Když přeženeme tlak na "zelené zdroje", energie zdraží. V chatu odpovídal europoslanec Tošenovský

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 28. 4. 2017 12:17
Evropské unii se loni znovu podařilo snížit emise skleníkových plynů. Z nových dat vyplývá, že za to může mimo jiné uzavírání uhelných elektráren. Má se tedy Evropa vydat cestou solárních elektráren, nebo jádra? "Energie by mohla zdražovat, pokud by se přehnal regulační tlak na podporu energie z obnovitelných zdrojů," varuje Evžen Tošenovský, který je v Evropském parlamentu místopředsedou Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Podle něj se mluví i o tzv. "energetické chudobě".
Online rozhovor s europoslancem Evženem Tošenovským
Rozhovor skončil
Přečíst si rozhovor

Evropská unie má jako jednu ze svých priorit ochranu životního prostředí. Ať už se to týká výroby elektřiny, průmyslových továren, nebo i toho, jaká auta Evropané řídí.

Unii se loni navíc znovu podařilo snížit emise skleníkových plynů. Z nových dat vyplývá, že za to může mimo jiné uzavírání uhelných elektráren. Přehnaný tlak na využívání obnovitelných zdrojů ale může vést k "energetické chudobě", uvedl v online rozhovoru na Aktuálně.cz europoslanec za ODS Evžen Tošenovský.

"Energie by mohla zdražovat, pokud by se přehnal regulační tlak na podporu energie z obnovitelných zdrojů," míní.

Sám prý patří k lidem, kteří podporují rozumné a bezpečné využití čisté jaderné energie. "Diskuse o nových jaderných elektrárnách je ke škodě v Evropě velmi zideologizovaná," dodává však.

Energetická koncepce EU se podle Tošenovského právě probírá v Evropském parlamentu v podobě tzv. zimního balíčku. 

Online rozhovor s europoslancem Evženem Tošenovským

Rozhovor skončil
28. 4. 2017
Ptá se: Zdenek Philipp

Dobrý den pane Tošenovský. Můžu se prosím zeptat, proč by toto téma měl řešit EU? Proč prostě EU pouze nedělá podmínky pro to, aby podnikatelé mohli poodnikat a kreativní lidé zlepšovat. V USA přece taky neexistují žádné plány, ale pouze liberální situace na trhu, která umožnila vznik např. Tesla Motors. Proč musí EU do všeho mluvit a nenechá to na lidech. V konečném důsledku to má úplně opačné dopady. Vždyť EU řídí socialisté a komunisté, to přece nemůže fungovat.

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Souhlasím s Vaším pohledem na liberalizaci trhu v USA. EU si často sama komplikuje situaci tím, že problémy řeší zvýšenou administrativou a různými způsoby regulace. Také jsem zastáncem zvyšování konkurenčního prostředí na trhu a definování zásad chování na daném trhu.

28. 4. 2017
Ptá se: Jiří Vik

Dobrý den. Zákon o hospodaření s energií již několik let reálně neumožňuje u nových staveb instalovat přímotopné vytápění elektřinou. Předpokládám, že hlavním důvodem jsou emise a nízká účinnost výroby, přepravy a nemožnost uskladnění. Proč se tedy masivně prosazuje doprava poháněná elektřinou oproti plynu a ostatním výrazně uchopitelnějším mediům? Děkuji

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Mám pocit, ale je to skutečně jen můj pocit, že velký tlak na využití elektřiny v dopravě je trochu módní záležitost a teprve v budoucnu se uvidí, zda skutečným směrem je přechod na elektrické pohony. Málo se v současné době hovoří o tom, kolik technických problémů je s tímto spojeno. Počínaje nezbytnými bateriemi, přes nabíjecí stanice a změnu celé rozvodné sítě. Dramatickou změnu směrem k elektrické dopravě by mohlo přinést zcela nové řešení technologie baterií.

