Antisemitismus v Prostějově vyvolaly lži. Na Slovensku je situace horší, říká předseda židovské obce

David Kohout
20. 1. 2017 12:50
Nebývalou vlnu antisemitismu rozpoutal v Prostějově návrh na realizaci pietního místa, které by připomínalo zrušený židovský hřbitov. Podle předsedy Federace židovských obcí v ČR a Petra Papouška hysterii spustila petice odpůrců památníku. "V ní zazněla celá řada nepravdivých výroků a falešných informací, které neodpovídaly návrhu židovské strany. Ty nakonec rozpoutaly hysterii," říká pro Aktuálně.cz Papoušek, který zároveň vede i olomouckou židovskou obec. V Česku jsou oproti jiným evropským státům antisemitské útoky vzácné. Otevřená nenávist vůči Židům se začala objevovat v Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. V západní Evropě se pak židovské komunity stávají terčem islámských extremistů.
Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v ČR
Petr Papoušek, předseda Federace židovských obcí v ČR | Foto: David Kohout

Velkou nevoli v Prostějově vzbudil záměr na vybudování pietního místa, které by bylo důstojnou připomínkou zrušeného židovského hřbitova. V této souvislosti se objevila řada antisemitských útoků na Židy a židovskou obec. Co se stalo?

Problém tkví v nepochopení celé situace. Je to tím, že z tábora odpůrců projektu a autorů petice zazněla celá řada nepravdivých informací, které neodpovídaly záměrům židovské strany. Ty projevy nesnášenlivosti se pak na to nabalily a rozpoutaly hysterii. Přitom nám nikdy nešlo o obnovu hřbitova, o postavení nějaké dvoumetrové zdi, jak nepravdivě zaznívalo od autorů petice. Tyto falešné informace byly použity s cílem zachovat prostor před školou ve stávající podobě.

Byl to hlavní záměr autorů – vyvolat hysterii a strach?  

Nevím, proč to celé vzniklo. Evidentní je, že lidé, kteří jsou proti pietní připomínce, neměli zájem o pravdivé informace. Nechtěli komunikovat s židovskou stranou a trvali si na svém. Je však evidentní, že když ukážete falešné vizualizace, na kterých je dvoumetrová zeď, tak snadněji získáte na svou stranu laickou veřejnost.

Mluvili jste s lidmi z Prostějova? Vysvětlili jste jim, o co vám skutečně jde?

Já osobně ne. Když se petice protistrany zformovala, tak tam přijel zástupce dobročinné organizace Tomáš Jelínek (donátorem projektu je rabín Louis Kestenbaum, pozn. red.), která projekt připravovala. Nikdo s ním ale nechtěl mluvit. Takže pokusy o komunikaci z naší strany byly, ale nesetkaly se s přijetím.

Vedli jste dialog i s představiteli města?

Federace židovských obcí vstoupila do řešení projektu až v roce 2016, kdy jsme podpořili návrh na prohlášení bývalého židovského hřbitova kulturní památkou. Město Prostějov proti tomu podalo rozklad, ministerstvo kultury jej ale zamítlo. V září téhož roku jsme se zúčastnili zatím posledního jednání, na základě kterého mělo dojít k vypracování vyjádření hasičů a dalších jednotek záchranného systému, aby byly v rámci projektu vyřešeny únikové a příjezdové cesty. Čeká se na poslední vyjádření.

Překvapilo mě ale, že město s námi chce jednat, zároveň ale podpoří petici a doporučují ji k přijetí, byť musí vědět, že je postavena na nepravdivých tvrzeních a sama petice požaduje, aby se v daném prostoru nic neměnilo.

Vysvětlili vám svůj postoj?

Vyjádřili se v tom smyslu, že petice zastupuje hlasy velkého počtu obyvatel Prostějova a že to musí zapracovat do svého rozhodnutí. Zanedlouho budeme mít schůzku se starostkou města a věříme, že se situace vyjasní.

Věříte, že se podaří projekt dotáhnout do konce a ta připomínka na židovský hřbitov v Prostějově bude?

Věřím, že se podaří prostor před gymnáziem upravit tak, aby byl důstojným místem pro mrtvé, kteří jsou tam stále pohřbeni. Současný stav je vzhledem k našemu pohledu na dané místo a pohřbené velice špatný.

Překvapilo vás, že se takováto panika namířena proti judaismu a doprovázena antisemitskými výroky objevila v Česku?

Tato kauza podle mého není spojena s přímými projevy antisemitismu, ale ty se na ni nabalují. V porovnání s jinými státy v Evropě je situace v Česku velmi klidná.

Jak časté jsou u nás verbální nebo fyzické útoky, které můžeme označit za antisemitské?

Pokud mluvíme o fyzickém útoku, tak jde o výjimečné incidenty. V porovnání s jinými státy jsou antisemitské útoky v Česku vzácné. Tady bych třeba připomněl Polsko nebo Slovensko, kde jsou antisemitské a nenávistné projevy častější. V západní Evropě je pak situace jiná. Tam se objevují útoky na Židy v souvislosti s islámským extremismem. Je evidentní, že židovské komunity byly a jsou terčem útoků těchto náboženských extremistů. V dnešní době však největší problém představuje internet, a to i u nás. Obrovské množství antisemitských projevů nenávisti se odehrává právě tam a ty mohou přerůst v reálnou hrozbu. Většina těchto stránek s nenávistným obsahem je registrovaná v USA nebo v Rusku, takže mezinárodní právní vymahatelnost je velice komplikovaná. My tu situaci alespoň monitorujeme a upozorňujeme na ni. Bylo by dobré, aby se přihlíželo k mezinárodní definici antisemitismu, kterou přijala IHRA.

Zmínil jste Slovensko. Co se tam děje?

Ta situace je tam oproti Česku vyhrocenější. Při posledních volbách do parlamentu byla zvolena neonacistická Ľudová strana Naše Slovensko a ti lidé jsou evidentně podle rétoriky antisemité a neonacisté. Doufám, že v Česku podobná situace nenastane.

Jste v kontaktu s představiteli z muslimské obce?

Naposledy jsme se společně setkali na americké ambasádě, ale to už je hodně dlouho. Jsou nějaké příležitosti, kdy se setkáme, ale žádné pravidelné kontakty neudržujeme.

Je vztah mezi judaismem a islámem postavený na vzájemné nesnášenlivosti, nebo lze, aby tato dvě náboženství alespoň v Evropě žila vedle sebe v poklidu?

Židé a muslimové neměli nikdy v historii tak vyhrocené konflikty, jako mají dnes, i když soužití nebylo vždy ideální. Doufám, že vztahy mezi námi budou lepší. Je pravděpodobné, že vzájemnou situaci bude vždy ovlivňovat dění na Blízkém východě. Pro vzájemný dialog je však potřeba, aby většinová muslimská společnost odmítla islámský extremismus a postavila se proti těm, kteří vyzývají věřící k násilí a k teroru.

Pálení figuríny Žida v polské Vratislavi v listopadu 2015
5:00
Pálení figuríny Žida v polské Vratislavi v listopadu 2015 | Video: youtube.com

Jak se stavíte k výzvám politiků, kteří požadují uzavření evropských i státních hranic?

Ve dvou rovinách. Z pohledu bezpečnosti je potřeba se postavit proti islámskému extremismu a likvidovat tyto projevy. Jako příklad uvedu nenávistná kázání, nabádání k terorismu nebo přímo realizaci terorismu. Pokud někdo přichází do Evropy, musí respektovat naše zákony. Mezi prchajícími lidmi je ale celá řada uprchlíků, kteří utíkají před válkou, a těmto lidem by se mělo pomoci. My Židé s tímto máme historickou zkušenost, víme, jaké to je, být uprchlíkem. A to je druhá rovina.

V souvislosti s islámem se objevuje řada názorů a požadavků například na postavení islámu mimo zákon, nebo alespoň o právní úpravu tohoto náboženství. Necítíte vnitřní obavu, že podobné výzvy by tvrdě dopadly i na judaismus?

Vždy je potřeba, aby menšiny a náboženské minority dodržovaly právní rámec a zákony státu, ve kterém žijí. To je základ. Pokud je zde někdo, kdo tyto demokratické principy porušuje, tak by měl stát zasáhnout. Stát by měl bránit svou demokracii. Není však dobré reagovat na hysterii a paniku a zpřísňovat zákony na základě zmanipulovaného veřejného mínění a omezovat či zakazovat svobodné vyznání. To se v konečném důsledku obrací proti společnosti. Náboženská různorodost je potřebná, protože odbourává klasické černobílé vidění světa.

Je v nás historicky hluboce zakořeněný antisemitismus?

Nemyslím si. Zvláště ne v Česku v porovnání s ostatními zeměmi. Když se podíváme do historie, tak například Masaryk vystoupil proti antisemitismu, který se objevil v souvislosti s vraždou Anežky Hrůzové (tzv. hilsneriáda, pozn. red.). Vztahy mezi Českem a Izraelem jsou velice dobré. Izrael vnímá Českou republiku jako svého klíčového spojence v Evropě. Samozřejmě ale existuje něco, co můžeme označit za latentní antisemitismus. Existence řady stereotypů, které jsou ve společnosti hluboce zakořeněné a objevují se například v jazyce – například rozšířený mýtus o tom, že Židé mají peníze, ovládají banky atd. Češi ale nejsou antisemitští.

