Jen v Evropě je žádostí o azyl nejméně za posledních 18 let.
O polovinu méně lidí než v roce 2001 požádalo loni o azyl v padesáti nejvyspělejších státech světa. Celkem jich loni bylo 336 tisíc - nejméně od roku 1987.
Informuje o tom nová zpráva úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Méně uprchlíků žádá také v Evropě
Stejný trend je v samotné Evropě, kde získávají stále větší oblibu politické srany volající po tvrdším přístupu k imigrantům. Země starého kontinentu zaznamenaly v roce 2005 o 47 procent méně žádostí o azyl než před čtyřmi lety.
"Naše data ukazují, že obavy ve vyspělých zemích ze zvětšujícího se počtu azylantů se nezakládají na skutečnosti," uvádí se v prohlášení vysokého komisaře Antonia Guterrese.
Většina z uprchlíků, kterých je na celém světě přes devět milionů, přitom žije v rozvojových zemích - v Pákistánu, Íránu a Tanzánii.
Zpráva se však nezmiňuje o tom, o kolik poklesl počet všech imigrantů - tedy například včetně nelegálních pracovníků. Takové statistiky však nevede ani evropský statistický úřad.
Komisař: nezavírejte dveře
"Průmyslové země by si místo toho měly samy sobě klást otázku, zda zpřísňováním podmínek pro udělení azylu nezavírají dveře mužům, ženám a dětem, kteří utíkají před perzekucí," prohlásil komisař Guterres.
Nepřímo tak kritizoval nová azylová pravidla, která platí v celé Evropské unii od prosince. UNHCR už dříve varoval, že nová směrnice by mohla být porušením mezinárodního práva.
Ministři zahraničí zemí EU navíc v lednu jednali o další úpravě společné azylové politiky, která by uprchlíkům získání azylu ztížila: měli by například podávat žádosti už ve speciálních střediscích, které chce unie zřizovat před svými hranicemi. Tam by také měli čekat na verdikt - zda-li azyl dostanou, nebo ne.
Více čtěte zde: Imigranty si EU vybere už před hranicemi
Konflikty se mírní
Kromě toho však komisař předložil i jiné vysvětlení, proč se v Evropě počet žadatelů o azyl tak snížil. Zlepšila se situace v bývalé Jugoslávii a především v Srbsku, odkud do Evropy směřuje nejvíce uprchlíků.
To platí i pro celý svět. Zmírnily se například konflikty v západní Africe nebo v Afghánistánu, tedy v oblastech, které byly zdrojem velkého počtu azylantů. Daleko méně je ale také uprchlíků z Turecka: ještě před čtyřmi lety jich UNHCR evidoval přes třicet tisíc. Loni to už bylo téměř třirkát méně.
Nejvíce žadatelů o azyl v Evropě bylo loni z tradičních konflitkních oblastí - na prvním místě je Srbsko a Černá hora včetně Kosova. Rusko zaujímá druhou pozici především kvůli lidem, kteří opouští násilím zmítané Čečensko.
Azyl na Slovensku? Daleko méně
Nejvíce klesla oproti loňskému roku atraktivita Slovenska. Zatímco předloni tam požádalo o azyl 11,5 tisíc cizinců, vloni to byly jen tři a půl tisíce, tedy méně než třetina.
Česká cizinecká policie loni přijala asi čtyři tisíce žádostí, o rok dříve to přitom bylo o 1,5 tisíce víc. V Česku hledají útočiště nejčastěji lidé z Ukrajiny. Podle údajů ministerstva vnitra pocházela v únoru třetina všech žádostí právě od Ukrajinců.
