Evropská unie prodloužila protiruské sankce kvůli pokračující krizi v Donbasu

ČTK ČTK
Aktualizováno 21. 12. 2015 17:15
Evropská unie o šest měsíců automaticky prodloužila hospodářské sankce zaměřené proti Rusku. Sankce, související s podílem Moskvy na pokračující krizi v Donbasu, jsou tak zatím platné do konce července roku 2016. Rozhodnutí v pátek odsouhlasili velvyslanci členských zemí Unie, v pondělí v poledne pak vypršela lhůta, v níž mohly země EU rozhodnutí zpochybnit. Ruské ministerstvo zahraničí označilo unijní snahy ovlivnit sankcemi "principiální" ruskou politiku za pomýlené a pokrytecké.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Brusel/Moskva - Evropská unie v pondělí automaticky prodloužila o půl roku své hospodářské sankce vůči Rusku kvůli jeho podílu na pokračující krizi na východní Ukrajině.

Trvat tak budou do konce července příštího roku. Ruské ministerstvo zahraničí prodloužení sankcí odsoudilo a prohlásilo, že to jen povzbudí Ukrajinu, aby porušovala minské mírové dohody, které předpokládají dodržování příměří a poskytnutí autonomie povstaleckému východu.

V poledne SEČ vypršela lhůta, v níž mohly země EU v písemné proceduře zpochybnit rozhodnutí, které už v pátek odsouhlasili velvyslanci členských zemí Unie.

"Chybí tomu logika," tvrdí Rusko

Ruské ministerstvo zahraničí označilo unijní snahy ovlivnit sankcemi "principiální" ruskou politiku za pomýlené a pokrytecké. "V chování EU, která se snaží 'potrestat' Rusko za to, co na něm nezávisí, ale na čem se sama podílí, zjevně chybí logika," uvedla ruská diplomacie, podle níž by situace na Ukrajině byla jiná, kdyby EU přiměla Kyjev plnit mírové dohody.

Prodloužení protiruských sankcí tak podle Moskvy znamená, že "Unie zůstává v zajetí vlastních omylů". Brusel prý dává přednost krátkozraké hře se sankcemi před spoluprací s Ruskem v boji proti terorismu.

Sankce pokrývají velkou část ruské ekonomiky, zejména bankovní sektor a ropný a obranný průmysl. Evropská unie opatření spojuje s ruským přístupem k řešení situace na východě Ukrajiny a podílem Moskvy na plném prosazení mírových dohod z Minsku. Rusko loni v odvetě na uvalené sankce zakázalo dovoz některých druhů evropského zboží.

Překvapení před několika dny vyvolala Itálie, která požádala o odklad rozhodnutí sankce prodloužit. Italové chtěli, aby se o věci rozhodlo až po unijním summitu, který se konal ve čtvrtek a v pátek. Na summitu samotném ale dávali diplomaté jednoznačně najevo, že v otázce prodloužení sankcí panuje mezi státy osmadvacítky shoda.

EU zavedla sankce proti Rusku v reakci na anexi Krymu loni v březnu a rozdmýchání povstání v Donbasu na východě Ukrajiny, kde si konflikt mezi proruskými separatisty a vládními jednotkami od loňského dubna vyžádal přes 9000 mrtvých.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy