Antisemitismus v Prostějově vyvolaly lži. Na Slovensku je situace horší, říká předseda židovské obce

David Kohout
20. 1. 2017 12:50
Nebývalou vlnu antisemitismu rozpoutal v Prostějově návrh na realizaci pietního místa, které by připomínalo zrušený židovský hřbitov. Podle předsedy Federace židovských obcí v ČR a Petra Papouška hysterii spustila petice odpůrců památníku. "V ní zazněla celá řada nepravdivých výroků a falešných informací, které neodpovídaly návrhu židovské strany. Ty nakonec rozpoutaly hysterii," říká pro Aktuálně.cz Papoušek, který zároveň vede i olomouckou židovskou obec. V Česku jsou oproti jiným evropským státům antisemitské útoky vzácné. Otevřená nenávist vůči Židům se začala objevovat v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. V západní Evropě se pak židovské komunity stávají terčem islámských extremistů.
Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v ČR
Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v ČR | Foto: David Kohout

Velkou nevoli v Prostějově vzbudil záměr na vybudování pietního místa, které by bylo důstojnou připomínkou zrušeného židovského hřbitova. V této souvislosti se objevila řada antisemitských útoků na Židy a židovskou obec. Co se stalo?

Problém tkví v nepochopení celé situace. Je to tím, že z tábora odpůrců projektu a autorů petice zazněla celá řada nepravdivých informací, které neodpovídaly záměrům židovské strany. Ty projevy nesnášenlivosti se pak na to nabalily a rozpoutaly hysterii. Přitom nám nikdy nešlo o obnovu hřbitova, o postavení nějaké dvoumetrové zdi, jak nepravdivě zaznívalo od autorů petice. Tyto falešné informace byly použity s cílem zachovat prostor před školou ve stávající podobě.

Byl to hlavní záměr autorů – vyvolat hysterii a strach?  

Nevím, proč to celé vzniklo. Evidentní je, že lidé, kteří jsou proti pietní připomínce, neměli zájem o pravdivé informace. Nechtěli komunikovat s židovskou stranou a trvali si na svém. Je však evidentní, že když ukážete falešné vizualizace, na kterých je dvoumetrová zeď, tak snadněji získáte na svou stranu laickou veřejnost.

Mluvili jste s lidmi z Prostějova? Vysvětlili jste jim, o co vám skutečně jde?

Já osobně ne. Když se petice protistrany zformovala, tak tam přijel zástupce dobročinné organizace Tomáš Jelínek (donátorem projektu je rabín Louis Kestenbaum, pozn. red.), která projekt připravovala. Nikdo s ním ale nechtěl mluvit. Takže pokusy o komunikaci z naší strany byly, ale nesetkaly se s přijetím.

Vedli jste dialog i s představiteli města?

Federace židovských obcí vstoupila do řešení projektu až v roce 2016, kdy jsme podpořili návrh na prohlášení bývalého židovského hřbitova kulturní památkou. Město Prostějov proti tomu podalo rozklad, ministerstvo kultury jej ale zamítlo. V září téhož roku jsme se zúčastnili zatím posledního jednání, na základě kterého mělo dojít k vypracování vyjádření hasičů a dalších jednotek záchranného systému, aby byly v rámci projektu vyřešeny únikové a příjezdové cesty. Čeká se na poslední vyjádření.

Překvapilo mě ale, že město s námi chce jednat, zároveň ale podpoří petici a doporučují ji k přijetí, byť musí vědět, že je postavena na nepravdivých tvrzeních a sama petice požaduje, aby se v daném prostoru nic neměnilo.

Vysvětlili vám svůj postoj?

Vyjádřili se v tom smyslu, že petice zastupuje hlasy velkého počtu obyvatel Prostějova a že to musí zapracovat do svého rozhodnutí. Zanedlouho budeme mít schůzku se starostkou města a věříme, že se situace vyjasní.

Věříte, že se podaří projekt dotáhnout do konce a ta připomínka na židovský hřbitov v Prostějově bude?

Věřím, že se podaří prostor před gymnáziem upravit tak, aby byl důstojným místem pro mrtvé, kteří jsou tam stále pohřbeni. Současný stav je vzhledem k našemu pohledu na dané místo a pohřbené velice špatný.

Překvapilo vás, že se takováto panika namířena proti judaismu a doprovázena antisemitskými výroky objevila v Česku?

Tato kauza podle mého není spojena s přímými projevy antisemitismu, ale ty se na ni nabalují. V porovnání s jinými státy v Evropě je situace v Česku velmi klidná.

Jak časté jsou u nás verbální nebo fyzické útoky, které můžeme označit za antisemitské?

Pokud mluvíme o fyzickém útoku, tak jde o výjimečné incidenty. V porovnání s jinými státy jsou antisemitské útoky v Česku vzácné. Tady bych třeba připomněl Polsko nebo Slovensko, kde jsou antisemitské a nenávistné projevy častější. V západní Evropě je pak situace jiná. Tam se objevují útoky na Židy v souvislosti s islámským extremismem. Je evidentní, že židovské komunity byly a jsou terčem útoků těchto náboženských extremistů. V dnešní době však největší problém představuje internet, a to i u nás. Obrovské množství antisemitských projevů nenávisti se odehrává právě tam a ty mohou přerůst v reálnou hrozbu. Většina těchto stránek s nenávistným obsahem je registrovaná v USA nebo v Rusku, takže mezinárodní právní vymahatelnost je velice komplikovaná. My tu situaci alespoň monitorujeme a upozorňujeme na ni. Bylo by dobré, aby se přihlíželo k mezinárodní definici antisemitismu, kterou přijala IHRA.

Zmínil jste Slovensko. Co se tam děje?

Ta situace je tam oproti Česku vyhrocenější. Při posledních volbách do parlamentu byla zvolena neonacistická Ľudová strana Naše Slovensko a ti lidé jsou evidentně podle rétoriky antisemité a neonacisté. Doufám, že v Česku podobná situace nenastane.

Jste v kontaktu s představiteli z muslimské obce?

Naposledy jsme se společně setkali na americké ambasádě, ale to už je hodně dlouho. Jsou nějaké příležitosti, kdy se setkáme, ale žádné pravidelné kontakty neudržujeme.

Je vztah mezi judaismem a islámem postavený na vzájemné nesnášenlivosti, nebo lze, aby tato dvě náboženství alespoň v Evropě žila vedle sebe v poklidu?

Židé a muslimové neměli nikdy v historii tak vyhrocené konflikty, jako mají dnes, i když soužití nebylo vždy ideální. Doufám, že vztahy mezi námi budou lepší. Je pravděpodobné, že vzájemnou situaci bude vždy ovlivňovat dění na Blízkém východě. Pro vzájemný dialog je však potřeba, aby většinová muslimská společnost odmítla islámský extremismus a postavila se proti těm, kteří vyzývají věřící k násilí a k teroru.

Pálení figuríny Žida v polské Vratislavi v listopadu 2015
5:00
Pálení figuríny Žida v polské Vratislavi v listopadu 2015 | Video: youtube.com

Jak se stavíte k výzvám politiků, kteří požadují uzavření evropských i státních hranic?

Ve dvou rovinách. Z pohledu bezpečnosti je potřeba se postavit proti islámskému extremismu a likvidovat tyto projevy. Jako příklad uvedu nenávistná kázání, nabádání k terorismu nebo přímo realizaci terorismu. Pokud někdo přichází do Evropy, musí respektovat naše zákony. Mezi prchajícími lidmi je ale celá řada uprchlíků, kteří utíkají před válkou, a těmto lidem by se mělo pomoci. My Židé s tímto máme historickou zkušenost, víme, jaké to je, být uprchlíkem. A to je druhá rovina.

V souvislosti s islámem se objevuje řada názorů a požadavků například na postavení islámu mimo zákon, nebo alespoň o právní úpravu tohoto náboženství. Necítíte vnitřní obavu, že podobné výzvy by tvrdě dopadly i na judaismus?

Vždy je potřeba, aby menšiny a náboženské minority dodržovaly právní rámec a zákony státu, ve kterém žijí. To je základ. Pokud je zde někdo, kdo tyto demokratické principy porušuje, tak by měl stát zasáhnout. Stát by měl bránit svou demokracii. Není však dobré reagovat na hysterii a paniku a zpřísňovat zákony na základě zmanipulovaného veřejného mínění a omezovat či zakazovat svobodné vyznání. To se v konečném důsledku obrací proti společnosti. Náboženská různorodost je potřebná, protože odbourává klasické černobílé vidění světa.

Je v nás historicky hluboce zakořeněný antisemitismus?

Nemyslím si. Zvláště ne v Česku v porovnání s ostatními zeměmi. Když se podíváme do historie, tak například Masaryk vystoupil proti antisemitismu, který se objevil v souvislosti s vraždou Anežky Hrůzové (tzv. hilsneriáda, pozn. red.). Vztahy mezi Českem a Izraelem jsou velice dobré. Izrael vnímá Českou republiku jako svého klíčového spojence v Evropě. Samozřejmě ale existuje něco, co můžeme označit za latentní antisemitismus. Existence řady stereotypů, které jsou ve společnosti hluboce zakořeněné a objevují se například v jazyce – například rozšířený mýtus o tom, že Židé mají peníze, ovládají banky atd. Češi ale nejsou antisemitští.

Lze závěrem najít pochopení a porozumění pro cílenou nenávist?

Člověk, který vede svou nenávist proti jiným lidem, si obvykle léčí nějaké vlastní problémy, např. ekonomické. Vlny antisemitismu, ale i jiné formy nenávisti, přichází v dobách, kdy se lidem nedaří nebo mají potřebu něco získat. Člověk se tím podvědomě brání. To jsou vzorce zakořeněné hluboko v nás a tyto formy hněvu se cyklicky objevovaly, objevují a budou objevovat. Proto je důležité vystoupit proti populistům, kteří složité a těžké situace využívají ve svůj prospěch proto, aby se dostali k moci, je třeba odmítnout černobílé vidění světa.

Lidé mají hluboko ve svých kořenech některé věci, je tam nedůvěra k Židům, takhle se divili moji předci v období hilsneriády, říká Tomáš Jelínek. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 8 minutami

Španělské fotbalistky vstoupily do stávky, podpořil je Griezmann

Španělské prvoligové fotbalistky vstoupily v sobotu do stávky. Dva zápasy musely být odloženy, poté co hráčky splnily svou hrozbu z října. Fotbalistky se snaží o vyjednání nové kolektivní smlouvy s kluby, podpořila je i hvězda Barcelony Antoine Griezmann.

Fotbalistky si stávku odhlasovaly drtivou většinou na shromáždění 23. října. Poté, co ani další jednání nevedla k zažehnání sporu, ohlásila hráčská asociace AFE, jež zastupuje muže i ženy, v sobotu začátek stávky. "Dnes říkáme my fotbalistky dost!" uvedla na videu asociace reprezentační brankářka Mariasun Quiňonesová se San Sebastianu.

Svým kolegyním poslal slova povzbuzení francouzský mistr světa Griezmann, jenž hraje ve Španělsku celou profesionální kariéru. "Kamarádky z ženského fotbalu, které stávkují za svá práva, mají mou plnou podporu. Hodně štěstí!" napsal na twitteru bývalý hráč San Sebastianu a Atlética Madrid, jenž od letoška působí v Barceloně.

Fotbalistky požadují po klubech zvýšení minimální roční mzdy z 16.000 eur (přes 400.000 korun) na 20.000 eur (přes 500.000 korun). Největším problémem byla nicméně dohoda ohledně platů při částečném úvazku - hráčky chtěly minimálně 75 procent z plného profesionálního úvazku (12.000 eur), kluby byly ochotny jednat maximálně o 50 procentech (8000 eur).

Ve španělské lize hraje 16 týmů, ale jen několik je plně profesionálních. K nejúspěšnějším klubům patří podobně jako mezi muži Barcelona a Atlético Madrid. Real Madrid bude mít svůj ženský tým od příští sezony.

Ženský fotbal zažívá ve Španělsku boom od roku 2015, kdy se národní tým poprvé představil na mistrovství světa. Do ženského fotbalu začali poté proudit sponzoři a výrazně se zvýšil mediální zájem. Na zápas žen Atlética proti Barceloně přišlo v minulé sezoně na stadion Wanda Metropolitano přes 60 tisíc diváků.

Další zprávy