s útlumem těžby. Mělo by jim to pomoci lépe využívat i dostupné peníze.
"Připravujeme se na jednání, které v Bruselu proběhne v polovině června. Česko také navštíví zástupce komise a v září by se měla uskutečnit návštěva expertů přímo v těchto třech krajích," vysvětlila zástupkyně zmocněnce vlády pro znevýhodněné regiony Gabriela Nekolová.
K rozvoji méně rozvinutých krajů ale mohou přispívat i takzvané komunitární programy EU, které nemají národní obálky pro jednotlivé země. O financování přímo "z centra" pak soutěží jednotlivé projekty.
"Jedná se například o program Horizont, určený na podporu vědy a výzkumu, programy na ochranu životního prostředí nebo na výstavbu infrastruktury evropského významu," řekl europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Česko zatím tyto celoevropské programy příliš nevyužívalo a mělo by to podle něj zlepšit.
Evropský parlament snahu o škrty v politice soudržnosti kritizuje. Naposledy o návrhu dlouhodobého rozpočtu jednal minulou středu, kdy schválil nezávaznou rezoluci.
Poslanec Evropského parlamentu Luděk Niedermayer (TOP 09) ale považuje snižování dotací za logické. "Je úspěchem kohezní politiky, pokud tyto země - i za přispění politiky soudržnosti - zrychlily svůj ekonomický růst a začaly dohánět ostatní," citovala ho ČTK.
Místo kvót peníze na migraci
Vedle posilování zaostalejších regionů by se měl evropský rozpočet podle komise zaměřovat třeba na zvládání migrace a zvyšování bezpečnosti nebo na boj s klimatickými změnami.
Proto se lehce mění i způsob přidělování prostředků. Hlavním kritériem zůstává výše HDP na obyvatele. Úředníci vezmou v úvahu ale i další parametry, jako nezaměstnanost, úroveň vzdělávání, přijímání a integrace migrantů a klimatické změny.
Nová kritéria ovlivní jen malou část celkové částky. Podle Zahradníka by ale bylo objektivnější hodnotit nadále jen HDP na hlavu. Nový klíč k přidělování mu připadá nebezpečný.
"Dá se do toho zabudovat něco, co buď instituce EU, nebo jeden členský stát vůči druhému mohou použít jako zbraň. Zdá se mi to rizikové i kvůli vyhodnocování. Například u migrace se hodnoty pro jednotlivá léta mohou výrazně lišit v závislosti na migračních tocích."
Český europoslanec Jan Zahradil (ODS) si myslí, že přesun části fondů na zvládání nelegální migrace je logický. "V tom případě ale očekáváme nějakou formu kompenzace. Mohli bychom třeba konečně přestat být obtěžováni kvůli kvótám na přerozdělování migrantů," myslí si Zahradil.
