Brusel - Vyvolává ještě větší kontroverze než nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Evropská unie připravuje reformu autorského práva, která míří na velké internetové společnosti. Ukládá jim mnohem více povinností než dříve.
Na sociálních sítích či v internetových vyhledávačích by se podle chystané normy bez příslušného oprávnění nemohl objevit odkaz na článek, jeho titulek, úvodní fotografie či krátké shrnutí. Vydavatelské domy by k tomu musely dát souhlas.
"Cílem návrhu je, aby vyhledávače musely platit novinám za to, že na ně odkazují," vysvětluje Martin Husovec z Tilburgské univerzity.
To se nelíbí například české europoslankyni Ditě Charanzové (ANO). "Návrh zavádí opatření, která omezují možnost využití internetu jako svobodného média. Měli bychom se snažit o přijetí legislativy, která přispěje k rozvoji jednotného digitálního trhu a umožní plně využít jeho potenciál," prohlásila.
Brána pro fake news
Chystanou legislativu kritizují i zhruba dvě stovky akademiků. "Návrh ve své podobě pravděpodobně omezí volný pohyb informací, který je pro demokracii tak důležitý," píší v otevřeném dopise.
Vlastnické právo velkých vydavatelů na jejich zpravodajské články bude sice široce chráněno, podle akademiků by ale přijetí návrhu mohlo vést i ke snadnějšímu šíření takzvaných fake news na úkor relevantních informací.
"Pokud by platformy jako Twitter nemohly sdílet odkazy na relevantní a kvalitní články, uživatelé by se mohli přiklonit ke sdílení informací z jiných a neznámých zdrojů, které nebudou souhlas vyžadovat," upozorňují.
Podle Evropské komise si ale ochrana seriózní žurnalistiky takové ustanovení žádá. Vydavatelské domy čím dál více pociťují obavy ze ztráty svých příjmů. Lidem často stačí v rychlosti přečíst titulek či krátký abstrakt, který jim ukáže vyhledávač nebo sociální sítě. Na samotný článek pak často ani nekliknou, tvrdí další experti.
Podle vydavatelů by přebírání odkazů a perexů mělo být bráno jako porušení autorských práv, kterým novináři a média přicházejí o své příjmy.
Zatím ale není jasné, jak bude konečná legislativa vypadat. Dvacátého června se uzavře jedna z etap jejího projednávání. O návrhu směrnice bude v Evropském parlamentu hlasovat výbor pro právní záležitosti. Jeho názor pak bude stěžejní pro rozhodování parlamentního pléna.
Konec nelegálního obsahu na internetu
Kritici reformy nešetří ani další ustanovení směrnice. Podle návrhu by internetové společnosti a on-line úložiště jako například YouTube nebo ulož.to měly nově nést odpovědnost za obsah, který jejich uživatelé nahrávají.
"Tato sdílená úložiště budou muset nově používat takzvaný upload filtr, aby měla jistotu, že obsah, který na svých stránkách mají, je legální. Jinými slovy se buď nejedná o chráněné dílo, nebo nositel práv k dílu s takovým užitím díla souhlasí," vysvětluje expert na autorské právo Karel Dvořák.
Současná praxe je taková, že umělci musí sami kontrolovat, zda se jejich díla na serverech sloužících ke sdílení obsahu nevyskytují. Pokud zjistí, že ano, musí v každém konkrétním případě sami žádat o jejich odstranění.
"Lidé se ve stínu internetu naučili masivně krást autorský obsah a sdílet jej s ostatními. Řada platforem si na tomto chování lidí postavila velmi úspěšné podnikání," upozorňuje Roman Strejček z Ochranného svazu autorského.
Jako příklad uvádí právě internetová úložiště. "Na první pohled se tato služba tváří jako zcela legální. Zákazník má dokonce předplatné nebo platí za rychlejší stahování. Umělci však z těchto peněz nevidí ani korunu. Zatímco ostatní na jejich práci vydělávají desítky až stovky milionů ročně," dodává.
S tím, že je změna pravidel zapotřebí, souhlasí i český europoslanec a předseda právního výboru europarlamentu Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
Podle něj se evropská úprava autorského práva zastavila někde u satelitního a kabelového vysílání kolem roku 2001. "Žijeme v digitální éře, ale nemáme pravidla upravující například užívání, sdílení nebo vytěžování digitálního obsahu," říká.
