Suverénní Evropa nezávislá na dovozu klíčových komodit, jako jsou léky nebo čipy, ze třetích zemí. Evropa, která je schopna bránit svou vlastní bezpečnost i bez pomoci Spojených států. Právě tak vidí francouzský prezident budoucnost EU. A nyní má jedinečnou šanci svou vizi promítnout do reality.
Francie v první polovině roku 2022 předsedá Radě EU, klíčovému orgánu, kde se setkávají ministři a zástupci všech členských států sedmadvacítky.
Ambiciózní francouzské předsednictví však naráží na odpor. Kritika paradoxně zaznívá přímo z Paříže, kde se zároveň odehrává kampaň před prezidentskými volbami. Jejich první kolo se uskuteční už 10. dubna, tedy zhruba v poločase francouzského předsednictví. Emmanuel Macron chce prezidentské křeslo obhájit, musí ale porazit neméně ambiciózní vyzyvatele, zejména soupeře z řad francouzské pravice.
"Macronova Evropa je fiktivní Evropou," prohlásil krajně pravicový kandidát na prezidenta Éric Zemmour, kterému předvolební průzkumy momentálně přisuzují čtvrtou příčku. "Na rozdíl od něj (Macrona) si myslím, že Evropa není národ," dodal.
Podobně kritická je k Macronovi i hlavní představitelka francouzské pravice Marine Le Penová, která by chtěla v budoucnu obnovit kontroly na francouzských hranicích.
Macron má oproti tomu v úmyslu během příštího půl roku zapracovat na posílení schengenského prostoru a na ochraně vnějších hranic. Evropskou unii chce posunout v otázkách řešení migrace, plánuje posílit evropskou bezpečnostní a obrannou politiku.
"Evropa potřebuje být nezávislá. Nikoliv proto, že nevěří ostatním, ale aby posílila svou bezpečnost ve stále nebezpečnějším světě," prohlásil Macron ve Štrasburku, když poslancům Evropského parlamentu prezentoval priority předsednictví.
Ve francouzském sídle europarlamentu si ale vysloužil spršku komentářů od vlastních krajanů.
"Vaše řeč byla krásná. Bylo v ní všechno… Akorát že jste prezidentem Francie už pět let, takže jste zodpovědný za Francii a Evropu," prohlásil europoslanec Yannick Jadot z řad Zelených, který je dalším z Macronových vyzyvatelů v prezidentské volbě. "Do historie se zapíšete jako prezident klimatické nečinnosti," prohlásil Jadot.
Na Macrona se sesypala ostrá slova i od dalších francouzských poslanců, což vedlo k roztrpčení ostatních evropských zákonodárců. Podle nich se z debaty o francouzském předsednictví stala spíše část předvolební kampaně. "Jaká ostuda, že se tento sál proměnil v národní shromáždění," komentoval debatu na plénu europarlamentu Stéphane Séjourné, předseda liberální frakce Obnova Evropy.
Macron na dvou židlích
Předvolební kampaň ve Francii podle expertů zasáhne i do samotného francouzského předsednictví. Myslí si to například ředitel pobočky francouzské univerzity Science Po v Dijonu Lukáš Macek.
Podle Macka bude Macron v náročné situaci, na evropské úrovni totiž bude muset hrát roli "čestného vyjednavače", který hledá kompromis mezi 27 členskými zeměmi a usiluje o společný evropský přístup, ale zároveň bude muset během kampaně silně zdůrazňovat francouzské národní zájmy.
Macronovy vize nenaráží na odpor jen u některých Francouzů, vlažný přístup vůči nim zastávají i některé členské státy EU. Zatímco Německo a další země západní Evropy se nebrání hlubší integraci a posilování unijních struktur, střední Evropa, včetně Česka, zdůrazňuje roli suverénních členských států, kterým by Evropa neměla přerůstat přes hlavu.
Nejhlasitějšími odpůrci posilování EU jsou v současné době Polsko a Maďarsko. Ty mají zároveň neuzavřené spory s Bruselem ohledně porušování právního státu a demokratických hodnot EU. Macron přitom přislíbil, že ochrana právního státu bude jednou z francouzských priorit.