Brusel - Europoslanci rozhodli o tom, jak si přerozdělí 73 křesel svých britských kolegů poté, co Spojené království vystoupí z Evropské unie. Celkem 46 křesel zůstane volných pro případné nové členské státy a dalších 27 mandátů si rozdělí země, které byly dosud mírně znevýhodněné.
"Nové rozdělení křesel znamená, že snížíme celkový počet poslanců ze 751 na 705, přičemž žádný členský stát neztratí jediné křeslo," vysvětlil portugalský socialista a zpravodaj návrhu na novou podobu europarlamentu Pedro Silva Pereira.
Zároveň si některé členské státy polepší, zejména Španělsko a Francie. Obě země získají pět křesel navíc. O tři legislativce víc bude mít Nizozemsko a Itálie. Další země jako například Chorvatsko, Rumunsko nebo Polsko získají jeden mandát navíc.
Česko bude mít stejně jako dosud v Evropském parlamentu 21 zástupců.
Nadnárodní kandidátka neprošla
Europoslanci z výboru pro ústavní záležitosti navrhovali, aby se ze zbylých křesel po Britech vytvořil jeden volební obvod, do kterého by se nekandidovalo z různých členských zemí, ale za celou Evropskou unii. Podle podporovatelů této myšlenky by nový způsob eurovoleb mohl EU více přiblížit občanům.
Takzvanou nadnárodní kandidátní listinu ale většina poslanců odmítla. "Obávám se, že spíše než výhody, by přinesly nadnárodní kandidátky přesný opak toho, čeho měly údajně dosáhnout," komentovala výsledek hlasování česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO).
Proti celoevropské kandidátce vystupovala i česká vláda, podle které by mohlo její vytvoření znevýhodnit menší členské státy. Kandidáti by se totiž v kampaních soustředili na větší a početnější země, kde by také mohli získat více hlasů.
Jak nahradit Junckera?
V souvislosti s evropskými volbami, které se uskuteční příští rok v květnu, europoslanci diskutovali také o výběru nového předsedy Evropské komise.
Současný předseda unijní exekutivy Jean-Claude Juncker byl v roce 2014 zvolen novým systémem - jako kandidáta na předsedu jej nominovala frakce lidovců v Evropského parlamentu. Protože evropské volby tato politická skupina vyhrála, Juncker usedl do čela komise.
Kandidáti nominovaní jednotlivými evropskými frakcemi jsou označováni jako vedoucí kandidáti (spitzenkandidaten). Zatím však není jisté, jestli se tento systém bude uplatňovat i při příštím výběru šéfa unijní exekutivy.
Podle europoslanců by se praxe uplatněná poprvé v roce 2014 měla zachovat. "Postup jmenování vedoucích kandidátů přispívá k transparentnosti, neboť kandidáti na předsedu Komise jsou oznámeni před evropskými volbami, a nikoliv po nich, jako tomu bylo dříve," uvedli ve svém středečním rozhodnutí.
Česko se bojí znevýhodnění malých zemí
Před Junckerem vybírala předsedu komise Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti členských zemí. Lisabonská smlouva však obsahuje článek, podle něhož by měl výběr předsedy reflektovat výsledky voleb do Evropského parlamentu.
Europoslanci proto trvají na tom, že kandidáty, kteří nebudou nominováni za evropské politické frakce, odmítnou. "Evropský parlament chce, aby se Evropané mohli vyjádřit k výběru předsedy Komise. Toto rozhodnutí už nemůže být učiněno za zavřenými dveřmi," prohlásila lidovecká europoslankyně Danuta Maria Hübnerová, členka výboru pro ústavní záležitosti.
Některé země včetně Česka však systém vedoucích kandidátů nepodporují. "Na příští výběr předsedy Evropské komise musí mít hlavní vliv členské státy," zdůraznil český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO).
Podobně se na výběr budoucího předsedy Evropské komise dívají i další země Visegrádu.
Svůj názor na budoucnost Evropského parlamentu a výběr dalšího předsedy komise bude moci Česko vyjádřit na summitu Evropské rady, který se uskuteční 23. února. Rozhodnutí parlamentu totiž nejsou konečná, členské země je musí projednat a schválit.
