Brusel - Před několika měsíci světem otřásla vražda, kterou pachatel v reálném čase vysílal na Facebooku. A nešlo o ojedinělý případ.
Na internetového giganta se tehdy snesla vlna kritiky. Video totiž Facebook smazal až po dvou hodinách. Do té doby jej vidělo na 22 tisíc lidí a 1200 z nich ho sdílelo.
"Budeme dělat všechno, co je v našich silách, abychom předešli podobným tragédiím," ujišťoval tehdy zakladatel sociální sítě Mark Zuckerberg.
Evropská komise si proto nechala vypracovat průzkum, zda internetové firmy dostatečně bojují s projevy nenávisti publikovanými online. Výsledky ve čtvrtek v Bruselu představila česká eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. Podle ní se ukázalo, že firmy se nyní skutečně snaží s tímto problémem vypořádat.
Otázku odstraňování násilného a nenávistného obsahu z internetu otevřela před více než rokem právě Jourová.
Mazání se výrazně zlepšilo
V květnu loňského roku přijala Evropská komise tzv. etický kodex, který internetovým společnostem přikazuje nahlášené příspěvky co nejrychleji přezkoumat a v případě potřeby je okamžitě smazat.
Jeho dodržování je sice dobrovolné, internetové společnosti jako Facebook, Twitter nebo YouTube ale neváhaly a k dodržování kodexu se zavázaly.
"Před rokem někteří namítali, že závazek dodržovat kodex ohrozí svobodu slova. Dokonce mě někteří nazývali ministryní pravdy," uvedla ve čtvrtek Jourová.
První zhodnocení toho, jak je kodex dodržován, proběhlo v prosinci loňského roku. A výsledky nebyly příliš pozitivní. Například v Itálii v té době mizela z internetu jen čtyři procenta závadného obsahu.
Nyní Evropská komise přišla s hodnocením dalším, které ukázalo značný pokrok. Efektivita odstraňování nenávistného obsahu a zejména pak jeho rychlost se od prosince značně zlepšily.
Společnosti působící na internetu od té doby zefektivnily i způsoby nahlašování závadného obsahu.
Na takový obsah by měli upozorňovat především sami uživatelé. Internetové společnosti pak v co nejkratším čase nahlášený příspěvek zhodnotí a rozhodnou o jeho případném smazání.
Výzvy k zabíjení
Podle Jourové by společnosti, které se zavázaly dodržovat kodex, neměly odstraňovat úplně vše, co jim někdo nahlásí. "Většina z toho je chráněna právem na vyjádření," vysvětluje eurokomisařka.
"Pokud se ale na internetu objeví výzvy k násilí nebo zabíjení, což se v Evropě obecně nesmí, tak se musí ihned konat," dodala komisařka.
.@EU_Commission code of conduct is helping to tackle illegal #OnlineHateSpeech & make sure social media platforms are #Noplace4Hate pic.twitter.com/ImAclfU5ke
— Věra Jourová (@VeraJourova) June 1, 2017
K odstraňování nenávistného online obsahu však nevyzývá jen Evropská komise, ale například i Evropský parlament. Na konci května ministři členských zemí přijali opatření, které by internetovým firmám mazání nevhodného obsahu přímo nařizovalo.
"Uvědomujeme si, že společnosti nemohou nést zodpovědnost ještě předtím, než stoprocentně vědí, že nahlášený obsah je ilegální a nepřípustný," zdůrazňuje německá europoslankyně Petra Kommerevertová.
Zhodnocení obsahu však podle ní musí být rychlé a správné.
Rychlost mazání stále nedostatečná
Nejnovější průzkum Evropské komise ukázal, že Facebook maže nelegální obsah v 66,5 procenta případů. Ještě v prosinci tak činil jen ve 28 procentech případů.
Zlepšení zaznamenala i další sociální síť Twitter, která nyní dokáže efektivně mazat přes 37 procent závadného obsahu. Ještě před půl rokem přitom mazala jen 19 procent takových příspěvků.
A server s videy YouTube, který spadá pod internetový gigant Google, maže závadný obsah ve dvou třetinách případů.
Důležitý je však také čas, během kterého se internetové společnosti s nahlášeným obsahem seznámí a rozhodnou o jeho smazání.
Například Facebook zaměstnává přímo k těmto účelům tisíce lidí, kteří pracují nonstop. Během prvního dne od nahlášení se ale do jejich rukou dostane jen asi 51 procent příspěvků. I to je ale oproti 40 procentům z loňského prosince zlepšení.
"I za tuto dobu (24 hodin) mohou být důsledky včasného neodstranění příspěvku fatální," připomíná Jourová.
Z průzkumu také vyplývá, že zlepšit by se měla i zpětná vazba pro uživatele, kteří příspěvek nahlásí. Facebook se snaží své uživatele "poučovat" v 94 procentech případů. Například Twitter však zpětnou vazbu posílá jen třetině uživatelů, a YouTube dokonce jen jedné pětině.
Dva z pěti příspěvků jsou o uprchlících
Průzkum Evropské komise taky ukázal, že téměř každý desátý nelegální a nenávistný příspěvek na internetu v EU je antisemitský.
Největší roli však v současné době hraje probíhající migrační krize. Uprchlíků, migrantů či muslimů se týká 40 procent nenávistného obsahu na internetu.
Ve čtvrtek Evropský parlament drtivou většinou schválil rezoluci odsuzující projevy antisemitismu a podpořil opatření, jak je omezit. Europoslanci požadovali účinnější vyšetřování projevů antisemitismu, lepší přeshraniční spolupráci v rámci EU i to, aby tyto projevy důrazně a veřejně odsuzovali vůdčí politici.
Zároveň navrhli, aby se ve školách více hodin věnovalo výuce historie holocaustu.