28. 4. 2017
Ptá se: Antonín Kokoř

Já vidím budoucnost výroby energie v Tokamaku, vývoj v Iteru ve Franci , předpokládá
výstavbu nových elektráren r.2024. Co na to Evropská únie?

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Bohužel, výsledky z ITERu se očekávají až v řádech desítek let a pokud se podaří vyřešit všechny technické problémy, tak to může být budoucnost výroby energií. Ale i ITER je experimentální zařízení. Když vše dobře půjde, tak první provozní zařízení se odhadují někdy až po roce 2060. Diskuze o nových jaderných elektrárnách je ke škodě v Evropě velmi zideologizovaná. Patřím k těm, kteří podporují rozumné, bezpečné využití čisté jaderné energetiky.

28. 4. 2017
Ptá se: Petr

Dobrý den.Pane Tošenovský,chci se zeptat:jestli když se přejde ne čistou energiji,bude nato běžný občan mít dostatek prostředků, aby si ji mohl dovolit bez maximálního šetření?Třeba důchodci a jiné nízkopřijmové skupiny obyvatel,když teď je energije již za víší ceny?Doplácíme na solární energiji která ji zdražuje,nebude to i v budoucnu?

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Velmi dobrá otázka. I samotná Komise má z této věci obavu, proto se začal objevovat termín „energetická chudoba“. Máte pravdu, že energie by se mohla zdražovat, pokud by se přehnal regulační tlak na podporu energie z obnovitelných zdrojů. Zastávám názor, že je potřeba ke konstrukci energetických plánů přistupovat velmi obezřetně, se zásadním pohledem na ekonomické dopady.

28. 4. 2017
Ptá se: PetrK

Pane Tošenovský,
dokážete dnes říct, jaký je budoucí výhled na energetický mix v rámci EU? Energetickým mixem je nutno rozumět nejen výrobu elektřiny ale i tepla. Jakákoliv energetická výroba (nutno zahrnout i dopravu) je spojena s větší či menší produkcí emisí zatěžující naše životní prostředí. Jakou energetickou koncepci má EU při zachování stávajícího životního standardu při splnění emisních limitů a cílů stanovených pařížskou konferencí. Děkuji za odpověď.

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Podle Lisabonské smlouvy si energetický mix stanovují svobodně jednotlivé členské země. Není možné definovat energetický mix pro celou EU. To je ovšem definice Lisabonské smlouvy. Mám obavu, že jinými definovanými cíli na úrovni EU a podmínkami např. pro naplňování % výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, výši % pro účinnost, ale také omezeními pro jaderné elektrárny, je právo členských zemí na definování energetického mixu v dané zemi silně omezeno. Energetická koncepce v EU se nyní právě projednává v Evropském parlamentu, jedná se o tzv. zimní balíček (winter package), pro mne je překvapivé, že to u nás není zásadním ekonomickým tématem. Tento balíček bude skutečně zcela zásadně ovlivňovat změnu v naší energetice.

28. 4. 2017
Ptá se: Lukas P.

Dobry den, mohl byste ukazat cisla, o kolik se konkretne dari snizovat uhlikovou stopu? Jak se evropa chysta vyporadat s problemem kolisavosti vyroby el. enrgie z obnovitelnych zdroju, a jak hodla zabezpecit prenosovou soustavu. Tato oblast se podle meho dlouhodobe podcenuje. Dekuji za odpoved.

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Jako ČR máme výhodu, že přenosová soustava u nás nebyla dlouhodobě podceňována a to i díky dobře fungujícímu ČEPSu. Na úrovni Evropy je snaha urychlit propojení energetických soustav systémem tzv. interkonektorů, což by mělo umožnit i lepší zvládání rozkolísané evropské soustavy ať již solárním zdrojům či větrným elektrárnám. Stejně tak se projednávají některá opatření typu kompenzačních mechanizmů a podobně. Jednoznačně se energetika v celé Evropě mění a ještě více v nejbližších letech bude měnit. Jenom čísla, která máme z evropské statistiky: pokles do roku 2013 bylo snížení za EU o 10,8% oproti jiným velkým zemím, kde docházelo k nárůstu, ať se jedná o Čínu, Afriku při určité stagnaci USA.

28. 4. 2017
Ptá se: Norbert

Dobrý den, jak vidíte možnost výroby vodíku jako formu "baterie" na energii z obnovitelných zdrojů? Je ve hře i možnost budování nových přečerpávaček k tomuto účelu, nebo už není v ČR kde rozumně stavět?
Děkuji.

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Ano, již jsem takovéto projekty viděl na prezentacích v EP. K přečerpávačkám: jsou určitě v současné době jednou z mála možností uskladnění energie ve velkém objemu. Kontroverzní je vždy konkrétní projekt, kdy je to obrovský zásah do přírody a musíme zvážit, kdy je to únosné a kdy už ne. ČR je v tomto přece jen malou zemí s krásnou přírodou.

28. 4. 2017
Ptá se: Stanislav Mikovec

Dobrý den,
co říkáte na takřka úplné zastavení podpor OZE v ČR?
Nemělo by smysl dotovat alespoň domácnosti, aby si mohly osadit střechy FVE, nakoupit tepelná čerpadla a do budoucna i baterie na ukládání energie? To samé u velkých podniků, kde by mělo smysl udělat jim daňové zvýhodnění (ne dotace).
Myslím, že u státních institucí, škol a školek by mělo být povinností, aby se snažili o energetickou (polo)samostatnost a měli střechy osazené FVE a města svoje kompostárny a navazující bioplynky.
Budete podporovat vznik malých energetických družstev, tak jako je tomu např. v Dánsku a SRN?
Děkuji.

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Nejsem příznivcem dotací, protože ty právě v energetice přinesly obrovské problémy. Jinak s Vámi souhlasím, že pomoc domácnostem s umístěním FVE na soukromých střechách je rozumný směr. Viděl bych tu pomoc v absolutním zjednodušení administrativy, to se týká i škol a velkých podniků. Pokud by vznikla rozumná ekonomická spojení do družstev, tak to vidím jako jednu z možných cest.

28. 4. 2017
Ptá se: Vit Kroca

Dobrý den pane Tošenovský, mám dva dotazy.Jak vidí paní euro poslanci otázku jaderné energetiky pomocí reaktorů používající levný a bezpečný prvek Thorium? Jde o technologii co potřebuje do 5% obohaceného uranu.Zbytek se nachází všude okolo třeba v Austrálii jako písek na plážích, a poločas rozpadu vyhořelého paliva je ca 100 let.Proč o téhle technologii všichni mlčí? A druha otázka, zda budou dotace nebo dotované úvěry na solární systémy kombinované s výrobou vodíku, tzn.jeho tankování do upravených aut, nebo skladování v tlakové nádobě a pohon malé kogeneračních jednotky ve špičce. Japonci podobnou věc velikosti chladničky už mají, tak proč se proboha tady o tom nic neříká? A co proto jako nás zástupce v Bruselu budete konkrétně příštích 24 měsíců dělat? Děkuji

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Upřímně řečeno, nedovedu odpovědět, proč není tato technologie využívána. To by měl být asi spíš dotaz na výrobce jaderných elektráren, Ke druhé otázce týkající se vodíku: již dnes je možné čerpat z věděckých programů typu Horizont 2o20, kde vodík je zařazen mezi perspektivní energetické zdroje. Tímto problémem se dokonce zabývá jedna evropská agentura. Sám jsem viděl několik takových zařízení a jel jsem v autě poháněném tímto systémem. Patřím ke skupině poslanců, kteří podporují využití vodíku v různých systémech. Jsem přesvědčen o budoucnosti vodíku. Zároveň jsem místopředseda panelu pro vědu a výzkum STOA, kde to také patří k jedněm z témat, které silně prosazuji.

28. 4. 2017
Ptá se: Standa Mikovec

Dobrý den,
ještě jeden dotaz. Podpoříte projekt plánovaných velkých přečerpávacích elektráren na území nyní uzavíraných důlních děl v Ústeckém kraji? Podpořila by EU tyto obří energetické úložiště nedaleko hranic se SRN?
Děkuji.

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Ano, podpořil bych. Dovedu si představit, že by bylo možné získat prostředky z EU, blízkost hranic s Německem nehraje roli.

28. 4. 2017
Ptá se: Ludvík Maděra

Dobrý den!
Zajímalo by mě zda se přemýšlí o podpoře domácích akumulátorů větších výkonů, které by vyrovnávaly nerovnosti ve výrobě z obnovitelných zdrojů. S souvisí s tím i využití palivových článků které jsou ve světě již normálně používané - Japonsko Panasonic

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Ano, již jsem takové připravované projekty viděl i u nás. Jednalo se o možnost spojit kapacity bateriových systémů např. na sídlištích.

28. 4. 2017
Ptá se: Marie

Prioritně by se měla sledovat tzv. uhlíková stopa. Měnit úsporné za úspornější je nesmysl, když někdo vyrobí nový výrobek, kde se vynaložená energie vlastně navyšuje Kde je logika.
Viz příklad omezení svítivosti žárovek na 10.000 hod. A instalování tzv. "kurvítek". Hlavně ať žije bisniz, on to někdo zaplatí a ještě si bláhově myslí jak je uvědomělý. Takže, Evropa by se měla vydat cestou rozumu. Jaká to bude energie je jedno - bude ji míň potřeba. Vydá se?

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Je snaha, aby byla spotřeba energie menší a k tomu by měly přispět i led žárovky a využití nových technologií v dalších spotřebičích. Tyto inovace ve spotřební elektronice budou znamenat i rychlejší obchodní obrat. Myslím, že již dnes náročnost spotřebiče na elektřinu je jedním z důležitých parametrů např. při výběru televizí, ale o tom by měl rozhodovat trh a ne administrativa.

28. 4. 2017
Ptá se: Tomas Kubica

Pokud se bavíme o nové energii a miliardovém projektu Tokamaku, tak mne zajímá politické vnímání úskalí celého projektu..

Na jedné straně plazma o teplotě 50 mil. stupňů Celsia a jen pár metrů od ní supravodič (supramagnet), který musí udržet plazmu v pomyslném středu potřebuje pro svůj provoz teplotu -173 stupňů Celsia.
Jak je fyzikálně možné potřebovat něco extrémně zahřívat a pár metrů od toho zase potřebovat něco extrémně chladit, přičemž izolovat to nemůžete, protože byste přerušili potřebné magnetické pole, které zajišťuje, aby nedošlo k doteku plazmy a Tokamaku.

Není to spíše utopie myslet si, že lze trvale udržet tak extrémně rozdílné teploty pár metrů od sebe?Děkuji. T.Kubica

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Máte pravdu, je to obrovský technologický problém. Tak jak je zařízení projektováno, fyzici ubezpečují, že to není utopie, proto je ITER celosvětový výzkumný projekt. Nejedná se tedy o výrobní zařízení, ale testovací, na kterém se budou řešit všechny tyto dnes velké otazníky.

28. 4. 2017
Ptá se: Oldra TEr

Budeme se cilene zbavovat zavislosti na energetickych zdrojich z nespolehlivych zemi, jako Rusko (ktere pres energie vydira sve okoli) nebo arabskych zemi?

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Jednou z motivací právě již zmiňovaného "zimního energetického balíčku" je snaha o snížení závislosti na externích dodávkách z třetích zemí včetně Ruska. Je to určitě velmi nosné téma změn v energetice, které se probírá jak v EP, tak i na jiných úrovních.

28. 4. 2017
Ptá se: V. Opatřil

Dobrý den,

myslíte, že protijaderná hysterie v EU se v budoucnu utlumí? Nemohl by k tomu přispět i vývoj nových reaktorů, které spotřebovávají již použité palivo?

Češi jsou dlouhodobě jádru velmi pozitivně nakloněni, tak nevidím problém, proč bychom v budoucnu nemohli získávat většinu energie z jádra. Oproti Němcům si uvědomujeme, že mít krajinu zastavěnou solárníma polema a větrníkama úplně ekologické a pro přírodu prospěšné není. Jaký na to máte názor?
Děkuji

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Také doufám, že tato protijaderná hysterie se bude tlumit. Již dnes mám pocit, že se to tak pozvolna děje. Skutečně náš přístup k jádru je zcela odlišný než v Německu a Rakousku a považuji náš přístup za velkou výhodu. My skutečně nemáme takové územní možnosti na vyšší využití solární a větrné energetiky.

28. 4. 2017
Ptá se: Tomáš Fogl

Dobrý den, budou se v Čechách budovat tvz. záložní energetické akumulátory či úložiště energie. Např. v létě energii vyrobíme ze slunce či větru, jádra nebo uhelné el. a v zimě ji spotřebujeme ? Děkuji a přeji mnoho úspěchů

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Pokud se objeví rozumná technologie, tak ČR určitě tímto směrem také půjde. Některé projekty jsem již viděl na papíře jako např. velké akumulátorové úložiště.

28. 4. 2017
Ptá se: Kusý

Jaká je spotřeba elektrické energie v ČR. (uveďte za den, nebo měsíc nebo rok) Jaká je spotřeba el. energie v ČR ve špičce. Uveďte kapacity výroby el. energie v ČR.

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Tyto informace dostanete jistě přesněji na webových stránkách ČEPSu.

28. 4. 2017
Ptá se: František

Dobrý den,
bude EU prosazovat stejné podmínky pro všechny státy nebo bude přihlížet k přírodním a klimatickým možnostem jednotlivých států. Logicky by měl být energetický mix různý pro různé země. Bude to tak v budoucnu nebo nám zakážou uhlí a jádro a budeme elektřinu dovážet např. z německých větrných elektráren? A co naše energetická bezpečnost? Nedostane tzv. na frak díky EU?
Děkuji za odpověď.

Odpovídá: Evžen Tošenovský

V projednávaných materiálech týkajících se energetiky vždy prosazuji, aby tyto parametry byly brány v potaz. Naše energetika se jistě liší např. od Sicílie, kde je pro ně větší problém chlazení než topení apod. Proto také trvám na tom, že energetický mix je záležitostí jednotlivých států a není možné jej obecně nadiktovat z unijní úrovně.

28. 4. 2017
Ptá se: Ladislav

Dobrý den, prosím o info, jak je v EU legislativně řešena podpora OZE. Je to položkou stanovenou zákonem jako součást faktury za elektřinu, nebo celá podpora se vyplácí ze státního rozpočtu nebo z jiných fondů. Jak se o podporu dělí stát a odběratelé, jaký procentuální podíl činí POZE ve faktuře. My např. platíme 20% z faktury na POZE, což je naprosto zcestné. Podílíte se na tvorbě energetických zákonů a vyhlášek v ČR z pozice funkce v EU. Děkuji za odpověď

Odpovídá: Evžen Tošenovský

Toto není řešeno na unijní úrovni. Každý členský stát si určuje tyto parametry sám. Pamatuji si, že je asi 29 různých systémů podpory, což je samo o sobě dost šílené. Zároveň to vytváří obrovský problém nefungujícího společného energetického trhu.

28. 4. 2017
Ptá se: Jan Dlask

Vážený pane Tošenovský, na jakém místě (přibližně) stojí ve Vašem hodnotovém měřítku životní prostředí? Na jakém místě je v hodnotovém měřítku programu Občanské demokratické strany?

Odpovídá: Evžen Tošenovský

V mém osobním hodnotovém měřítku je životní prostředí hodně vysoko, ale bráním se kampaňovitým akcím a nátlakovým aktivitám zjednodušeného pohledu, které ve svém výsledku mají často negativní dopad na přírodu. V ODS vím, že vztah k životnímu prostředí je velmi důležitý.

 

Právě se děje

Další zprávy