Jako první z "toolboxu", jak se tomuto typu návrhu říká, komise vytáhla věci, které už mají evropské země ihned k dispozici. Konkrétně Evropská unie utržila 26 miliard eur (v přepočtu 660 miliard korun) z prodeje emisních povolenek a bruselští úředníci doporučují, aby za ně státy pořídily vouchery na teplo a světlo nebo jinak připlácely domácnostem ohroženým energetickou chudobou.
K dispozici budou mít země také peníze z už dříve oznámeného klimatického fondu na pomoc obyvatelům v přechodu na obnovitelné zdroje energie. Na startu v něm bude 72 miliard eur (přes 1,8 bilionu korun).
Komise také podporuje daňové slevy jako způsob, jak zkrotit náklady na energie. Touto cestou se chce vydat španělská, francouzská a také končící česká vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Brusel doporučil dočasné přesunutí energií do snížené sazby daně z přidané hodnoty, která v EU činí minimálně 5 procent. Odmítl ale úplné osvobození tepla a světla od DPH tak, jak to Babiš a jeho ministři slibovali v předvolební kampani.
Členské země mohou rovněž poskytnout firmám existenčně závislým na fosilních zdrojích státní pomoc. Ta jen musí být v souladu s pravidly poskytování této pomoci - musí se týkat celého sektoru a být časově omezená, aby nediskriminovala konkurenci na trhu.
Komise obecně doporučuje zásahy jen v řádu měsíců, protože na jaře 2022 se počítá se stabilizací poptávky po plynu. Tu táhne celosvětové oživení po pandemii a právě nedostatek této suroviny je hlavním zdrojem nynějšího prodražování účtů za energie.
Kvůli tomu bruselští byrokraté slíbili, že se, podpořeni společným nákupem vakcín proti covidu-19, podívají na možnosti centrálního nákupu plynu a doplnění zásobníků v Evropě, které jsou v průměru ze dvou třetin prázdné. Důvodem je především omezení dodávek zemního plynu z Ruska, na němž jsou evropské země závislé. Komise ale ve středu mírnila očekávání: společný nákup plynu, jakkoli zřejmě ve finále výhodný, by se neudál hned, a tudíž i jeho efekt by přišel později.
Brusel také přislíbil, že se podívá na obchodování s emisními povolenkami. Cena povolenky za jednu tunu oxidu uhličitého se za poslední rok zdvojnásobila, dosahuje nyní více než 60 eur, což řadu států vedlo k úvaze, že za to mohou spekulanti na trhu. Brusel nyní řekl, že to prověří.
Nepočítá se však s tím, co také požadoval Babiš, a sice se zastropováním cen povolenek na evropské úrovni. Data ukazují, že na zdražování energií se povolenky podílejí jen minimálně. Cenová regulace by navíc vyžadovala jednomyslný souhlas všech zemí EU, a ten je v zásadě vyloučený. Řada zemí, které vsadily na obnovitelné zdroje, právě ve vyšší ceně povolenek vidí způsob, jak ostatní státy přimět k ekologičtějšímu provozu.
Žádný odklon od Green Dealu
Celkově komise zdůraznila, že řešením nynější krize cen energií není odklon od Green Dealu, "zelené" transformace Evropy, po němž volají mnozí jeho kritici. Unie má naopak víc vsadit na "domácí" obnovitelné zdroje.
"Nečelíme růstu cen kvůli obnovitelným zdrojům, ale kvůli skokovému nárůstu cen plynu a dalších fosilních paliv. Více obnovitelné energie proto znamená nižší cenu," prohlásila ve středu při představování tzv. toolboxu komisařka pro energie Kadri Simsonová. "Cena solární energie klesla za posledních deset let o 85 procent. Na investice do těchto technologií jsme vyčlenili miliardy eur v národních plánech obnovy," dodala.