Lze závěrem najít pochopení a porozumění pro cílenou nenávist?

Člověk, který vede svou nenávist proti jiným lidem, si obvykle léčí nějaké vlastní problémy, např. ekonomické. Vlny antisemitismu, ale i jiné formy nenávisti, přichází v dobách, kdy se lidem nedaří nebo mají potřebu něco získat. Člověk se tím podvědomě brání. To jsou vzorce zakořeněné hluboko v nás a tyto formy hněvu se cyklicky objevovaly, objevují a budou objevovat. Proto je důležité vystoupit proti populistům, kteří složité a těžké situace využívají ve svůj prospěch proto, aby se dostali k moci, je třeba odmítnout černobílé vidění světa.

Lidé mají hluboko ve svých kořenech některé věci, je tam nedůvěra k Židům, takhle se divili moji předci v období hilsneriády, říká Tomáš Jelínek. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Policie rozehnala v Praze noční večírek, sešlo se na něm přes 100 lidí

Policie v noci na sobotu zasahovala v centru Prahy v klubu, který otevřel navzdory nařízení vlády kvůli koronaviru. Uvedl to server Blesk.cz, policie zásah potvrdila na svém webu a Twitteru. V klubu se u sešlo 119 mladých lidí, z toho 102 cizinců a 17 Čechů. A akci se dozvěděli přes uzavřenou skupinu na sociální síti, uvedl Blesk.

Vstup do prostor byl na heslo. Server TN.cz uvedl, že party začala v pátek po 22:00 a měla trvat do sobotních 4:00. Kolem půlnoci ale na místo přijela policie a provoz klubu ukončila. Provozovatel nechtěl policisty do klubu v Anenské pustit, proto použili beranidlo, hák a hydraulický rozpínák zárubní a do klubu se dostali násilím. Na místě zadrželi osm osob, které považují za organizátory akce.

Na místě zasahovala i záchranná služba, jedna dívka byla kvůli intoxikaci alkoholem převezena do nemocnice, uvedla pražská záchranná služba na Twitteru.

Restaurace, hudební i taneční kluby a další podobná zařízení musejí mít zavřeno v důsledku nařízení kabinetu v rámci opatření proti šíření koronaviru. Restaurace mohou provozovat výdejní okénka, ovšem jen do 23:00, kdy také začíná platit zákaz vycházení.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Nehoda devíti aut na náledí uzavřela dálnici D4 ve směru na Strakonice

Při nehodě na dálnici D4 poblíž Kytína v sobotu ráno havarovalo celkem devět aut, sedm ve směru na Strakonice a dvě v opačném směru. Dálnice je uzavřená. Nikdo se vážně nezranil, uvedli policejní mluvčí Pavel Truxa a mluvčí středočeské záchranky Petra Effenbergerová.

Auta havarovala v úseku mezi Kytínem a Voznicí na pomezí okresů Praha-západ a Příbram. Podle informačního webu Ředitelství silnic a dálnic bylo na vozovce náledí. Záchranná služba ošetřila tři zraněné. "Měli zranění lehčího charakteru, po nezbytné péči na místě byli převezeni do příbramské nemocnice," uvedla Effenbergerová.

Ve směru na Prahu se vytvořily na dálnici kolony, podle předběžných informací potrvá uzavírka dálnice minimálně do 9:00.

Zdroj: ČTK
před 38 minutami

Australská znakařka McKeownová překonala světový rekord

Devatenáctiletá australská plavkyně Kaylee McKeownová překonala na národním šampionátu v krátkém bazénu světový rekord. Znakařskou dvoustovku zvládla za 1:58,94 a předchozí maximum maďarské hvězdy Katinky Hosszúové z roku 2014 vylepšila o 29 setin sekundy.

Australští plavci přitom kvůli koronavirové pandemii soutěží o tituly na dálku. Simultánně se závodí v Brisbane, Sydney, Melbourne, Perthu a Hobartu.

"V krátkém bazénu moc často neplaveme, takže mě rekord hodně překvapil," citovala agentura Reuters McKeownovou, čtyřnásobnou medailistku z předloňské olympiády mládeže. Mezi dospělými už na MS vybojovala tři stříbra, nyní se zařadila i mezi favoritky odložených olympijských her v Tokiu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy