reklama
 
 

Divoký brexit, nebo odložený rozvod "po dobrém"? EU rozhoduje o žádosti Britů

21. 3. 2019 11:19
Velká Británie chce odložit svůj odchod z Evropské unie. Důvodem je fakt, že se britští politici nedokázali domluvit, jak by měl brexit vlastně vypadat. Zatím ale není jisté, jestli budou státy EU s odkladem souhlasit. Britům na čtvrtečním summitu v Bruselu předloží několik podmínek. Podle původního plánu by Spojené království mělo unii opustit už příští pátek 29. března, tedy za pouhých osm dní. Londýn teď unii požádal o odklad do konce června. Co když evropští lídři žádost odmítnou? A jak by vypadal "divoký" brexit? Přečtěte si přehledné otázky a odpovědi.

Britové si v referendu v roce 2016 odhlasovali brexit. Chtějí to teď tamní politici zpochybnit?

Vůbec ne, většina britských politiků ubezpečuje, že jejich země z EU určitě odejde. Chtějí se ale vyhnout "divokému" brexitu, tedy odchodu z unie bez jakékoliv dohody. Ten by automaticky nastal 29. března. Odkladem chce Británie získat čas na schválení brexitu "po dobrém".

Jak na žádost odpoví Evropská unie?

Premiéři či prezidenti členských zemí o tom budou jednat už ve čtvrtek odpoledne. Pro odklad brexitu je nutný jejich jednomyslný souhlas. Podle Donalda Tuska, který vede Evropskou radu, tedy summity unijních premiérů či prezidentů, dá EU k odkladu souhlas jen pod následující podmínkou: britská Dolní sněmovna musí do 29. března schválit dohodu o podmínkách brexitu, kterou s unií před pár měsíci uzavřela britská premiérka Theresa Mayová. Tento scénář už podpořila například německá kancléřka Angela Merkelová.

Britští poslanci už ale tuto dohodu dvakrát odmítli. Co se stane, když to udělají znovu?

Pak podle Tuska nastane "divoký" brexit. Spojené království by unii opustilo 29. března bez jakékoliv dohody.

Co se dá nyní čekat v Británii?

Premiérka Mayová potvrdila, že se opět pokusí protlačit britským parlamentem svou dohodu s EU. Je možné, že neskončí jen u jednoho pokusu. Pokud uspěje, parlament musí následně podmínky této dohody "překlopit" do domácího právního řádu, takže i v tomto případě je odklad britského vystoupení nezbytný.

Je však možné, že EU nebude chtít povolit odklad až do 30. června, o který Mayová požádala, ale jen do 23. května. Právě v ten den totiž v EU začínají volby do Evropského parlamentu. Británie se jich už nechce zúčastnit, po jejich skončení by ale ještě víc než měsíc byla členem unie. Server Aktuálně.cz má k dispozici varování Evropské komise, podle níž by tento fakt mohl za určitých okolností zpochybnit legitimitu rozhodování nového europarlamentu. Podle komise by tak EU měla případně souhlasit s odkladem brexitu pouze do 23. května, kdy evropské volby začínají. Sám Donald Tusk tento názor podpořil.

Je možné, že se britský parlament "vzbouří" a prosadí jinou dohodu s EU, než chce Mayová?

V parlamentu se může zformovat většina pro "měkčí" brexit, než jaký s EU vyjednala Mayová. Například opoziční labouristé chtějí, aby země sice z EU odešla, ale zůstala členem evropské celní unie. Jiná část poslanců zase chce, aby Británie zůstala i na evropském vnitřním trhu, podobně jako Norsko.

Žádná z těchto variant ale zatím v britském parlamentu nemá většinu. Brusel opakuje, že pokud by se britští politici k některé z nich přiklonili, uvítal by to. Z tohoto důvodu také doufal, že Mayová požádá o mnohem delší odklad, aby měli Britové čas promyslet si, co vlastně chtějí. S tím, že by ale museli uspořádat evropské volby.

Teď nicméně zbývá na zformování většiny pro nějakou jinou variantu brexitu velmi málo času, už jen do 29. března.

Je možné, že si Britové všechno rozmyslí a vyhlásí nové referendum?

Je to prakticky nemožné. Už nyní pro to v parlamentu není podpora. A tím, že Mayová požádala o krátký odklad jen do konce června, opakování referenda prakticky pohřbila.

Aby bylo nové hlasování možné, musela by se Británie zúčastnit květnových voleb do Evropského parlamentu. Pokud si nezvolí europoslance, je jasné, že státy unie jí už nedovolí odložit brexit za 1. červenec, i kdyby o to Londýn v budoucnu požádal. Nový Evropský parlament vzešlý z voleb se poprvé sejde 2. července. Pokud by Británie byla v té době stále členem EU, ale přitom v europarlamentu neměla své zástupce, jakékoliv rozhodnutí parlamentu by následně bylo možné zpochybnit, protože by u jeho schvalování nebyli europoslanci jedné ze členských zemí, tedy Spojeného království.

Případné rozhodnutí uspořádat evropské volby by Británie musela udělat před polovinou dubna. A je prakticky vyloučené, že by se do té doby rozhodla zůstat členem EU déle než do 1. července, nebo dokonce vypsat nové referendum, a tedy volby uspořádat.

Původně se mluvilo o tom, že Mayová požádá o dlouhý odklad brexitu. Proč k tomu nakonec nedošlo?

Mayová zvažovala žádost o odložení brexitu až o rok, pokud by parlament opět zamítl její smlouvu s unií. Jenže narazila ve své vládě i Konzervativní straně - nezískala pro takovou možnost podporu.

Kritici takového kroku tvrdí, že pak by na brexit vůbec nemuselo dojít, což by byla zrada na voličích. Sama Mayová ale dlouhý odklad brexitu zvažovala hlavně jako hrozbu vůči těm konzervativním politikům, kteří v parlamentu blokují její smlouvu s EU. Tito politici chtějí z unie odejít co nejdřív, takže jim Mayová chtěla pohrozit: Když mou dohodu s EU zase odmítnete, hrozí vám, že brexit bude až za řadu měsíců, nebo dokonce nikdy.

Proč se všichni bojí "divokého" brexitu?

Brexit bez dohody by těžce dopadl na ekonomiku. Na hranicích by najednou vznikly desítky kilometrů dlouhé fronty, firmy by musely platit cla. Podle odhadů britské vlády i centrální banky by kvůli tomu Spojené království mohlo během příštích let zchudnout skoro o desetinu oproti stavu, kdy by zůstalo členem unie. "Divoký" brexit by ekonomicky poškodil i státy unie, ale méně než Brity.

Co se naopak stane, když vše dopadne podle plánu a Británie z EU vystoupí na základě dohody?

Pokud se Britové nedohodnou na něčem jiném a projde plán premiérky Mayové, pak by ještě skoro dva roky po brexitu prakticky trval současný stav. Na žádost samotných Britů by se nezměnilo vůbec nic - a to proto, aby britské firmy měly čas připravit se na ztrátu členství v jednotném evropském trhu, který je pro ně klíčový.

Toto přechodné období je možné po vzájemné dohodě prodloužit až do konce roku 2022. Během něj by EU a Spojené království vyjednávaly o smlouvě o volném obchodu, která by vzájemné vztahy do budoucna definitivně vyřešila.

Video: Mayová chce čas a ústupky EU. Čeká, že poslanci pod tlakem ještě ustoupí, říká Kruliš

Mayová se snaží vytvořit situaci, kdy budou poslanci pod tlakem a budou muset její verzi podpořit, měsíce jedná s EU jen o margináliích a sune čas | Video: DVTV |  16:12

autoři: Ondřej Houska, Helena Truchlá | 21. 3. 2019 11:19

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama